Varhaník u sv. Víta

Učebnicový příklad melodramatu s velkým M. Hudbou doprovodila Maud Nelissenová, která obratně střídala klavírní pasáže s varhanními a jako celek dokonale k filmu ladila. Někdy svými tóny vytvořila naprosto hororovou atmosféru, zejména v domě varhaníka, který ve sklepě ukrýval děsivé tajemství (úplně stejný poklop, kde bydlela i Henrietta z Evil Dead 😀). LFŠ UH 2022. (01.08.2022)

Vadí mi zde několik hluchých míst ve třetině a pak ve dvou třetinách příběhu, vadí mi melodramatické zakončení, které jde trochu proti dosavadní linii vyprávění a charakterům postav (lump se náhle změní v andílka, stane se zázrak u varhan), ale jinak mne příjemně překvapilo, jak kamera kouzlí se světlem, jak si vyhrála s uličkami, vilami a zákoutími Prahy (i když ten kousek Zlaté uličky, kde se odehrává děj, je dělaný v ateliéru), dobré jsou pokusy vyjádřit obrazem i zvuk (!), protože zvuk právě zde hodně chybí, a je škoda, že film nevznikl o dva tři roky později. A vynikající jsou i hrátky s prolínačkami, symbolickými prostřihy, hrou se stíny... Taková škola filmařiny, kterou by si povinně měli pouštět současní čeští filmoví "umělci". (27.05.2016)

Náladu navodzujúce prelínačky obrazu. Atmosféra asketicky strohého obydlia v Zlatej uličke ako protipólu vznešenosti chrámu, ktorému jeho obyvateľ - organista - verne slúži. To sú hlavné devízy filmu o rozvrate pracovného i vzťahového šťastia, spôsobeného zištnými úmyslami neprajníka. Strohé medzitiulky trefne dokresľujú miestami jemne sa vlečúci dej. Celkove ale ide o príjemné popozeranie s rozprávkovo vyznievajúcim dvojakým morálnym ponaučením v podobe zázraku a sebauvedomenia si hriešnika vyrovnávajúceho sa s hryzením vlastného svedomia. Sebavedomý film, smelo konkurujúci dobovým nemým filmom americkej továrne na sny. (05.01.2014)

Kdyz opomenu fakt, jak by asi mrtvola byla citit a ze by Klara po zavreni ve sklepe nevolala cetniky, tak se mi scenar libil. Na tu dobu vyborna kamera, ani ne tak svou napaditosti, jako kvalitou a ostrosti obrazu (pokud se to tedy neretusovalo ci jinak digitalne neupravovalo). Atmosfera stare Prahy je paradni, predevsim obydlena Zlata ulicka (kdyz vezmu v potaz, ze minimalne pred lety byla ulicka oplocena a vybiralo se vstupne za pruchod). Hercum dominuje Karel Hasler, bezkonkurencne nejlepsi herecky vykon. Skoda, ze film nema alespon hudebni doprovod. Fric naplno ukazal svuj velky potencial, ktery v budoucnu plne vyuzil. (27.04.2015)

Výborné trio Hašler-Marwille-Marion tvoří nosnou klenbu skvělého filmu Mac Friče Varhaník u sv. Víta, kterým podruhé (po Páteru Vojtěchovi) Mac vstoupil na pole samostatné režie. V tu dobu ho čekaly ještě další dva němé filmy s jeho partnerkou (Chudá holka a Vše pro lásku), která po letech u WeTeBu (s neslavnou dohrou soudní pře) dělala u Friče svou druhou velkou kariéru, jež se jí stala osudnou i v soukromém životě. Suzanne vytvořila s Martinem všechny jeho němé filmy a ve zvukovém filmu mu byla oporou, včetně mezidobí, kdy se stáhl opět jen na post asistenta Karla Lamače. Tehdy se podílel nejprve na filmech, ve kterých pozvolna rostl Vlasta Burian (On a jeho sestra a To neznáte Hadimršku) a dále na německých adaptacích Edgar Wallace; a teprve začátkem roku 1932 tu byl opět v samostatné Fričově režii premiérovaný Dobrý voják Švejk (přičemž první němou verzi vytvořil Lamač). A samozřejmě i další dva filmy Friče toho roku byly stále ještě ve vleku spolupráce s Lamačem, v zářijovém Kantoru Ideálovi si Lamač zahrál hlavní roli (stejně jako před lety v Páteru Vojtěchovi) a tehdy si Frič také jedinkráte samostatně dirigoval Anny Ondrákovou, svou dávnou lásku. V prosincovém Antonu Špelcovi pak poprvé převzal samostatně režii Buriana, k čemuž mu dodal odvahy první projekt, premiérovaný v říjnu, ve kterém bezprostředně navázal na svou sérii s Marwille - v jejím zvukovém debut - Sestra Angelika. Vrátíme-li se tedy oklikou k Varhaníkovi, je nám jasné, že Lamač neprohloupil, dal-li příležitost takovému žáku, který vedle něj vyrostl v režisérského giganta. (19.02.2009)