Život Adèle

Začnem trocha vulgárne.... Z toho filmu som zostal v p.... Už dávno sa ma takto nedotklo nejaké kinematografické dielo. Nikdy som sa nezaľúbil tak do herečky ako teraz (ani do žiadnej pornoherečky dokonca) nikdy nikde som v živote nevidel autentickejšie zachytený sex (ani v porne, a tých som za svoj život teda tiež veľa videl). Mám z toho zmiešané pocity ktoré sa miesia z deja vú. Slovami mi je to ťažko vysvetliteľné... Videl som to iba raz a myslím, že to tak aj istú chvíľku zostane... Mám strach si to pozrieť znova. Silne agresívne znázornenie milostného aktu, ktoré si neberie servítku pred ústa a ukazuje ju v tom najintímnejšom ale aj najživelnejšom a najživočíšnejšom uhle, od tohoto sa to už nedá krajšie zachytiť, ma psychicky deptal. Medziľudské vzťahy sú tiež ojedinelo realisticky znázorenené, je to tak silné ale aj citovo tak podlé, že z toho nemám vôbec dobrý pocit ale páči sa mi to neuveriteľne. Všetko vyzeralo tak reálne, tak skutočne, v niektorých momentoch som sa ako keby videl a poznal a pri tom je to film o lesbičkách, heh he... Je to celé na hlavu. Prirodzenosť hlavnej postavy ako aj všetko kolo iného ma úplne dostalo. Dokonca aj make up a účesy postáv boli vraj prirodzené, film nemal v štábe maskéra. Hlavná postava menom Adele je tak neskutočne krásna vo svojej jednoduchosti, prirodzenosti a bežnosti, že je to na 100% žena mojich všetkých predstáv, takéto dievča by som chcel mať, presne takéto so svojim všetkými kladnými vlastnosťami a nedokonalosťami. Príbeh zachytáva niekoľko rokov života tohoto dievčaťa. Od čias štúdia až po začiatok pracovného života. Podstatná časť je o hľadaní samej seba pričom nadviaže vzťah s dievčaťom do ktorého sa okamžite zamiluje a prežijú spolu neskutočne krásne chvíle. Moja očividná premotivovanosť voči tejto snímke a jednoduchý obsah sa síce bijú a to čo píšem nedáva zmysel ale to spracovanie je tak neskutočné, že som to miestami nedokázal a sledovať a musel som si to zastaviť. Miestami to bolo nežne krásne a miestami zase hrozne bolestivé (však ľudia) prekvapilo ma, že to nieje taká tá štandardná romantická dráma, ktorá sa nesie v komornejšom duchu. Žiadna prehnaná sebaľútosť postáv, na silu a hranicu únosnosti použité dramatické prvky, ono sa to všetko sypalo tak samo od seba, presne ako v živote. Rozhodne jeden z najlepších filmov aké som kedy videl... A to som ich už videl nehorázne veľa. (29.01.2016)

trojhodinovy film o mladej dievcine ktora objavuje svoju sexualitu a zaziva svoj prvy vazny vztah, skoro mi explodovala hlava z toho ako je to vynikajuce (herecke vykony, rezia, scenar jednoducho vsetko)! najlepsi film roku 2013... (28.03.2016)

Skvelá hudba, originálna kamera, ale zbytočne veľa explicitných sex scén a úmorná stopáž. Mám dojem, že tento film vyhral v Cannes aj preto, lebo je to vlajková loď LGBTI propagandy a tá sa dnes nosí. Nemám nič proti sevu vo filmoch, je divácky atraktívny. Ale tu boli dominantné sexualita a intelektuálne rozhovory o slobode jednotlivca. A vzťah je predsa vždy aj o istých obmedzeniach seba v prospech druhého. To tu vôbec nebolo. Autor sa 80% filmu zaoberá vznikom a rozvojom vzťahu. Ale jeho rozpadu venuje len 30 minút. To je škoda. Psycholoogická sonda, by mala analyzovať obe fázy. Tento film, ale nebol podľa mňa koncipovaný ako psychologická sonda. Je to v podstate komerčná kostra (homo téma a erotické scény) zabalená do obalu intelektuálnych rozhovorov. Takže režisér umne nadbieha čo najširšiemu spektru divákov. Prečo? Aby mal úspech a to sa mu aj podarilo! (02.12.2013)

Něco tak vášnivého, osudového, silného… To se prostě nevidí každý den. Proto dávám plný počet, i když bezprostředně po projekci jsem měl pocit, jako by mě Abdellatif Kechiche na konci oklamal. S odstupem však musím konstatovat, že ten konec nebyl špatný. S čím rozhodně nesouhlasím, že byla představitelka Adele otravná nebo dokonce ošklivá, jak jsem četl v některých komentářích. Je to jistě o vkusu, ale mě se ten zasněný a tajemný výraz Adèle Exarchopoulos líbil opravdu hodně. Radost mi udělalo i zařazení Concerto for clarinet od Mozarta, tuhle melodii můžu už od časů Vzpomínek na Afriku. (27.12.2013)

Věděla jsem, že se mi Život Adele bude líbit, ale čekala jsem na ten správný okamžik, kdy si film pustit. Jindy mě tříhodinová délka omračuje, tady mi nevadilo. Přestože snímek není vyprávěn pomocí překotných dramatických zvratů, ale je to spíše zvolna plující epizoda života, nenudil mě ani chvíli a tři hodiny utekly jako voda. V několika momentech jsem dostala strach, jaké emoce ve mně film probudil, ale rázem jsem se uklidnila, protože explicitních milostných scén bylo moc, až se mi zdály přebytečné a narušující atmosféru. Je to zajímavá sonda do dívčí duše měnící se v ženu, rozhodně netradiční film pro fajnšmekry. (28.01.2014)

[Festival Francúzkého Filmu 2015 - Bratislava] (17.03.2015)

Adèle je mladá inteligentní slečna, která má ráda špagety, knížky a taky jednu trochu zkušenější slečnu. Její život je vykreslen tak přirozeně a poutavě, že vám vlastně vůbec nevadí strávit s ní ty tři hodiny. Přesto mi některé scény připadaly nadbytečné a některé mi naopak chyběly - třeba jak se s orientací svojí dcery vyrovnali její rodiče. Slušné, ale za srdíčko mě to nechytilo. (06.12.2020)

Strašně záleží na atmosféře v kině, ta moje byla za 5. (06.01.2014)

Alfou a omegou filmového zážitku je Kechichův režisérský styl a dechberoucí herecké výkony titulní představitelky a její filmové femme fatale. (10.02.2014)

Nejlepší lesbický film. Simple as fuck. Intenzivní, živočišný scény. Naprosto přirozený, uvěřitelný herectví. Film o holce, která se hledá... a neví úplně, co se sebou. Ne nadarmo podobný typy dělají v profesním životě učitelky. Jeden z těch filmů, který si užijete a doceníte pouze za předpokladu, že na něj máte ideální náladu. (18.04.2018)

tříhodinová exkurze do života Adele nebyla vůbec dlouhá a úmorná, jak jsem se bál, ale naopak příjemně přirozená, poutavá a poučná. Zejména přirozenost musím vyzdvihnout, protože ta přidává příběhu na autenticitě a věřil jsem "předváděným" emocím stoprocentně. Erotické scény mě tam nerušily a mají své místo a s režisérem jsem se shodl i na momentě, kdy si řekl dost, aby to nepřeháněl a polevil. Film je skvělý hlavně tím, že ukazuje cestu hledání vlastní sexuality s jejími problémy a ústrky od druhých. Film má i své "chybky", kvůli kterým mu 5hvězdiček nedám - a to zejména že chvilkami moc násilně utíkal od vznesených, ale podle mě, podstatných vedlejších příběhů, po kterých zůstávají v hlavě otazníky. Ale rozhodně doporučuji a náročnější diváci si určitě tento snímek užijí. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (26.12.2013)

Bylo to moc krásný. A hrozně smutný. Když jsem si (radši jenom na chvilku) zkusila představit, v jakým psychickým rozpoložení se na konci filmu asi nachází hlavní hrdinka, chtělo se mi brečet. Ta prázdnota a marnost všeho. A taky tušení, že se to jen tak nezmění. Strašná představa a moje noční můra. Tak "šíleně" se chceš sytit, ale bohužel už není čím. Věci se nabízí, ale ne takový, který chceš. No a tak nemáš nic, protože tak to je. Jinak to dělat neumíš. (25.01.2014)

Na tento film som bol veru poriadne zvedavý, no moje pocity z neho sú také trochu neurčité. Nebolo to síce dokonalé, no nadpriemerne určite Áno! Celý príbeh sa vlastne točil viacmenej len okolo Adèlinej sexuality, a hoci to nebola žiadna veľká dráma, tak to malo v sebe priam obdivuhodný realizmus, vynikajúcu kameru a zmysel pre detaily. Takže najmä po technickej stránke ma to poriadne očarilo. Čo sa týka príbehu a deju, mohlo to byť veru aj kratšie ako 3 hodiny, ale zase nedá sa povedať, že by som sa nudil a pozeral popri tom neustále na hodiny, že koľko ešte chýba do konca. Krásna Adèle Exarchopoulos (Adèle) to zahrala perfektne a aspoň v mojich očiach mimoriadne zahviezdila, no Léa Seydoux (Emma) ma až tak nepresvedčila. Keď to tak všetko zhrniem, je to akurát tak na úrovni 4* - no cením si nadovšetko najmä tú otvorenosť, ktorá rúcala všetky tabu, a som rád, že sa to nezvrhlo na nejakú trápnu pseudoumeleckú hlúposť (čoho som sa celý čas dosť obával). (14.12.2013)

už tu několikrát padlo,že francouzský lesbický art,navíc s naprosto vražednou stopáží vzbuzuje před shlédnutím minimálně smíšené pocity.Ani u mě to nebylo jinak a jsem rád,že realita je nakonec jinde.I přes pomalejší rozjezd nakonec Život Adele uteče jako voda a sledovat vývoj Adele od "dívky" v "ženu" je po celou dobu opravdu zážitek.Kechciche navíc dokázal stvořit tak dokonalou iluzi reality,že po celou dobu vše vypadá neuvěřitelně životně,jako by se opravdu dělo.Přispívají k tomu i obě hlavní protagonistky,které nejen,že se vůbec nestydí,ale hlavně hrají jako o život...pokud tedy vůbec hrají.Hlavně Adele Exarchopoulos je opravdu úžasná...80% (29.01.2014)

Najdite si na stene bod - najlepsie nejaku vadu omietky, spatne omalovane miesto, chybu poteru atd - to je jedno. Natiahnite si budik na 180 minut, potom sa zafixujte ocami na to miesto a pozerajte sa nan az do zadrncania budiku. Ak by vam nahodou hrozila nuda, je dovolene najst si body dva a obcas medzi nimi prebehnut ocami. 0 %, (02.05.2015)

Jsem z toho všeho lehce rozpačitá. Vůbec jsem nečekala, že tenhle film bude tak obsáhlý, co se týče doby kterou zobrazuje, což bylo velmi milé překvapení. Některé úseky filmu mě bavily více, jiné méně, u některých scén (nejen u těch erotických) jsem si zoufala (a občas nazývala tenhle výtvor tříhodinovým lesbickým pornem). Líbil se mi ten koncept snímku- prostě a jednoduše zachycení kusu života...bez doprovodné hudby a zbytečného přikrášlování. To, že se vlastně jedná o milostný příběh dvou holek pro mě nebylo ve výsledku tak důležité (a osobně možná spíš to co mi vadilo, než to co bych si užívala... a ne, nejsem homofobní) jako jen ten fakt, že nahlédnete do života člověka se vším všudy, tak jak se normálně nikdy do života někoho jiného nepodíváte. Film by si určitě zasloužil místy prostříhat, protože občas už ty hlubokomyslné záběry postrádaly podle mě veškerou hlubokomyslnost. Na druhou stranu objevily se i takové, které mi přišly hodně povedené (třeba scéna v moři). Celkově je to rozhodně povedený film. Troufám si tvrdit, že kdybych byla opačného pohlaví nebo jiné sexuální orientace, pravděpodobně by vše dostalo ještě úplně jiné rozměry. Takhle fajn, ale znovu na to nemám ani kapacitu ani chuť. (A jen tak mimochodem, za jak normální považujete, že na vás začne někdo na ulici ječet něco ve smyslu "Mojí kundy se ani nedotkneš." ? Protože nezávisle na situaci ve které by něco takového zaznělo, mě to prostě připadá v civilizovaném světě a bez vlivu omamných látek silně absurdní, možná lehce úsměvné, ale rozhodně ne reálné...) (27.12.2015)

Co to jako mělo být? Emocionálně nevyrovnaná lízopecka provádí nepředstavitelně nudným filmem, kde si pan režisér honí asi nejen ego. Všechno, včetně té "slavné" postelové scény je strašlivě dlouhé, nudné a venkoncem na piču, a to doslova. Pokud chtěl ten čičmund natočit něco o lesbách, měl se podívat na nějakou starší tvorbu, která na rozdíl tady od té Modré nejteplejší barvy má jednu důležitou složku a to je DĚJ. Jednu hvězdu za kameru. (15.12.2013)

Ta všeobjímající blízkost pro mě byla nesnesitelná a paradoxně mě od postavy spíše distancovala. Působilo to na mě mnohem více dojmem režijní bezradnosti a nefunkčního konceptu. Jako kdyby se režisér řídil rovnicí, že čím více detailů na obličej, tím budeme postavě blíže. Vždyť co je jednoduššího než natočit celý film zcela pedantsky v blízkých detailech tváře? (Přitom měl kameraman s režisérem evidentně vysoký cit pro významové celky!) Vytrácí se přeci jakýkoli význam, když je takto snímáno úplně vše! Každé postavě je tak rámováním přisuzována naprosto stejná váha ať jde už o přítelkyni, milence, kamaráda, člena rodiny či někoho naprosto náhodného, kdo pro příběh nemá vůbec žádné opodstatnění. Jistě soustředí vás to na příběh, který je ovšem neskutečně banální, protože jednotlivé postavy jsou pouze proměnnými. Adele by mohla mít stejně tak devastující heterosexuální vztah - vždyť téma homosexuality není pro děj ani postavy vůbec nijak určující! Nerozumím také současné tendenci soft-pornového zobrazení sexuálních scén ať už v tomto snímku či například v Nymfomance. Ono se nenabízí srovnání s pornem pro to, že jsou scény explicitní, ale naopak pro to, že jejich délka je zcela nemotivovaná příběhem. Porno může mít libovolnou délku od hodiny po jednu minutu a není v tom žádný rozdíl. Vždyť je přeci v kinematografii tolik památných sexuálních scén, které nejsou tak explicitní ani roztahané a přitom jsou daleko a daleko silnější. I například Vlk z Wallstreetu nabízí daleko silnější sexuální scénu, kdy Leova žena si to se svým mužem rozdá naposledy. Chtěl bych vidět, jak Kechiche natočí lesbickou scénu na které zobrazí, že už vášeň není tak silná jako dřív. Místo toho nám naservíruje porno a pak nás odbude stereotypem alá "Sorry, ale bolí mě hlava." Jsem rozhořčen, ale nejsem zahořklý či prvoplánově vůči filmu vysazený. Do kinosálu jsem přicházel se srdcem naprosto otevřeným a za svoji vstřícnost jsem byl odměněn takovýmto zklamáním. Rozumím tomu, že na mnoho lidí může Život Adele působit věru silně, ale se mnou se naprosto minul a odmítám si připustit, že toto je Kinematografie. (20.01.2014)

Život Adele se zvrhl v Kechicheho zoufalou snahu zachytit “female pleasure” skrze chlapskou optiku, protože “art by women never tackles [it]” (sice pak člověka napadá, že je padlé na hlavu brát si jako předlohu pro takový film komiks od ženské – a ještě k tomu lesbické – autorky, ale budiž, třeba si Kechiche chtěl zvednout ego tím, že on to samé téma zpracuje lépe). Jak pak dodatečně naznala autorka komiksové předlohy, ne že by se mu ta adaptace úplně nepovedla – ale taky né že by se mu povedla… (Julie Maroh "as a lesbian":“[…] except for a few passages – this is all that it brings to my mind: a brutal and surgical display, exuberant and cold, of so-called lesbian sex, which turned into porn, and made me feel very ill at ease“). Jak napsala zručně (aby neurazila) ve svém pdf /francouzsky nemluvím, takže jsem musela vzít zavděk english verzí/ – je to přece jen Kechicheho pohled na věc. A je to pohled značně explicitní, roztřesený (ruční kamera je in), rozvláčný a zcela nesofistikovaně upřímný. Jinými slovy se žerou špagety (špaget není nikdy dost, takže hned třikrát) a ústřice, mele se o Egonu Schiele a Klimtovi, pár spisovatelů taky padne, brečí se hektolitry slz, soplí se hektolitry soplů, mihne se tam jednou i ten penis, ale hlavně všemu vévodí tolik explicitní (Nymfomanko, jdi se bodnout!) lesbické orgie. Haleluja, Kechiche, nacpal si do těch tří hodin všechno, udělal to fakt poeticky realistické (ty hlubokomyslný kecy, co se vedou… musím si k tomu dát ještě komiksovou předlohu) – prostě opravdová sonda do života, až na to, že tomu ale vůbec nejde věřit a ještě máte nakonec dojem, že týpek vůbec nevěděl, co točí (záblesky se najdou, ne že ne). Tak co to vlastně mělo být? Lesbické porno očima chlapa? Coming out? (teda, nic proti – ale kam že pak zmizely takové ty otázky života a smrti typu kamarádi, rodiče a otazníky v očích?) Nebo prostě jen obrázek toho, jak jsou lesby nadržené (a opět: jak si chlapi – a zbytek neznalých – představují lesby)? PS: k zamyšlení reakce autorky komiksu na oficiálním webu „about the banging“, stejně jako prohlédnutí dvou stran grafického zpodobnění prvního sexu Adele a Emmy (opět k dohledání online, velmi zábavné srovnání). Ať žije doba téměř-porno filmů v kinech, hned je na co koukat a nad čím plesat, že jo? (28.01.2014)

Není nic horšího, než se přinutit k projekci tříhodinového romantického filmu o lesbičkách. Nakonec to tolik námahy nestálo. S přehledem jsem Život Adele zhlédla bez dlouhých pauz a nechala se unášet atmosférou mně zcela neznámé společnosti, která působila na duši jako balzám. Adele Exarchopoulos nám předvedla jen těžko uvěřitelný výkon na tak nízký věk. Provedla nás svým životem tak intenzivní cestou, že mi těch tří hodin vážně nebylo vůbec líto. Vše pak podtrhávají explicitní lesbické akty, jež mě ani nenapadlo považovat za pohoršující. Naopak, byla to v mém filmovém jídelníčku příjemná změna chutí a mělo to i něco do sebe. Každý ať si z života mladé lesbické Francouzky odnese své. (23.01.2014)