Hidden

Dobrá, rodinka je zavřená v bunkru před něčím, co je nad nimi. Jsou tam už 300 dní (pozn. To fakt dokázali v tak malých prostorech zůstat v klidu jenom s deskovou hrou?). Atmosféra bunkru je dost depresivně stísňující, jak by měla být, za což jsem rád. Nějaké nepříjemné scény se ale k mému překvapení nekonaly (když pominu imaginární zmrzlinu, nevím proč, ale udělalo se mi z toho zle). Venku se údajně nachází nějací "Dýchači". To bychom měli dobrou první polovinu. A teď k druhé, ve které se začne něco dít. A bohužel, ačkoli to nejprve nevypadá špatně, bylo to na škodu. Jako jo, ten závěr je překvapivý a souvisí s tím, co se stalo předtím, ale mě spíše zklamal... Jednak byl moc akční a taky byl na mě i trochu přetažený za vlasy. Zase subžánr "postapokalyptická budoucnost" tu dostává nový význam... Takže jenom 3*, bohužel. EDIT: Po delší době si na tohle vzpomínám, jako na dobrý filmový zážitek, tudíž přidám hvězdičku. Ono to dokonce i do sebe zapadá víc, než jsem si původně myslel. (19.01.2018)

Přesně tyhle překvapení mám rád. Nízkorozpočťák, kterej i bez větších efektů dokáže komorně první polovinu tak zatáhnout do děje jen díky postavám a tomu tajemnu. Celkem rychle se o ty postavy začnete starat a docela jim i fandit, což je základ. Od poloviny člověk jenom trne a čeká, kdy se prozraděj. Ta survival naháněčka na konci už byl pro mě jenom takovej bonus, kterej to celý podtrhl. Akce kupodivu taky znamenitá a ten zvrat s proměnou, no všechno je možný. Prostě tohle téma a takhle supr zpracovaný by si zasloužilo větší pozornost. (23.03.2016)

Škoda nevyužitého potenciálu a zvláštně působícího nadpřirozena v závěru. Bratři Dufferovi se nudu v tomto úkrytovém postapo snaží zaplácnout nějakým tím občasným flashbackem, aby si mohl divák k hrdinům vytvořit alespoň nějaké pouto. Bohužel, to se jim moc nezdařilo. Malá chytrá holčička zabíjí svým snaživým hraním tu depresivní atmosféru, protože se divák už jen soustředí na to, jak ho vlastně štve její výstup a přestává vnímat ostatní herce. Jediným zapamatovatelným faktorem pro mě asi bude závěr, kam zasadili Dufferovi něco trošku nového a netradičního. Průměrná zábava, ale nic bez čeho byste se neobešli. (21.10.2015)

Do dneška sem sám sebe namyšleně považoval za poměrně zkušeného hororového gurmána... jen aby mi strašidelná story o Rayově schovávající se rodince hned natřikrát sevřela plíce. Být to celé o deset minut kratší, jdu bez přemýšlení do plnejch, jenže to bysme zase přišli o tu poslední z parádních point. I přesto zatím jasnej horor roku a totální nejen fajnšmekrovská povinnost! (08.11.2015)

„CO VÍME JE, ŽE MŮŽEM BÝT TI POSLEDNÍ, CO ZBYLI, TI JEDINÍ, KDO JSOU JEŠTĚ NAŽIVU…“ /// Táta, máma a dcera zavření v úkrytu s jediným cílem – ochránit se před okolním světem a přežít. Pět jednoduchých pravidel, který je občas nutno porušit. Strach z možnýho prozrazení je předvedenej jednoduše a stejně jako opodstatněná paranoia funguje parádně. Zjišťuju, že přebejvat v úkrytu s parchantem je úkol pro trpělivý rodiče (ne, se mnou se fakt nikam piškoti nezavírejte!). Navíc jsem doteď nevěřil, kolik napětí se dá dostat z vobyčejný panenky (kam se sejří Chuckie!). Většina hororovejch kumštů si šetří nahánění hrůzy do závěrečný půlhoďky. Tady se to rozjede už v půlce a kdyby to vydrželo – tak bych psal vo filmu roku (století). Baví mě to. Možná proto, že neznám pointu. Ten nápad je fakt dobrej! A navíc je to tak pěkně komorní… a že nehrajou fér? POMO jim to vosolí za mě! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jestli sebou při apokalypse vzít děti. 2.) Mám strach z těch, co dejchaj. 3.) Thx za titule „Ergulis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (05.10.2015)