Iška, Karolína a Vendula se nedostaly na podělanou vejšku. Co teď ? Děsí se představy, že by mohly skončit ve stereotypu všedního života. Naplánovaly proto super cestu – Holandsko, farma, louky, krávy, svoboda. Chtějí si pořádně užívat a občas (možná) i trochu pracovat. Vyrážejí na konci prázdnin. Cestu jim ale zkomplikuje Iščin aktivní čtrnáctiletý bratr Vojta, který měl ségru na otcův pokyn hlídat. Visí na holkách jako klíště a jen tak se setřást nenechá. Takže se přesouvají od místa k místu a čekají, kdy to konečně Vojta zabalí. Ten postupně začíná tušit, že to není jen tak obyčejná vyjížďka... Na cestě potkávají ... (zobrazit celý text)
"Jsem nic, nemám nic a nepotřebuju si k sobě pustit dalšího, co ze mě udělá dvakrát nic.... Co je to za příměry? Nikdo nemáme nic, nikdo nejsme nic.... Tak proč si ty svoje nic zapisuješ? ...Třeba právě proto". Klobouk dolů před Karin Bábinskou, která si to mohla namířit s Pusinkama horem pádem do jůes koláče a ... neskončila tam. Její holčičky hledají a netuší CO a jejich herecké představitelky ten zmatek v orgánech perfektně zvládly.
Mé pocity při sledování filmu oscilovaly mezi třemi a pěti hvězdičkami, film zůstal ve všech záměrech tak na půl cesty, každopádně jistou hloubku má, takže je jasné, že kdyby takhle vypadali všichni ti "konkurenční" klučičí Raťafáci, vypálil bych jim bez váhání 80%. Moje výtky se týkají (hlavně ze začátku) poněkud nepřehledného scénáře a mužských postav, které byly všechny nesympatické (mačo, násilník, trouba), až na jednu čestnou výjímku, onoho čtrnáctiletého bratra, který však vypouštěl z úst věty, vlastní spíše o mnoho let staršímu jedinci. Trošku nevyrovnané, dámy, což?
„Lesbická křížová výprava“ Upřímné jako plivanec do tváře, přitažlivé jako záchodky v knajpě třetí cenové kategorie, dotěrné jako zasmrádlý ochlasta od vedlejšího stolu… . O pusinkách se nějakou dobu tradovalo, že budou další velehloupou teen‘ komedií; pak vyšlo najevo, že nikoliv a všichni možní kritici začali nadšeně jásat, přitáhli do kin spoustu jedinců, jež nepřestali doufat v kvalitní český film, aby ti následně prozřeli a zjistili, že taková pecka to zas není. Nevzpomínám si, kdy naposledy u nás vzniknul podobně syrový snímek – z tohoto hlediska nelze nepochválit odvahu tvůrkyň. Pusinky se především nebojí podívat pravdě do očí, zalézají hluboko pod kůží a nechtějí být další konzumní komedii na jedno zkouknutí a brzké zapomenutí, i když… Znásilnění, lesbický sex či močení na podlahu ještě nedělají z filmu otevřeného film silný a nezapomenutelný. Chladnost, bezemočnost, odtažitost, pochybná dramaturgická výstavba, jistá ledabylost v zacházení s mužskými postavami, vztahová chaotičnost a občas i snaha šokovat za každou cenu devalvují Pusinky na pouhé vykročení správným směrem, jež za sebou nezanechá příliš hlubokou šlápotu. Ale další film Karin Babinské by mohl. Poučen z debutantských chyb, stejně obsazen a třeba pojmenován Pusinky 2. Apendix: Ruppert a Blažek, dva nadržení zoufalci = Rafťáci po dvaceti letech. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Brygmi, uzzi, cross, iNKa 1104
Scénář: Petra Ušelová, Karin Babinská ..
Tři holky na neznámé cestě do Holandska bloudí a nalézají něco zcela jiného než plánovaly aneb naivita dívčího snu narazila. Zlá kráva, frigidní lesba, všepřitahující poběhlice. To je hrubý nástin jejich charakterů, které se na prahu dospělosti začínají profilovat a slečny teprve začínají poznávat samy sebe a realitu všedního dne. Pomocí kamery, světelných hrátek a hudby Muchowa vytváří Babinská dosti proměnnou až skličující atmosféru, která jde často do velkých intimit. Po obrazové stránce pracuje režisérka a její tým na vysoké úrovni, zato obsahová rozkolísanost a nevyváženost je ještě patrná. K představitelkám nemám vážných výhrad (Sandra Nováková a její lesk na rty rulezzz), v rámci možností se tu ve většině situací prezentují jako reálné postavy. 75%.
Dokud budou Češi takoví srabi a budou se bát drsnější témata ukázat naprosto se vším v plné kráse, syrovosti a odpornosti, aby všichni pochopili, jak špatné a odporné jsou, tak nikdy dramata nebudou tolik působivá. Stejně jako filmy o hloupých holkách, co mají své problémy, mě nebaví už pár let, protože nepřinášejí nic nového, tak musím uznat alespoň nějakou snahu nejen režisérce, ale všem zúčastněním. Výsledný pocit z filmu, nějaký vzkaz, prostě nic nešlo mým směrem a bojím se, že na tom takhle nebudu sám. Zahoďte všechnu zábavnost, zahoďte všechnu lež, ukažte krutou pravdu a buďte nemilosrdní, pak třeba podobné filmy budou konečně působivé a silné.
Ke mně na tento film přicházely samé chvály, tedy většinou chvály, ale to hlavně k jedné postavě, a tou je Sandra Nováková alias Karolína. Pája ví svoje:) Nevěděl jsem co si o filmu myslet, čekal jsem nudný příběh o holkách, které si vyjedou na cestu do Holandska a budou řešit věci, který by mě zaboha ani nenapadli. Jenže tak to rozhodně není. Pusinky jsou obyčejným filmem o obyčejných lidech, kterým se občas něco posere tak, jako každému. Jen s tím rozdílem, že tady je na to všechno brán ohled jako na něco opravdu obyčejného a proto je to tak dobré. Rozhodně teda jiné, než kopa ostatních českých filmů, které poslední dobou jsou už na jedno brdo. Pusinky by možná dramatizovali všechno a do extrémů, ale jsou tak příjemné a průměrné, že nemůžu jinak než dát tři hvězdičky. Nechci film nijak hanit, mně se líbil, je rozhodně tím lepším, co u nás vzniká. Je totiž něčím naprosto odlišným, než to co u nás vzniká, a proto jsem se u něj tak bavil.
Už hodně dlouho jsem se chystala na Pusinky kouknout - z mnoha důvodů. Dnes se mi to konečně podařilo a hned musím říct - KRÁSA! Hrozně moc mě tohle dílo překvapilo, kamera byla úžasná, postavy báječně napsaný a herecké obsazení mě doslova mile překvapilo. Záměrně jsem si nečetla žádné recenze ani kritiky/chvály, abych nebyla nějakým způsobem zmanipulovaná a pustila si ten film vyloženě pro své překvapení a radost a je mi ctí sdělit, že rozhodně bude patřit k mým nej a hned zítra si jej jedu koupit! Trvalo mi takovou dobu na něj kouknout asi kvůli názvu a plákátu, ptž dle mého názoru tohle opravdu vypadá na bláznivou teenagerskou road movie s mladýma kočenama, který se jen skvěle bavěj a rozebíraj kluky .. oooh, jak jsem se nemile mýlila a jsem za to vděčná!
Sandra Nováková je pro mě odjakživa herečka/žena, která si myslím musí uchvátit i hetero slečnu, mě dostala teda totálně, ten její šibalskej pohled, achjo, prostě vždy a všude úžasná .. Co se týče Petry Nesvačilové alias Vendulky, tak jsem byla taky hrozně zaskočená, tahle slečna má opravdu nezaměnitelně krásnej obličej .. Doslova fakt sladká, řekla bych!
Jinak co se týče ostatních postav - líbili se mi úplně všichni, ať už tím jak hráli nebo tím, co vůbec hráli. Matěje Rupperta jsem tam vůbec nečekala, stejně tak Filipa Blažka.
Jak jsem psala hned v úvodu - pro mě úžasný film, nenudila jsem se ani na chviličku, stejně tak jak mě vtáhl děj a já hltala, co se děje, tak mě film vtáhl i svým zpracováním .. nemám co dodat, opravdu KRÁSA!
BTW: Co se týče L tématu v tomhle filmu, tak jsem plně spokojená, lhala bych, kdybych řekla, že jsem si Sandru N. nepřála vidět v "trošku větší akci" jak líbání se slečnou, ale tak, jak byl film natočen, neměnila bych nic, ono přeci jen kdyby nakonec s Iškou zůstala, taky by to mohlo dopadnout katastrofálně, taková přesládlá happyendovská slátaninka o tom, že každému se splní jeho tajná touha ..
Po dlouhý době zas můžu nějakej film titulovat slovem SRAČKA. Tři dylinky jedou do Holandska a nepřetržitě se buď hádaj, nebo brečej. V průběhu filmu se zjistí, že ta zrzavá je lesba a ta bachyně má mindrák, protože jí nikdo nechce. Nic víc se tam nestane. Sledování tohohle filmu na mě působilo úplně nepříjemně. Měl jsem fakt špatnou náladu z toho jak se furt hádaj blééé. Ještě že ta černovlasá byla aspoň pěkná. Jinak by to bylo nekoukatelný.
Když mě kámoš poprvé volal a říkal mě "Pojď na Pusinky" řekl jsem mu "Teď podávám daňové přiznání, dělám přehled pro sociální a zdravotní pojíštění za rok 2006, řeším privatizaci baráku a ještě musím makat pro jednoho klienta. Takže poslední co mě zajímá, je koukat se na nějaký puberťačky jak si na kameru vymačkávaj beďary, řešej kde, jak a s kým se vyspěj a jestli jejich tričko nemělo být spíš světle žluté místo tmavě žluté ". Kámoš to nevzdal a za několik dní volá znova " Ty vole v rámci promo akce k filmu Pusinky ti po zakoupení lístku dá každá hosteska u sálu pusinku". Lístky jsem zamluvil do dvou minut !! Jaký bylo ovšem zklamání že před sálem nebyly žádné hostesky natož abych dostal pusinky. Kámoše jsem zahrnul těmi nejhrubšímu nadávkami typu / jsi jak českej politik, lžeš jak Klaus apod. / Sílu mých velmi drsných nadávek, ale zcela zmasakroval samotný film. Nejen, že se nedočkáte ničeho z toho čím jsem napoprvé argumentoval kámošovi proč film nechci vidět, ale vy se dočkáte skvělého příběhu a naprosto reálných postav jejichž vývoj vám bude připadat tak samozřejmý, jako slunce v Chorvatsku. Žadná z hlavních hrdinek není ukázka dokonalosti a přesto a nebo právě proto jsou Vám všechny ty holky strašně sympatické. I když Sandra Nováková alias Karolína mě osobně byla sympatická přeci jen trošičku víc, ale tak to je zase jinej příběh a jinej důvod:). Hlavní představitelky / a představitel / rozehrály herecký koncert srovnatelný snad jen s vynikajícím koncertem Pink Floyd v Praze. Jeden vzkaz pro kluky - až Vás vaše žena, milenka či přítelkyně bude tahat na tenhle film, neváhejte. Skutečně žádná růžová sračka nehrozí !! Karin Babinská by si za svůj režisérský výkon nezasloužila pusinku, ale pusinky !! Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky s dovětkem, kdybych byl holka dám pět. Jenže tenhle film působí stejně tak svěžím dojmem jako ledová tříšť v parném létě a naše kinematografie osvěžení moc potřebuje.
Jedna hvězda pro krásně hrající Marušku, druhá pro nádherně vypadající Sandrušku a třetí pro Karin za to, že to zvládla tak pěkně natočit, i když je to absolutně o ničem.
Tragický je marketingový omyl s klamným názvem filmu, díky němuž jsem se do kina skoro nevypravil. Byl jsem přesvědčen, že jde o další přiblblou teenagerovskou komedii typu Snowboarďáků (napomohla tomu i další mystifikace v médiích, třeba v Reflexu byl článek o tomhle subžánru komedií a byly sem zařazeny i Pusinky). A přitom je to jedna z nejlepších generačních výpovědí v kontextu českého filmu za velmi dlouhou dobu, film o přelomové životní etapě, o hledání - svého místa v životě, svého vlastního já, o nejistotě, o stereotypech vnímání ženského a mužského světa, o konci dětství a počátcích něčeho, čemu se ještě hrdinky bojí říkat dospělost, o ztrátě ideálů, ale i o odpovědnosti za své jednání a uvědomění si tíhy života... Škoda jen zmateného začátku a velmi neumně vytvořené expozice a několika nevěrohodných replik. Jinak byl ale celý snímek plný autentických obrazů, dějových zvratů, psychologicky věrně motivovaného lidského jednání, výborné hudby (standardně vynikající Jan P. Muchow), syrových až naturalistických obrazů a scén (převážně při těch sexuálních mi na mysli vyvstával americký nezávislý Shortbus) a zvláště úžasných hereckých výkonů (hlavně herecký výkon Marie Doležalové mě doslova dostal). Karin Babinská, klobouk dolů! Pusinky jsou pro mě jedno z největších a nejpříjemnějších překvapení, svou otevřeností a odvahou popisovat problémy, kterých se jiní bojí sotva dotknout...
Dost zaslepující mohou být v souvislosti s Pusinkami dvě skutečnosti, které asi hodně ovlivňují výsledné hodnocení: 1) bývají anoncovány jako film o třech sexuchtivých čerstvě odrostlých dívčinách a za 2) bývají anoncovány jako český film o třech sexuchtivých čerstvě odrostlých dívčinách. Ve skutečnosti jde daleko spíš než o další klasickou výblitkovou komedii pro teenagery o nezávislý snímek, sympatický svojí snahou sdělit ne úplně líbivou formou něco o současné generaci mladých. Nedá se říct, že by se tu pracovalo s nějak zvlášť objevnými prvky, nicméně ty jsou zde zpracovány slušně v rámci (a možná i kousek za něj) standardu, a Pusinky jsou tak (klišé, neklišé, napíšu to) v současném českém filmu příjemným osvěžením. Road movie se svým všeurčujícím motivem cesty bývá prostředkem ke ztvárnění tématu hledání sebe sama a nejinak je tomu i tady: poživačné holčiny, neschopné se pro něco doopravdy nadchnout, prožívat naplno nebo si naopak skutečně vážit něčeho stálého během svého putování zažívají pád do reality a krutosti života, jež s sebou nese i rozpad domněle trvalých vztahů a hodnot, a jelikož dívčiny se očividně v tomto teprve učí chodit, není tak velkým překvapením, že nakonec vlastně nikam nedojdou. Vztahy mezi postavami nejsou nijak idealizovány, ani zjednodušovány, naopak mají silně ambivalentní (a realistický) charakter, kdy nenávist a láska k jedné a té samé osobě se naprosto nevylučují, ba spíš doplňují. Realističnost vyznění z velké části leží na bedrech přesných hereckých výkonů, které svou uvěřitelností dokáží skutečně bolestivě říznout v tu pravou chvíli. Utlumenost snímku i režisérčiny pokusy o syrovost podporuje ne úplně tradiční, nestálá kamera, žel bohu její snahy občas vyznívají mírně kontraproduktivně, když v jisté specifické kombinaci zvoleného filtru a úhlu kamery ten který záběr vypadá jako vytržený z reklamy na Dobrou vodu. Že by ovšem občasné sporné obrazové vyjádření nějak výrazně otupovalo hroty krutému závěru, kdy dívky dospívají rezignací na to, aby proplouvaly světem, aniž by ten na nich zanechával výraznější stopy (a ony na něm), to se zase říci nedá.
Tento film je jako křehká labuť, která by chtěla vzlétnout. Brání jí v tom muži, kteří degradovali na slogan „Show Me Your Genitals" by Jon Lajoie. Což je zároveň odpověď na otázku, proč nejsou ženy schopné lásky a 61% je jich v nespokojených s partnerem v sexu. Podtrženo, sečteno – všechny tři kamarádky se postupně uchylují k lesbismu nebo k embryu Vojtovi. Tenhle feministický queer postoj není pouhým důsledkem ženské režisérky, pravidelně ho proklamují ve svých dílech i muži. Karin B. natočila film, který vyobrazil člověka – zavřeného jako dubové dveře a jindy s nervy tak obnaženými, že se na ně dá hrát jako na loutnu – takového, jaký skutečně je. Nakonec herci naprosto odpovídají svým postavách a dá se říct, že oni těmi postavami vlastně jsou.
Jsem rád za to, že i u nás mohou vzniknout filmy, které se tváří jako teenagerovské, ale v nichž tvůrci přistpují ke svým postavám s porozuměním a se zájmem o nich vyprávět. To ale ještě neznamená, že z toho budu skákat metr dvacet vysoko, když něco takového v severských zemích vzniká bez větších problémů (Fucking amal, Tommyho peklo, Šup sem, šup tam). Pusinky jsou uvěřitelným filmem o mladých a výtečně obsazených holkách, který bohužel dojíždí na schématičnost (skutečně je nutné mít v podobných filmech vždy to "znásilnění"?) či klišé (skutečně je nutné mít v podobných filmech vždy neheterosexuální postavu, která má sklony k sebevraždě?). A taky na to, že ač jsem chlap, který prožíval jinak ženský film Tajnosti, vyobrazení mužů v Pusinkách mě dost otrávilo svou černobílostí a "feminskostí" (nenajdete tu někoho, kdo by nebyl úplný hajzl nebo úplný budižkničemu). Výtečná kamera, dobře vystižený slang dnešní mládeže (s menšími zakolísáními) a několik opravdu působivých scén ("znásilnění", "cvičení"...) táhnou film do nadprůměru, ale rozpačitý závěr, který spíš vyšumí a značně nevyrovnané vyprávění ho tam zase vrátí. 70%
