Code inconnu : Récit incomplet de divers voyages
Code unbekannt
Cod necunoscut
Code Unknown
Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Juliette Binoche, Thierry Neuvic, Josef Bierbichler, Alexandre Hamidi, Maimouna Hélène Diarra, Luminița Gheorghiu, Bruno Todeschini, Didier Flamand (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek se soustředí na tři osoby: francouzskou herečku Anne, rumunskou žebračku Marii, která musí obstarávat peníze pro svou rodinu, a Amadoua, afrického učitele neslyšících. Každá z postav zastupuje určitý sociální stereotyp a příběh, který svede hrdiny dohromady, začíná, když Annin bratr odhodí papír od jídla na žebračku Marii, sedící na ulici. Tím spustí proces, v němž se do té chvíle poloprůsvitní fantomové ulice začnou zhmotňovat, získávají obrysy a barvy... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (36)
Akoby si Haneke (opäť poháňaný potrebou skúmať ľudskú dôstojnosť) skúšal inscenovanie pred kamerou – bez potreby zasiahnuť diváka uceleným príbehom. Chronologicky rozhádzaná mozaika úryvkov z príbehov skupiny ľudí, ktorí si vzájomne ovplyvnili denné fungovanie. Pozorovanie chovania postáv v dlhých záberoch bez hudby. Niekoľko TOP scén, pri ktorých nedýchate, a niekoľko scén, bez ktorých by bol film súdržnejší, jednoduchší pre vnímanie a emocionálne viacej angažujúci. Pre žrútov Hanekeho podnet pre hodinové diskusie. Vyborná Juliette Binoche. ()
Herectvo v živote, na javisku. Haneke fragmetárne ukazuje vzťahové problémy, ťažkosti imigrantov, otvára rasové otázky, prístup polície k minoritám, vražedný konflikt v Kosove, zadumané tváre vo verejnej doprave Paríža a iné. Voľné, nedoriešené epizódy, plynú akoby mimovoľne popri sebe, bez ukončenia. S melódiou záverečnej bubnovačky v uchu sa márne snažíme pochopiť, čo sa iné individuality snažia povedať, naznačiť posunkami, gestami, písomnými správami. Kódom k filmu je podľa mňa jeho podnázov - nedokončené správy z rôznych ciest. Ciest ako foriem komunikácie prenášanej cez hranice indivídua, mesta, štátu. Zároveň, napriek režisérovej snahe neriešiť vážne sa tváriace načrtnuté témy, sa na celok pozeralo tak akosi príjemne, nenásilne. 70%. ()
Frustrující pokus o natočení mozaikového filmu se zcela vymknul kontrole a připomíná spíše kvákání žáby, výkřik, tma, výkřik, tma. Na moje gusto je to příliš přehnaně moderní umění, při jehož sledování jsem celou dobu myslela na Piera Manzoniho a jeho Merda d'artista. Pravda, i tu krabičku si lidé koupili. ()
Už po první čtvrthodince jsem si říkala, že tenhle kód je pro mě neznámý. Takhle rozšmikanej film jsem ještě neviděla a tiše doufám, že už neuvidím. Střih/tma jeden střípek, střih/tma druhý střípek, střih/tma třetí střípek a pořád dokola. Po čtyřiceti minutách jsem to chtěla vypnout, jenže zvědavost mi nedovolila. Já bláhová očekávala, že se v závěru příběhy protnou a vyústí do něčeho uchopitelného, rozumného, vstřebatelného, stačilo by mi bývalo, kdyby to do sebe nějak zapadlo. No, nestalo se. Tedy s politováním konstatuji, že zpráva je neúplná... ()
Haneke je režisér s nezaměnitelným stylem vyžadující veškerou divákovu pozornost a zároveň velkou spolupráci, kdy člověk musí přistoupit ( pokud si chce snímek užít ) na jeho " styl vyprávění " ,protože si velmi rád " pohrává " s divákem. Mně osobně jeho režijní styl velmi sedí, užíval jsem si každičký moment tohoto snímku. Pouze maličký problém mám s úplným závěrem, ale to je pouze můj problém neboť Haneke je mistr a " milovník " otevřených konců..... s čímž v zásadě problém nemívám( ba právě naopak ), zde bych však maličko ucelenější závěr uvítal... Nicméně život sám je příběh na pokračování, tak proč by tento snímek měl mít " pevný konec ".... 70% ()
Reklama