Vražedná minulost

Byla jsem až překvapená, jakým způsobem zaujímala první třetina. Nápad s časovým zásekem se zdál jako neokoukaný a nevšední, ale bylo jasné, že, kdyby film chtěl dosahovat alespoň k pomyslné dokonalosti, muselo by se na něm pracovat trochu jinak a lépe. Atmosféru se též nepodařilo ideálně navodit, ale uznávám, že něčím mě tento snímek přece jen zaujal. Po jisté době ale tvůrci nastolili klasickou, obávanou béčkovou splétačku, ze které se nelehko jedinec vymotá a neumím si představit, jak jim to do sebe zapadalo na papíře. V určitém momentu už jsem se jen obávala, aby to celé nespadlo ještě níž, než se zpočátku zdálo. Abigail Breslin to tahala, jak se dalo. Nebylo to tak katastrofální, jak jsem čekala. Začíná mi v určitých rysech jejích výkonů zdálky připomínat Chloë Grace Moretz. Je škoda toho zmateného příběhu, kdyby byl pojat trochu stravitelnější formou, bylo by víc co ocenit. I tak to byla uspokojivá projekce. (28.11.2013)

Na bubáky je nejlepší, když se sami ustraší k smrti. Šestnáctiletá dívka zjistí, že se v domě, kde bydlí se svými rodiči a malým bratrem děje něco zvláštního a sice, že se každý den stereotypně opakuje, ale kromě ní si téhle smyčky není z rodiny nikdo vědom. Rozhodne se přijít, co za tím vězí. Pointa je taková, že je po smrti a žádný strach, že bych něco prozradil dopředu, protože film to na sebe plácne přibližně v polovině a tak nevzrušivě, že bych to ani nenazval pointou. Film v nevzrušivých kolovrátkových kolejích ve stále stejném tempu jel od té doby dál a byl tak zamotaně nepřehledný až jsem se v té změti ztrácel a ne úplně ve všem bylo jasno. Celá věc se měla tak, že rodina bydlela v domě, kde dříve vyrůstal budoucí maniak, který zabil své rodiče a následně se dívka z dochovaných tiskovin dozvěděla o záhadných zmizeních jiných mladých dívek, které měl na svědomí on. Zapeklitější to bylo v tom, že dívka v časové smyčce, kterou většinu filmu sledujeme je duch a o život přišla přibližně v osmdesátých letech podle dobového prostředí, které ji obklopovalo. A nějakým způsobem měla před další vraždou uchránit budoucí obět. Proč jí o to tolik šlo pro mě zůstalo záhadou. Ale ono to v podstatě bylo jedno, protože překombinovanost a její následné vršení způsobilo takový zmatek, že dalo pořádnou práci se zorientovat v ději i v postavách. Stačila chvilka nepozornosti a divák téměř nevěděl o co se jedná. Horší to bylo s tím, že film se vraždám jako takovým vyhýbal a vražda rodičů maniakem v pubertálním věku bylo to jediné, co lze označit za "drsnou" scénu, ke vší hororové smůle vypadala nechtěně směšně. Přestárlý a vyzáblý maniak, jež je pak vržen na scénu mnoho strachu nenahnal, když se veskrze jeho řádění omezilo na únos dvou dívek do přistaveného auta s přelepenými ústy. Horor bez krve a drastických scén nepovažuji za horor. Napínavé to moc nebylo, protože děj byl zmatený, nepřehledný a když už jsem myslel, že jsem ho dostatečně pochopil, tak zničehonic porušil pravidla, která si pro logiku věci stanovil a tím mě jako diváka opět dostal do slepé uličky. Co tím chtěl režisér Vincenzo Natali říci ví jenom on sám. Rozhodně však nelze neurovnanost filmu přisuzovat pouze režii, ale také scénáři. Natali dodal působivý vizuál a spousta scén je výborně výtvarně i barevně nasnímaných. Vycházející mladičká hvězdička Abigail Breslin do filmu hladce zapadla a ukázala se jako solidní tahoun. Ovšem rozvleklost, zmatenost a nepřehledný děj dominovaly natolik, že nelze udělit příznivé hodnocení. Když k tomu připočtu pár vykradených filmů a málo hutnou v podstatě nulovou hororovou atmosféru s výraznou absencí jakékoliv drsné scény, tak tenhle horor vyděsí akorát tak babičku, která v pozdních hodinách neklimbá u televize při sledování tohoto filmu v domnění, že se strašilo vydatně. Ne, nestrašilo. Tím pádem filmu plán být děsivým a znepokojivým hororem nevyšel. Jistý potenciál to však má. Mé hodnocení: 50% (02.06.2014)

Nataliho mám rád už od čias Kocky. Vždy točil zaujímavé a originálne námety a inak tomu nie je ani v tomto prípade. Je to síce trocha prekombinované ale v závere všetko do seba zapadá ako má. Obsadenie je fajn, chcelo by to však štedrejší rozpočet a kvalitnejšie filmárske spracovanie. Každopádne za zhliadnutie určite stojí a som zvedavý aký námet spracuje Natali najbližšie. (17.01.2014)

Zas jeden z tých zbytočných filmov, ktoré raz pozriete a na druhý deň ani neviete o čom bol. Pol filmu som ani nevedel o čom je tento film a keď som na to prišiel, tak ma to vobec nezaujalo. A hlavná predstaviteľka A.Breslin tiež neoslnila a na horor to určite nemá, taký slabší thriller. Tento film mohol čerpať z originality, ale jeho potenciál nebol vobec naplnený, škoda. (06.11.2013)

Vincenzo Natali mě uchvátil již svou Kostkou a tak jsem pevně věřil, že si povede lépe, nežli v průměrném scifi Splice . Mé očekávání splnil sice tak napůl, ale Haunter se zařadil mezi filmy, které mě doopravdy zaujaly především svým neokoukaným a těžko předvídatelným dějem. Je sice pravda, že filmů s časovou smyčkou existuje již několik, ale toto podání sebou přineslo jakési osobité kouzlo, které mě uchvátilo a nepustilo až do samotného závěru. Je sice pravdou, že začátek byl lehce nezáživný a neustále se opakující scény mi trošku lezly na nervy, ale díky hlavní hrdince, která rozhodně nechtěla zůstat celou dobu zalezlá pod peřinou, se to brzy obrátilo k lepšímu. Abigail Breslin předvedla slušný výkon a pokud tak bude i nadále pokračovat, můžeme se dočkat další „megastar“. Ovšem ani Vincenzo Natali a scénárista Brian King se nenechali v žádném případě zahanbit a připravili si pro nás solidně našlapanou mysteriózní podívanou, která nám nabídla slušnou dávku tíživé atmosféry, napětí i pěkné rozzuzlení příběhu. Nekousal jsem si sice u toho nehty až do krve, ale párkrát jsem pocítil ono šimrání na zátylku. Dopomohly k tomu především dobré flashbacky, prolínání minulosti – budoucnosti – přítomnosti a především výkon Stephena McHattieho. Je ovšem pravdou, že ani tady se to neobešlo bez žánrového „klišé“, ale kupodivu mi to zas až tolik nevadilo. Je ovšem pravdou že místy to bylo až moc okaté. Především pak co se samotného pátrání týká. Místo aby divák zůstal trochu napjatý a v hlavě se mu zrodilo pár otazníků…Ono je určitě pěkné, že nám to tvůrci vysvětlili pěkně po lopatě, ale občas je lepší, když se divák nedozví všechno. (19.08.2014)