Život za život - Maxmilián Kolbe
-
Zycie za zycie
Drama
Polsko / Německo, 1991, 90 min
Režie:
Krzysztof ZanussiHudba:
Wojciech KilarObsah
-
Červenec 1941 - mladý slezan Jan uprchl z koncentračního tábora v Osvětimi. Za útěk tohoto uprchlíka odsoudí velitel tábora Fritsch 10 vězňů k uzavření do bunkru, kde vyhladoví k smrti. Když jeden z nich díky tomuto rozsudku smrti zkolabuje, františkánský kněz Maxmilian Maria Kolbe obětuje místo toho svůj vlastní život. Od této chvíle neprchá Jan jen před Gestapem, ale také před svou vlastní vinou, která způsobila Kolbeho smrt... (oficiální text distributora)
Červenec 1941 - mladý slezan Jan uprchl z koncentračního tábora v Osvětimi. Za útěk tohoto uprchlíka odsoudí velitel tábora Fritsch 10 vězňů k uzavření do bunkru, kde vyhladoví k smrti. Když jeden z nich díky tomuto rozsudku smrti zkolabuje, františkánský kněz Maxmilian Maria Kolbe obětuje místo toho svůj vlastní život. Od této chvíle neprchá Jan jen před Gestapem, ale také před svou vlastní vinou, která způsobila Kolbeho smrt... Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Ej Hlemýžď
Příběh novodobého světce Maxmiliána Maria Kolbeho, který přišel o svůj život za války v koncentračním táboře. V češtině je název: Život za život(26.12.2006)
-
sportovec
Tendenčnost vždy zůstává tendenčností. Cynická slova katolického preláta o možné velkovýrobě světců-mučedníků jsou komunisitckému dogmatismu bližší, než by si sama katolická církev byla ochotna připustit. Kolbeho čin svým mravním kontextem bezpochyby úctyhodný je - v koncentračních táborech se však nechovali statečně jen katoličtí kněží či věřící - stejně tak to byli komunisté, socialisté, liberálové, židé. Vinit uprchlého vězně-partyzána, muže bez jakékoliv další doplňkové charakteristiky ze zodpovědnosti za lidský život je nesmyslné; vrahy byli vždy ti v uniformách, oni určovali hrůzná pravidla nuzné vězeňské existence pohybující se stále na pokraji života a smrti (byly i bestie ve vězeňských mundurech, ty se však chovaly a jednaly viditelně odlišným způsobem). Režie Zanussiho se snaží o vyrovnaný pohled, mravoličnost - to je zdvořilý výraz - scénáře však překonat nedokáže stejně tak jako křečovitou snahu o vytvoření světce za každou cenu. Nedotažené zpracování se tu nechtěně prolíná s rozporuplným postojem katolické církve-instituce, která v tomto klíčovém okamžiku své existence, v konfrontaci s režimem, proti kterému byl démonizovaný Bonaparte vzorem tolerance a vstřícnosti, selhala tím nejžalostnějším způsobem. To dále problematizuje nejen ústřední myšlenku, ale i kvalitu a vyznění filmu (ve filmu zoufale hledané jméno zachráněného je přitom známo - šlo o otce rodiny s dvěma dětmi, seržanta polské armády Franciszka Gajowniczka, který se dožil úctyhodného věku takřka 95 let - narozen 15. 11. 1901 - zemřel 13. 3. 1995). Kritičnost, kterou Zanussi tak přesvědčivě vyjadřuje vůči komunistickému režimu, zde selhává; konjunkturalismus restaurace prvních postkomunistických měsíců a let a poplatnost, která s tím souvisí, určitě v tomto případě nepřekonal. Voluntarismus a vůle nejsou synonyma.(9.9.2008)
-
gudaulin
Ze všech režisérů polských filmů morálního neklidu je mi Zanussi nejvzdálenější pro vyhraněný katolicismus ve svém díle. Vycházím z jiných myšlenkových pozic a Zanussiho východiska jsou pro mě nepřijatelná hned ze dvou hledisek. Uprchlý vězeň nenese žádnou odpovědnost za popravy v koncentráku a tudíž nemusí cítit ani tu nejmenší vinu. Kolektivní tresty byly v nacismu časté a pak by vlastně při takovém pohledu byla jakákoliv odbojová činnost a rezistence nemorální. Veškerou vinu mají nést kati...Ten katolický pocit viny za prvotní hřích a dlouhou řádku "hříchů" následujících mi byl vždycky z duše protivný. Druhé hledisko se týká role katolicismu v 30. a 40. letech. Řada obyčejných katolíků a nižšího duchovenstva se jistě chovala statečně a podle morálních zásad. To nic nemění na tom, že systémově byl katolicismus oné doby pevnou oporou těch nejhorších režimů (Hitler nazýval například Franka pro jeho nejtěsnější vazby na katolický klérus jezuitskou sviní) a Vatikán se vúči Hitlerovi choval víc než pragmaticky... Pokud jde o Zanussiho film, je snad silný tématicky, ale zpracování pokulhává, scénář chtěl dopilovat a vzhledem k důrazu na dialogy a práci kamery jde spíš o televizní inscenaci. Celkový dojem 45 %.(13.7.2008)
-
Hedka
Slabá réžia, slabá výprava, priemerná kamera, dosť dobré herecké výkony, obstojný scenár, hrozný dabing - v tomto prípade to nie je až také podstatné. Všetky nedostatky prevyšuje výnimočný príbeh, kvôli ktorému musím dať dobré hodnotenie.(24.11.2009)
-
Cubinho
Sv. Maxmilián Kolbe by si zasloužil lepší filmové zpracování svého příběhu.(30.1.2008)
-
vok
Díky Bohu za filmy, které tvoří protiváhu fraškám typu antikatolické agitky Amen.(2.3.2007)
-
Rhed
Kašlu na nějakého pedofila v sutaně, ať si ho přihřátí černoprdelníci vysvětí třeba třikrát. Zcela podstatné však zůstává morální dilema, nastolené tvůrci: uprchnout z lágru a spolehlivě tak poslat na smrt deset spoluvězňů, nebo raději obětovat život svůj? Jakmile jde o vlastní přežití, jdou veškeré ohledy stranou. Především v extrémních podmínkách, jaké nacistický lágr bezpochyby také nabízí, doznává krutá realita o různých odstínech šedé těch nejhorších podob.(23.10.2011)
-
Diamant
Film podľa skutočnej udalosti. Muž, ktorému sa podarilo utiecť z koncetračného tábora v Oswienčime, sa dozvedá, čo sa dialo po jeho úteku... Pred našimi očami sa tak postupne dotvára postava a život novodobého svätca - kňaza Maximiliána Kolbeho, ktorý v auguste 1941 podstúpil smrť v bunkri hladu namiesto svojho spoluväzňa.(1.6.2007)
-
Snorlax
odpad!Na této agitce není dobrého vlastně vůbec nic. Pokud chtěli tvůrci poškodit pověst církve, splnili svůj úkol na 1000%. Trapný, nudný, tendenční nefilm Život za život nestojí za obětování hodiny a půl vlastního života. Nevím, jestli se někdy někomu podařilo tak zprasit poměrně silné téma, jako Zanussimu.(8.6.2011)
-
d-fens
Osvietenie je základnou témou....uvedomenie si širokého kontextu vlastných činnov. Nie, utečenec Jan nie je zodpovedný za následné dianie v tábore...je "iba" zodpovedný za to, že aj cez jeho osobu došiel k naplneniu Kolbeho extrémny humanizmus - svätosť. Paradoxne, Jan nie je zodpovedný za vyhladovanie 10 ľudí, ale je toho kauzálnou príčinou, a prijatie tejto príčinnosti ho nutne musí viesť k pokore, nie k pocitu vlastnej nezainteresovanej nevinnosti. Bez pokory by sa stal totiž rovnako vinným ako SSmani. A rovnako silná je konfrontácia jeho síce spravodlivého, ale čisto egoistického úteku, a maximálne nespravodlivej, ale čisto altruistickej obete pátra Maximiliána. Nie "prvotný hriech" (ako spomína v komentári gudaulin), ale vedomie vlastnej malosti, slabosti a pýchy zoči-voči "poníženej titánskosti" Svätca donúti Jana v závere, pri správe o svätorečení Kolbeho klaknúť na kolená. Toho Jana, ktorý počas celého filmu pôsobí sebaisto a ako ten posledný, ktorý by si pripúšťal nejakú výčitku. Jedna kacírska myšlienka ma však neopúšťa: láska k sebatrýzni vs. láska k vlastnému (predsmrtnému) životu, ktorá z týchto dvoch bola pre mentalitu Kolbeho typickejšia?? A ak tá prvá, nebola táto obeta iba grandióznou bodkou za životom človeka, ktorý možno o inej ako mučeníckej smrti ani nesníval? Ale zase, aj vyzdvihovanie sebatrýzne nad lásku k vlastnému životu môže byť prejavom obrovskej vďačnosti a až ostychu-nezaslúženosti prijať všetky dobrá, ktorých sa mi v dare života dostáva....sebatrýzeň je možno väčším prejavom vďačnosti za život, ako jeho hedónistické úžívanie si.... Utrpenie skrýva veľa tajomstiev, a bez pokory sa k nim nik ani len nepriblíži.(4.11.2008)
-
L´Aura
Príbeh Maximiliána Kolbeho je veľmi silný...dalo sa z neho vyťažiť oveľa viac. Bez spádu, sucho natočené.(18.10.2009)
-
8aron
Silné téma, velmi slabé zpracování.(22.3.2009)
-
Názorožec
Čin Maxmiliána Kolbeho mě fascinoval a fascinuje. Film se pokouší nastínit událost z více úhlů a v různé časové linii. Nemyslím že je film vyčerpávajícím (o to ani nejde) a bezchybným, ale oceňuji právě ty různé linie a pohledy a úvahy z toho plynoucí. Mohl uprchlík Jan za smrt ostatních? Samozřejmě, že ne, ale vědomí příčiny, kterou k tomu dal na jedné straně ilustruje zrůdnost nacistického mučení a věznění (mimo jiné jsem si vzpomněl na Sofiinu volbu) a na druhé co má člověk dělat a jak dál žít s takovým vědomím není to pro něj výzva (tady se ale dostávám na tenký led to přiznávám). Zajímavé bylo také to bagatelizování, jak toho komunisty, tak nakonec i toho Jana (šlo o to přežít, hlavní velitel Frič byl ďábel, byla to náhoda, životy nasazovali i jiní atd...) vlastně to něčím připomíná vztah našinců ke komunistické minulosti - těžko si sami sobě přiznáváme že byli vedle nás někteří lidé statečnější a charakterovější než my, navíc když těch ani né zbabělých jako spíš nestatečných a nesvatých je většina...ps pokud možno vyhněte se českému dabingu.(22.6.2009)
-
Pevek2
Zanussi mel v tomto pripade velice tezky ukol. Myslim, ze daleko zajimavejsi by bylo videt, jak myslel skutecny Kolbe, nez krouzit kolem jeho legendy a vypravet jinymi usty, tisickrat slysene historky z zivota svetce. Problem by ale jiste byl s tim, ze v takovem pripade by musela nastoupit fikce a tu by mu nekteri omlatili o hlavu. Takze nakonec vysledek pusobi srabacky a tazani hlavniho uprchlika se v tomhle kontextu miji s tradicni silou otazek na jake jsme u Zanussiho zvykli(15.8.2011)
-
Majkak
Žít s vědomím, že kvůli mně zemřeli jiní lidé, není jednoduché, pokud má člověk v sobě aspoň trochu soucítění. A nic nepomůže zdůvodnění, že jsem jen využil příležitost, a že nejsem odpovědný za krutý systém, který vládl v lágru. V kontrastu proti tomu stojí Maxmilian Kolbe, který život nabídl, i když jinak mohl žít, alespoň tentokrát. Uprchlý Jan nepřipouští žádné pochybnosti, apelovat na pocit spoluviny považuje za vydírání, sám se však nestydí vydírat, když si apelem na křesťanskou lásku vynucuje ubytování a pomoc. Věří jenom na osud. V tom případě by měl důsledný a ponechat vše osudu podle své víry. Celkem solidní zpracování, občas se neubrání schématičnosti a popisnosti.(28.11.2011)
-
Cinik
Historicky poměrně přesný film, byť mi zpracování moc nesedí. Mrzí mne, že zde čtu negativní hodnocení na základě historické přesnosti od kolegů, kteří zjevně nemají o polském protinacistickém odboji ani tucha, jinak by věděli, že katolická církev byla klíčovou součástí polského protinacistického odboje. A že i církev celosvětově se k Hitlerovi chovala pragmaticky jen potud, aby byl její boj s ním co nejúčinnější. Když někdo chce hodnotit historické filmy a jejich přesnost, měl by nejdřív o historii něco vědět. Do odboje proti nacistům byly jen v Polsku zapojeny stovky klášterních institucí, např. jen ukrývání židovských dětí se zúčastnilo přes 300 řádových škol a sirotčinců. Činily tak buďto s vědomím, či na výzvu vedení svých řádů. Účast v odboji zaplatilo životem několik tisíc mnichů a několik set řeholnic. Trochu moc masové a organizované na "jednotlivce". Film to myslím docela krásně popisuje. Kam poslali dobří lidé uprchlíka? Do kláštera. Kde se dlouhodobě skrýval? V klášterech. A pokud jde o morální vinu... Víte, to je samozřejmě věc názoru. Pokud vím, že když něco udělám, tak nacisté povraždí xy lidí, je IMHO mojí povinností zvážit, jestli se vyplatí to udělat. Jistě je špatné přisuzovat obětem viny jejich katanů, nicméně některé důsledky jednání je třeba zvažovat. Chápu, že s tím někdo nesouhlasí, nicméně otázkou zůstává, proč to tak zdůrazňuje v hodnocení, jako by to dokazovalo, že jde o špatný film. Hodnocení jako u historických filmů: 1. Stojí námět za natočení? (*****) 2. Dokázal film poutavě a přesvědčivě přiblížit tuto postavu a její dobu? (***) 3. Byl historicky přesný? (*****) 2*5+1*3/3=4,3=****(11.6.2008)
