Režie:
Daniel CohenKamera:
Robert FraisseHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Jean Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué, Julien Boisselier, Salomé Stévenin, Pierre Vernier, Geneviève Casile, Serge Larivière, Issa Doumbia, Bun-hay Mean (více)Obsahy(2)
Třicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchař a ctitel velkého kuchařského umění. Sní o úspěchu a o tom, že si jednoho dne otevře vlastní restauraci. Finanční situace jej nutí přijímat podřadné práce, které si však není schopen udržet. Život se mu změní ve chvíli, kdy mu cestu zkříží slavný šéfkuchař Alexandre Lagarde. Zavedenou pozici Alexandra Lagarde totiž ohrožuje finanční skupina vlastnící síť jeho restaurací… (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (202)
S klidným srdcem můžu dát 75 %. Je to komedie a přece se u ní nezasmějete, který komik tohle dokázal a přitom jeho filmy jsou klenot francouzské filmografie? Lous de Funes. Tady se to podařilo i Renovi. Jediný minus pro mě by Michaël Youn v druhé z hlavních rolí. Nějak mi nesedl, ale to není problém filmu. ()
Film přesně vyhoví generaci, která na podobném typu francouzských veseloher vyrostla a nestojí o žádná překvapení. Trochu dietní zábava, spíš na půl úsměvu než hlasitý řehot, na druhé straně skýtá záruku, že nepřekročí hranice vkusu k vulgaritě. Trochu operetní převleky hrdinů, věhlasného kuchaře a jeho talentovaného nástupce, sice prohlédne každý kromě tupých zlosynů, ale aspoň člověk netápe. A trochu vyžilé kázáníčko, kterak ziskuchtiví kapitalisté moderní doby vyhánějí zastánce poctivé kuchyně polidšťuje fakt, že i dcera mistra chutí se krmí hamburgery. ()
Vaření a filmy, to je pro mě úžasná kombinace, která mě vždy potěší. Filmy s tematikou vaření a honění hvězdiček mají sice všechny stejnou šablonu, velmi podobný scénář a řadu klišé, ale mě přese vše baví. A v tomto případě jsem se bavil srdečně, smál jsem se i plakal a jsem tak nějak naměkko. Výborná zábava, ústřední dvojici to klape, Julien Boisselier je dokonale slizký a krásné Francouzky ve vedlejších rolí tomu dodávají ten správný francouzský esprit. Kde jinde by měly vznikat filmy o vaření než ve Francii nebo Španělsku. Příště San Sebastian prosím! ()
Chtělo by se říct, že si Francouzi udělali patřičnou oslavu své gastronomie. Jednoduchý příběh, ale velmi hezky udělaný. Nesnaží se být nějak zvlášť zábavný, ale ani nudný, je udělaný tak jakoby v klidu přívětivě staromilsky. Už počáteční titulky a hudba HLADÍ a dráždí mé chuťové buňky a pro mě jako pro gurmána velmi příjemný zážitek. ()
,,ANO ŠÉFE! VÝBORNÝ ŠÉFE! FANTASTICKÝ ŠÉFE!“ ... ,,ZAČÍNÁTE MI LÍZT NA NERVY“....“ /// Já tak rád jím… (jasně i vařím. To vezmeš ten pytlík vod Maggi – a kurva, zatáh jsem ,,Product placement“ na Csfd… ne POMO, pokutu néééé…)… Jacky je člověk, kterej šeptá zelenině do ouška. Žádná molekulární kuchyně (neser se do mýho pytlíku! (Vod Maggi.)), ale poctivý ,,Sole meunière“ nebo ,,Chateaubriand steak“ … (takový ty vobyčejný jídla k večeři..), a protože má ze začátku trochu prekérku, film baví nejen optimistickou kuchařskou vlnou. Jo,celkem dlouho je to pohodová podívaná. Ke konci si to sice vobčas šáhne do trapnějšího soudku, ale všechno záleží jen a jen na úhlu pohledu. Vzpomínáte na Křidýlko nebo stehýnko? (jo to byly časy…) Tak tady není Funés, ale na jedno použití v pohodě doporučím. Prostě jsou věci, který už ani Francouzi neuměj dotáhnout k dokonalosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Při krájení baklažánu se mu vždycky dívám se mu do očí (abych slyšel, jestli neřve! To dá rozum…). 2.) Chcu natočit film s Pohlreichem, Babicou a tím Italem. 3.) Thx za titule ,,mmaaja“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Galerie (45)
Zajímavosti (5)
- Režisér Daniel Cohen si chtěl původně ve filmu i zahrát. Na radu producentky však od tohoto záměru raději upustil. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
- V Polsku je snímek uváděn pod názvem Faceci od kuchni, což lze přeložit jako „Kluci z kuchyně“. Španělští diváci zase do kin půjdou na El chef, la receta de la felicidad, tedy „Šéfkuchař, recept na štěstí“. (Beer Ceps)
- Michaël Youn musel kvůli natáčení absolvovat kurzy vaření. Jeanu Renovi naopak stačila jen návštěva kuchařské školy Alaina Ducasseho, aby se naučil, jak se kuchaři pohybují, jaká mají gesta a jak se k vaření staví. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
Reklama