Režie:
Martin FričScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Miloš SmatekHrají:
František Hanus, Bohuš Hradil, Eduard Linkers, Běla Jurdová, Robert Vrchota, Vítězslav Boček, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Miloslav Jenčík, Bohumil Vild (více)Obsahy(1)
Mezi agitkami, které v hojném počtu vznikaly na přelomu 40. a 50. let, tento film kolísá nebo výrobním dramatem a optimistickou komedií. Zobrazuje totiž uvědomělý dělnický kolektiv, jenž se zaváže, že do výroby uvede převratně výkonný motocykl. Při jeho úctyhodné snaze jej však provází řada nedopatření a malérů. Dlužno dodat, že samotní filmaři hodlali svým dílkem vzdát hold komunistickému sjezdu, který vyzval ke zvýšení aktivity na pracovištích. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Ani chvilkové záblesky Fričovy zručnosti nezachránily tento film. Někdo by se mohl pobavit některými nechtěnými hláškami - tak už to u těchto budovatelských filmů bývá...Filmy z tohoto období jsou smutnou podívanou především kvůli bardům velkých divadelních gest, kteří zde hrají role, které jim vůbec ale vůbec nesedí.... ()
Druhá půle lepší té první. Samozřejmě, film to byl agitační a patřil k tomu nadšení, které vzbudila naděje na budování socialistické společnosti především u mladých lidí a dělnické třídy, kdy se ale zároveň skoro nic nevědělo o tom, co se děje v SSSR a co se chystá pro další léta u nás. Děj se tak pochopitelně točil kolem vývoje nového motocyklového stroje, který by obstál v mezinárodní konkurenci. Spoustě debat v konstrukční kanceláři i u ředitele podniku jsem zbla nerozuměl, neboť jsem technický blb, ale od okamžiku, kdy opilý skladník způsobil nebezpečný požár (byl vůbec za to potrestán? to film dále už neřešil) a následného testu strojů na 1000 km do děje poměrně slušně vtáhl. Herecké výkony hodnotit nelze, Vítězslavu Bočkovi, přesvědčenému komunistovi, lze jeho heroické herectví věřit, ale u ostatních bylo vidět, že mnoho chuti do svých výkonů nedali. Zaujal snad jen Eduard Linkers. Vedle nové generace "nezatížených" prvorepublikovým filmem byla zřetelně výrazná dvojice zámečníků Fanda Mrázek a Alois Dvorský. ()
Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 % ()
Pro mě osobně přijatelný a roztomile naivní příběh. Nepřekážejí mi strojové dialogy dětí i dospělých či maximálně odfláknutý a zarudlý scénář. Mac tímto naplňuje klasické přísloví o nažraném vlku a ovci v bezpečí. Jeho zkušená režie je znát a děj vlastně nabádá k poctivé práci bez absurdně tlačené agitace (pochopitelně soudruzi jsou tu všichni). Hurá do práce i přes všechny překážky, neb nic není na světě důležitější než správný píst, čerpadlo či šroubek. Haryci a Pepíci jsou připravení na startu a dělníci na dlouhé přesčasy. ()
Jeden z nejhorších a zároveň nejslabších Fričových filmů natočený těsně po komunistickém puči v roce 1948. Spoiler: Optimistické drama z výroby: Uvědomělý kolektiv konstruktérů a dělníků továrny Meteor se snaží prosadit přes četné překážky vlastní konstrukci lidového motocyklu typu "Pepík" do masové výroby. Podaří se jim to nakonec kdy do toho vloží všechno své vynaložené úsilí? Film byl věnován jako dar všem filmovým pracovníkům IX. sjezdu KSČ. Ve filmu jsem zaregistroval ještě E. Linkerse pro něhož to byla poslední filmová role v tehdejším československu.1,5/5. ()
Zajímavosti (1)
- Na konci filmu se objevila vrátnice firmy JAWA, která se nachází v Brodích u Týnce nad Sázavou. Tato vrátnice se již dříve objevila ve filmu Nebe a dudy (1941) a později v Báječných létech pod psa (1997). (Cheeter)
Reklama