Jde si pro nás noc

The Night Comes for Us nebezpečně dýchá na záda svému rivalovi patřícímu do stejného žánru (Raid 1 a Raid 2). A opět se zde objevil Uwais, kterému tentokrát vrazili scénář do ruky a jen vzkázali: "Hraj padoucha". Sice na to nejsem vůbec zvyklý, ale co už. Příběh trochu o ničem, ale tímto aspektem se nemůže chlubit ani Raid a koukejte, jaká klasika se z něho vyklubala. Joea Taslima bych si uměl představit v hollywoodském bijáku, má fakticky talent. Když přejdeme do kolonky akčních scén, tak mohu jen říct FANTASTICKÁ práce. Vážně. V momentech mi až padala na zem mandibula (ehm, tedy dolní čelist), neboť taková choreografie se moc často nevidí. A ty gore scény, WOW, jednoduše WOW. Krví se nešetřilo, každé zabití opravdu brutální. Za highlight scénu nepovažuji ani tak závěrečnou bitku Taslim vs Uwais, nýbrž ale ultimátní souboj Julie Estelle proti dvěma ženským nájemným zabijákům. Skvělá kamera, velice rychle, ale přehledně zpracovaná samotná bitka, parádní práce s barvami. Ani Tarantino se v Kill Bill nedostal na tak vysokou hranici kvality. Konec překvapil, asi bych nečekal druhý díl, ale na druhou stranu je pravda, že s Julie Estelle v hlavní roli by to asi šlo. Časem možná zvážím i hodnocení nejvyšší, tady vidím potenciál na kultovní záležitost. Za mě dávám 84 % (23.12.2018)

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10 (15.12.2018)

Zátah v Indonésii očividně znamenal obrovský přelom. Tenhle snímek se co do krvavosti a masakru své předloze v pohodě vyrovná, samozřejmě musíme odpustit veškerá žánrová klišé, nicméně příběhově to taková sláva nebyla. Na druhou stranu, co čekat od filmu, který je primárně uzpůsobený jako dvouhodinová řežba, že ano? 85% (08.11.2018)

Strašlivá řezanice s perfektně natočenými bitkami co jsou tak brutální, že je to na úrovni nejdrsnějších francouzských slasherů. U nich ovšem je tak pět killů za film, zato tady je jich patnáct za minutu. Děj a nebojové scény tu zaberou sotva půlhodinu, snaží se napodobovat klasický Hong Kong, nějaké ty triády, tajemné klany bojovníků, náznak nějakých emocí při osudovém střetu mezi blízkými přáteli, vykoupení híchů hlavního bouchače skrze záchranu děcka, nu skoro až jako by se režisér Tjahanjanto shlédl v Johnu Woo. Je to jen pokus samozřejmě, vůbec na něj v tomto ohledu nemá, příběh nedává vůbec smysl a klouže tak po povrchu, že to vlastně ani nemůže nikoho zajímat. Ne že by to někoho překvapovalo. Ale je to i škoda, protože i ta ukrutná brutalita téměř nezabitelných superhrdinů a cannon fodderu, který se na ně vrhá, pak ani nemá takový dopad. Spíš působí až úsměvně... ale pořád dostatečně zdůrazňuje syrovou fyzičnost akce, a jen o tu tady jde. 7/10 (06.01.2019)

Příběh je v tomto případě věcí podružnou. Zmlátit, rozsekat, postřílet, upálit a rozřezat, to je to, oč tu běží. A všeho je tu vrchovatě, takže milovníci usekaných končetin a vyhřezlých vnitřností si přijdou na své. Jenže abych pravdu řekl, na mě toho bylo možná až příliš, což mělo za následek, že jsem finální souboj, který měl být vrcholnou ukázkou bojových schopností obou zúčastněných, kompletně odzíval. Nicméně za čas si zase podobnou řezničinu rád pustím. 70% (02.12.2018)