Klip

Mám pocit, že všechno důležité bylo už řečeno v pochvalných kritikách k filmu, tak snad jen takový malý podotek. Vytýkat Klipu, že se v něm nic neděje nebo že nemá jednoznačně uzavřený konec, je samozřejmě nesmysl. Otevřená struktura snímku prostě odráží realitu nových médií, která se skládá ze skrumáže výkřiků, fragmentů youtube videí apod. Tomu odpovídají i časté jump cuty. Vyprázdněná narace sice není ničim novým, ale domnívám se, že jakožto forma vyprávění nejlépe odpovídá současnosti. Dnes sice svět pořád vnímáme do jisté míry kauzálně, ale fragmentárnost spojená s internetem nebo smartphony je čím dál patrnější. Myslím si proto, že takto "vyprázdněných" filmů bude postupně přibývat i v mainstreamové kinematografii, byť nejspíš půjde o nařeďenou formu původně avantgardních postupů. Klip, ač stále divácky nepříliš přátelský, možná v tomto směru představuje určitý vývojový mezistupeň a podobně jako Gamer nebo Southland Tales je jedním z filmů, které jsou, jak řekl V. I. Lenin a Steven Shaviro, "radikální jako realita sama". (14.09.2012)

Nemohl jsem si nevšimnout závěrečného titulku, který upozorňoval, abychom nezapomněli film ohodnotit na csfd.cz, tak mi dovolte tak učinit. Samozřejmě pouze šprýmuji. Film bych ohodnotil, i kdyby tam tento upozorňující titulek nebyl, protože posledních několik let zde hodnotím každý film, který jsem za tu dobu viděl. Po skončení filmu mi naskočila věta, že větší pičovinu jsem dlouho neviděl. Tato věta vám ovšem neřekne mnoho o kvalitě filmu, respektive o jeho nekvalitě, abych vás nemátl. Většina pasáží je skutečně natočena mobilním telefonem, nicméně naprosto zkurveným. Snad jedním z prvních mobilů, které natáčení videa vůbec umožňovaly. Dále je k vidění několik smilnících scén, kde je použit umělý pyj, což pro mě bylo naprosto zarážející a velmi vtipné. Ježíšku na nebíčku zaplať moje dětství strávené na mobilech bez barevného displeje a tudíž bez možnosti natáčet. V dětství jsme se spokojili se Snakem na nerozbitném mobilu Nokia 3310 a nevyrostli z nás tak dementní čuráčci, jací se potulují mezi srbskou mládeží současnosti. Bohužel nejen mezi srbskou. Po zhlédnutí tohoto snímečku zemřely i poslední zbytky mých nadějí, že i mezi 15 letými puberťačkami se dá narazit na světlé vyjímky, které alespoň neposlouchají Džejbího. Dále bych poprosil o prostor pro malou vsuvtičku. Vážně v Srbsku poslouchají takové výplachové sračky, které u nás frčely v naší mateřštině tak před 10 lety. Nejen s mobilními telefony jsou tam mírně opoždění. Pokud se mezi hodnotiteli CSFD najdou takoví odvážlivci, kteří po zhlédnutí této kokotinky plánují míti potomstvo, tak je z celého srdce obdivuji. Vím, že toho bohdá nebude, ale kdyby mi čirou náhodou přeci je vyrostla doma taková Jasna, tak bych jistě zapomněl na veškeré zásady, jak se chovat k dětem i k ženám, protože by mi netrvalo ani 10 vteřin přesvědčit sám sebe, že taková osoba nespadá ani do jedné z těchto kategorií. Film jako takový je nehorázná sračka, ale co také čekat od člověka, který vystudoval filmařinu v Bělehradě, tím spíše, když ten člověk vlastní vaginu, čímž se nechci dotknout tvorů s vaginou. Mnoho z nich je fajn. Jen neznám moc kvalitních režisérek. Odpádeček. (19.08.2013)

Podivná to doba. Žádné romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou a nesmělé pozvánky do kina. Tihle dva spolu vlastně skoro nemluví, ona neví, co si myslí, jemu je jedno, o čem sní ona. Vztah-nevztah v současném Srbsku pohledem šestnáctileté Jasny a jejího chytrého telefonu, na který nahrává prakticky cokoliv. Asi je zřejmé, že tenhle nehorázně drzej fracek, který se doma v dusnu klaustrofobního paneláku snaží být neviditelný a pro nového násilnického hošana je hlavně kusem hadru, má pečlivě budovanou masku zmatené teenagerky. Koloběh chlastu, experimentů s drogami, výtržnictví, flákání se, narcismu a pokřikování na vlastní matku. Radikální srbský kousek ukazuje v plné nahotě až zrůdný svět současné mládeže: výsledek moderních technologií a křiklavé doby, která tak moc chce uhánět dopředu, až tu máme situace, kdy mladé zamilované holky doufají, že po orálu a análu se konečně dočká i jejich vagína!! Kde jsou ty časy, kdy to všechno začínalo šťouchnutím v podobě otrhaného kousku papíru s nesmělým vyznáním? Přesto tu máme silnou výpověď, která je na jednu stranu sugestivní a zneklidňující, ale určitě nechce (jen) šokovat. Nabízí dva mladé lidi, nejisté, zraněné. A ztracené? Nabízí i onu sexuální explicitní otevřenost, kvůli které měly některé země s distribucí plnou hlavu otázek. Fyzično je tu cítit na každém rohu, podtržené několika závěrečnými kopanci. Proměny a rozklad tradičních hodnot, úcta k rodičům, k vlastnímu tělu, obtížná komunikace s okolím – bez patosu a zdvižených ukazováčků. Klip je především cenný!! (26.01.2013)

Snímek Maji Miloš šokoval diváky nejen rotterdamského festivalu explicitními sexuálními scénami a krutostí každodennosti mladých z periferie Bělehradu. Hlavní hrdinka Jasna utíká od rodiny a těžce nemocného otce do kolotoče večírků a divokých sexuálních zkušeností. Objektem jejího zájmu je o něco starší Djole, dokonale naplňující (nejen) balkánský archetyp silného macha a alfa samce, stejně jako Jasna přijímá vzorec lascivní vyzývavé ženy, se kterým je konfrontována i díky zpěvačkám srbské taneční hudby. Nejde o to, že by byli hrdinové bezcitní, Jasna projevuje při praxi v sirotčinci i přes drogový rauš dávku empatie, Djolo se během náhodného setkání s Jasninou rodinou chová jako vzorný syn nejlepší kamarádky dívčiny matky. Mládí odkojené akčními filmy a pornem však na city nehraje, nasazuje masku surovosti, a tak je i happy end Klipu zakamuflován ránou pěstí a tekoucí krví. (20.06.2013)

Veru ani neviem, či sa blbšie správala Jasna, Djole, alebo okolití protagonisti. Ich chovanie však rozoberať nemienim, i keď v mnohých ohľadoch bol snímok povedzme mierne vyhrotený do extrémov, ale od pravdy ďaleko vôbec nemal. Čo nie je kritika, ani chvála, len konštatovanie faktov. Srbské filmy sú nám známe svojou "nebudemesibraťservítkupredústa"-osťou, to je myslím jasné. Že sa však z príbehu o súčasnej generácii stane polo-porno by čakal asi len málokto, ale na druhej strane, vôbec nemám pocit, že sa jedná o plytké, samoúčelné scény. Naopak, akosi dotvárajú celkový dej a vývoj hlavnej postavy (i keď si nemyslím, že sa rozumovo posunula niekam ďalej). Môžete ju súdiť, môžete ju lutovať, či neveriacky krútiť hlavou alebo len nezainteresovane sledovať, no to je asi tak všetko, čo s tým v konečnom dôsledku môžete urobiť. Podstatou však zostáva, že dievča riešilo svoju vnútornú nevyrovnanosť a zamilovanosť do staršieho chlapca sexom, drogami, alkoholom a podobne, pričom keď si vezmete do úvahy jej citovú chvilku na záchode (nie, nevravím o fajke.. ani o tej druhej), pri ktorej spomína na detstvo, otca a jej návštevu sirotčinca (mimochodom asi najlepšia časť filmu), tak vám vlastne dopne, že vôbec nie je prachprostou, klasickou teen whore bez rozumu, len to má v tej hlave skrátka popletené. Potom vám jej príde dokonca i trochu ľúto, ale na konci si to opäť v očiach diváka (teda aspoň mňa) pos*rie. Mala možnosť skoncovať s tým? Mala. (08.06.2014)