Jackass: Děda Mizera

Opravdu nahlas jsem se gebil u scény ve strip clubu, kdy mu ze slipů čouhaly megavytahaný svraštělý koule. Jinak je to spíš taková příjemná polohraná komedie. Má to trochu i příběh, který docela funguje. Ten malej špekoun byl vtipnej a měl jsem z toho opravdu dobráckou náladu. Klasické Jackass filmy mě ale baví více. (02.02.2014)

Nikdy jsem neměl celou bandu, co se motá okolo Jackass, příliš v lásce. Tento humor se mě totiž ve většině případů naprosto netýká a také se mi nelíbí. Ale Bad Grandpa mě poměrně překvapil. Líbí se mi, že sled taškařic, které připravují Jackass na náhdoně kolemdoucí měl v pozadí i jistý příběh nebo dá se říci nit, který by je spojovala dohromady a dávala jim tak větší smysl. Stále mi přišla většina vtípků naprosto nevhodných, ale párkrát jsem se opravdu zasmál. Nicméně maskování Johnyho Knoxwilla bylo vynikající. Opravu bych ho nepoznal. Poprvé a také s největší pravděpodobností naposledy. (24.02.2014)

Já tenhle pokleslý humor miluji a bavil jsem se nadmíru dobře. Už v samotném Jackass patřily scénky s dědouškem Irvingem k tomu vůbec nejlepšímu. Ten malej harant také nemá chybku. Poslední taneční vystoupení je parádní. V průběhu celé stopáže se střídají scénky dobré s perfektními. Když nepočítám vatu mezi nimi, která netrvá dlouho, tak nelze najít jedinou chybičku. Dlouho jsem se u ničeho tolik nenasmál. Knoxvillovi tohle sedí a já mu moc děkuji za prodloužení života. Tak proč nedát 5*, že? (15.01.2014)

Bad Grandpa, v titulu sice lákající na značku Jackass, čerpá v tomto celovečerním filmu mnohem z více z Boratovského přístupu, kdy jsou jednotlivé skeče zapojeny do zamýšleného scénáře. Narozdíl od něj se ale tvůrcům buď nepodařilo vyprovokovat nějaké zabavnější reakce od neherců (s několika výjimkami jako například maminka na dětské soutěži krásy která jako jediná z celého sálu začne tleskat, aby se po prvním tlesknutím zarazila, a se studem složila své ruce v klín), nebo scény ustřihli příliš brzo. (19.11.2013)

I přesto, že dojde také na kvantum vyloženě pitomých scének, je nejnovější Knoxvilleův film spíše přehlídkou překvapivě fungujícího trapného humoru a těžkotonážních taškařic. U mnoha scének jsem solidně potrápil bránici, jindy se zase podivoval nad tím, kolik hloupých tlustoprdů dnes Ameriku obývá. Johnny z lidí blázny dělat nemusí, pokud jimi již jsou. Hovádka z MTV to navíc celé pojali jako celkem dramatický příběh, takže se to opovažte nějakým omylem pustit svým prarodičům - to by bylo infarktů! (22.06.2014)