Kód neznámý
-
Code inconnu: Récit incomplet de divers voyages
-
Code Unknown: Incomplete Tales of Several Journeys
Drama
Francie / Německo / Rumunsko, 2000, 117 min
Režie:
Michael HanekeHrají:
Juliette Binoche, Thierry Neuvic, Josef Bierbichler, Alexandre Hamidi, Maimouna Hélène Diarra, Luminita Gheorghiu, Bruno Todeschini, Didier Flamand, Walid Afkir, Maurice Bénichou, Carlo Brandt, Arsinée Khanjian, Nathalie Richard, Malick Bowens, Aïssa Maïga, Mihai Gruia Sandu, Costel Cascaval, Crenguta Hariton, Ion Haiduc, Constantin Barbulescu, Féodor AtkineObsah
-
Snímek se soustředí na tři osoby: francouzskou herečku Anne, rumunskou žebračku Marii, která musí obstarávat peníze pro svou rodinu, a Amadoua, afrického učitele neslyšících. Každá z postav zastupuje určitý sociální stereotyp a příběh, který svede hrdiny dohromady, začíná, když Annin bratr odhodí papír od jídla na žebračku Marii, sedící na ulici. Tím spustí proces, v němž se do té chvíle poloprůsvitní fantomové ulice začnou zhmotňovat, získávají obrysy a barvy... (oficiální text distributora)
Snímek se soustředí na tři osoby: francouzskou herečku Anne, rumunskou žebračku Marii, která musí obstarávat peníze pro svou rodinu, a Amadoua, afrického učitele neslyšících. Každá z postav zastupuje určitý sociální stereotyp a příběh, který svede hrdiny dohromady, začíná, když Annin bratr odhodí papír od jídla na žebračku Marii, sedící na ulici. Tím spustí proces, v němž se do té chvíle poloprůsvitní fantomové ulice začnou zhmotňovat, získávají obrysy a barvy... Komentáře uživatelů k filmu (17)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(14.2.2006)
-
B!shop
Tentokrat nazev filmu docela sedi, skutecne takova neuplna zprava. Haneke rozjizdi nekolik pribehovejch linii, dle distributora tri osoby, me prislo, ze se jich tu mota tak deset, jeden nevyraznejsi nez druhej, s naprosto nudnejma a o nicem pribehama, ktery spolu prakticky nesouvisi a bez nejakyho smyslu se mezi nema striha, kdybych chtel videt lempla chodiciho po ulici nebo jen tak cumiciho, podivam se z okna a nemusim koukat na film. Tady se absolutne nic nedeje, postavy me absolutne nezajimaly, jde to od nikud nikam a konec tady zadnej neni. Herci nezajimavy, snad jen ta Binoche docela ujde, proste opruz a nuda o nicem, nechapu co tim chtel Haneke rict, po paradnim Funny Games silny zklamani.(20.2.2010)
-
Bebacek
Haneke si umí pohrát s vyprávěním a naschnout diváka pro svou hru, ale občas by ji mohl i dotáhnout do konce. Škoda.(14.5.2011)
-
sportovec
Ne vždy je posvícení. Původní Hanekeho záměr pojednat - hodně mi v tom připomíná svého francouzského generačního vrstevníka Lelouche - nesnadné zkušenosti z obnovení evropského jednoty po roce 1989 z atraktivního uměleckého úhlu a dobrat se touto formou uchopení hlubších skutečností a souvislostí, takřka nevyšel. Z tvořivosti zbylo byť nezanedbatelné torzo rutiny. Ze záměru se tak mění fragmentárnost v dokonalé rozbití nejen sujetu, ale i vlastního děje, který ve všech třech základních liniích skončí ve ztracenu. Dobývání postmoderny vyústilo v tomto případě sice do její bezpodmínečné kapitulace, ale její velmi pomyslná porážka současně spolehlivě zlikvidovala jakoukoliv možnost odlišení a hlubšího poselství KÓDU. Žasnout tak v tomto případě neznamená nechápat, ale naopak rozumět až příliš dobře. A tak ani kvalitní, doslova ošlehaní protagonisté náhle nemají co hrát a na čem založit svůj výklad svěřené postavy; nejzřetelněji je to vidět na kreaci jindy famózní Juliette Binochové. Škoda zmařené příležitosti.(14.2.2010)
-
Artran
Další Hanekeho výtečný snímek, tentokrát o skrytých frustracích soudobé společnosti, ke kterým ona sama postrádá klíč. Přesto je to film překvapivě velice křehký a dojemný. Syžetem připomíná Hanekeho předchozí díla 71 fragmentů chronologie náhody a Zámek, přičemž zde najdeme i drobnou epizodu odkazující na Funny Games. Mizanscéna je komponována velice prostě, ale přitom účelně. Jednotlivé postavy, předměty, barvy a pohyb jsou zachyceny vyváženě a přesně. Kamera většinou snímá z pozice stojícího člověka a zdůrazňuje tak naši rovnocennost a angažovanost. Nechybí zde film ve filmu i agresivní aluze na Lamorisseho Červený balónek.(9.2.2008)
-
Radko
Herectvo v živote, na javisku. Haneke fragmetárne ukazuje vzťahové problémy, ťažkosti imigrantov, otvára rasové otázky, prístup polície k minoritám, vražedný konflikt v Kosove, zadumané tváre vo verejnej doprave Paríža a iné. Voľné, nedoriešené epizódy, plynú akoby mimovoľne popri sebe, bez ukončenia. S melódiou záverečnej bubnovačky v uchu sa márne snažíme pochopiť, čo sa iné individuality snažia povedať, naznačiť posunkami, gestami, písomnými správami. Kódom k filmu je podľa mňa jeho podnázov - nedokončené správy z rôznych ciest. Ciest ako foriem komunikácie prenášanej cez hranice indivídua, mesta, štátu. Zároveň, napriek režisérovej snahe neriešiť vážne sa tváriace načrtnuté témy, sa na celok pozeralo tak akosi príjemne, nenásilne. 70%.(31.12.2009)
-
Vitex
Možná bych hodnotit neměl, protože jsem už ke konci usínal a moc nevnímal děj..(?)(19.7.2011)
-
Šakal
Haneke je režisér s nezaměnitelným stylem vyžadující veškerou divákovu pozornost a zároveň velkou spolupráci, kdy člověk musí přistoupit ( pokud si chce snímek užít ) na jeho " styl vyprávění " ,protože si velmi rád " pohrává " s divákem. Mně osobně jeho režijní styl velmi sedí, užíval jsem si každičký moment tohoto snímku. Pouze maličký problém mám s úplným závěrem, ale to je pouze můj problém neboť Haneke je mistr a " milovník " otevřených konců..... s čímž v zásadě problém nemívám( ba právě naopak ), zde bych však maličko ucelenější závěr uvítal... Nicméně život sám je příběh na pokračování, tak proč by tento snímek měl mít " pevný konec ".... 70%(25.12.2009)
-
DannyBoy80
Myšlenka je velmi dobrá, ale ztvárnění se mi moc nelíbí. Moc to skáče od jednoho k druhému. Návaznost je taktéž místy děsná. Škoda stylu, já ho sice mám rád, ale Haneke už to přehnal. Různý pohled na život pár lidí v Paříži.(20.10.2010)
-
MaMitti
Zajímavé téma – různé sociální vrstvy, v titulkách je uvedeno, že jsou nastíněny tři, řekla bych, že vlastně čtyři, protože i to, jak hlavní hrdinka hraje herečku ve filmu, zastupuje jejím prostřednictvím tu nejbohatší vrstvu. Film na mě ze začátku působil příšerně chladně, absence hudby ho činila tvrdým, nesmlouvavým. Po shlédnutí jsem z filmu byla dost na rozpacích, přišlo mi to všechno v náznacích, v symbolech, lehce povrchní, tak nějak nedotažené, vyřčené napůl s tím, že zbytek visí ve vzduchu a buď si ho vezmeš, nebo ho tam necháš (tak nějak ambivalentně, jako by to režisérovi bylo jedno)…rozehráno maximum potenciálu, dotaženo minimum….schválně?? Po pár dnech doceňuji Kód neznámý, děkuji režisérovi za to, že nepoužil žádnou hudbu, krom „hudby“ každé společenské vrstvy sobě vlastní (bubny, traktor, veselice na svatbě), děkuji za tu syrovost a „nelíbivost“ na první pohled. Nutí mě pořád dál se zamýšlet, rozhodně zůstává…S vykřičníkem…Asi bych ho nenazvala sociální studií, ale má k tomu blízko a je tam tolik aktuálních věcí dnešního moderního (= stejně tak bolavého jako svobodného) světa k pozastavení. Nemyslím, že se režisér snažil o nějaký „art film“, jak tu někdo zmiňoval, ale to je můj osobní názor. Takže z původních třech hvězdiček zvyšuji na čtyři…(13.4.2010)
-
andriy
Film,ktery se tvari, jako ze o necem vypovida,ale nerika vlastne vubec nic.Mozna to melo znazornovat problemy soucasne Francie plne muslimu nebo to mozna bylo o vztazich?Nevim,nepochopil jsem to.Podivnost, u ktere jsem ztratil 117 minut zivota.(5.8.2007)
-
Páně
Haneke se snaží v Kódu neznámém o maximální výpoveď svým nezaměnitelným stylem. Tentokráte mě však absolutně nevpustil do svého světa a nechal mě stát pouze na jeho okraji, jakkoliv je jeho práce naprosto precizní a zvolená témata silná. Rozhodně nepomáhá větší absence hudbní složky, která by jinak mohla na diváka působit a jeho vcítění se do filmu prohloubit. Takhle jsem byl jaksi naprosto odtržený, odtržený od něčeho od čeho jsem nechtěl být.(19.6.2010)
-
Akana
Michael Haneke u mě stále stoupá v ceně. Jako jeden z mála dokáže přesně lokalizovat ránu a pak jí bezohledně otevřít. Jeho Kód neznámý sleduje podobnou problematiku jako třeba Babel nebo Crash, tedy mezikulturní a mezicivilizační nedorozumění, vykořeněnost, imigraci, váznoucí mezilidskou komunikaci a ve srovnání se zmíněnými filmy je trestuhodně opomíjený. Nespravedlivě, ale docela pochopitelně. Haneke totiž nejde prvoplánově na efekt ani na city, netlačí děj tak okatě kýženým směrem jako třeba Crash ani se nestaví do role dokumentaristy s rozkmitanou ruční kamerou. Když konstruuje, potom tak, že si to divák neuvědomí. Jednou statickou scénou dovede nenásilně vyjádřit spoustu skrytých skutečností. A znovu se strefuje i do vlastních řad když na příkladu divadla, filmu nebo fotografie relativizuje poslání a smysl snahy vyjádřit dané problémy uměleckou formou a tím vlastně podrývá vlastní snažení. Poctivý a nemilosrdný film o věcech, které nás v současném světě pálí čím dál víc.(9.4.2012)
-
tomtomtoma
Zajímavý film o stavu lidskosti v lidech. Pokrytectví, sobectví, rozmáchlá ukazovaná lítost a s ní spojená humanita, zároveň však přehlíživost vůči vlastním problémům, krutost, přehnaný boj o spravedlnost, zastání, které často může vést v konečný neprospěch slabšího článku, nespokojenost, touhy, zklamání, odzicení, ponížení nedobrovolné, ale dobrovolně nedobrovolné, integrita a spojené těžkosti závratné globalizace. Jsou to jen mžiky a vpády, upozornění a zároveň varování. Ale jsme schopni se změnit ve více lidštější lidi, který tolik nepodléhají klamnému pocitu sobeckého uspokojení? Zajímavé postavy: herečka Anne Laurent (Juliette Binoche), která nakonec pustí k vodě válečného fotografa Georgese (Thierry Neuvic), Georgesův otec (Josef Bierbichler), nešťastný z nepokračování farmářského života jeho syna Jeana (Alexandre Hamidi), rumunská žebračka Maria (Luminita Gheorghiu), deportovaná z Francie a znovu se načerno vracející, Mariin optimisticky naladěný přítel Dragos (Bob Nicolescu), africký učitel Amadou (Ona Lu Yenke), a mnoho dalších postaviček. A závěrečné zvolání? Více lidskosti!(30.5.2011)
-
Nebešťan
Hanekeho Alvin Straight.(29.3.2012)
-
psiisek
I keď takého tiché filmy s jednotvárnymi zábermi veľmi nemusím, lebo ma nebavia, tento film bol niečim výnimočný. Aj napriek jednotvárnosti scén som z toho cítila veľké napätie, hlavne vďaka brilantnému hereckému výkonu herečky Juliette Binoche... Ona ma vďaka jej hraniu dostala do deja až tak, že mi naskakovali zimomriavky. No ostatné scény, kedy nešlo o ňu a o jej príbeh, ma nebavili, takže dávam len 3*.(14.4.2010)
-
roithamer
Haneke má rád nesrozumitelnost, pomalost, zdánlivou iracionalitu hlavních postav a otevřené konce. já to beru a jeho filmy mám ráda, protože mi přijde, že je v nich vždy nějaká zajímavá myšlenka. jenže tady bohužel není a přijde mi, že je to jen prázdná hanekeovská forma bez obsahu, v níž haneke vykrádá sám sebe ... také mě trochu štve, že si myslí, že tím, že do filmu obsadí jednu slavnou francouzskou herečku, z filmu udělá nějaký evropský artfilm .. neudělá, navíc jeho rakouští herci jsou mnohdy autentičtější a lepší ..(7.9.2008)
