Zátah 2

Gareth Evans je neuvěřitelný talent. Jeho schopnost komponovat záběry ve zklidněných pasážích s pedantskou přesností mi připomínalo první Kill Bill, kde se Tarantino také mazlil s každým obrázkem. Naopak akční scény umí Evans vždy ozvláštnit nějakou vizuální nečekanou laskominkou a dechberoucí živelností, s choreografií, která v dnešní době nemá na světě konkurenci. Kluci indonéští, fakt klobouk dolů! Škoda jen, že celý film je jen čekáním na jednotlivé vynikající akční sekvence a ten děj mezitím je jen nutnou výplní, který nedokáže diváka strhnout (aspoň na mě to tak působilo). Ovšem i tak Evansovi tleskám a nedovedu si představit, s čím na nás tenhle hoch vyrukuje v budoucnu. Vždyť, ksakru, věkem nepřelezl ještě ani třicítku! Opravdu obdivuhodné, jakou řemeslnou zručností navzdory svému mládí disponuje. (19.07.2014)

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

I vy lumpíci, opálení až do žluta, vy jste mi ale dali. Kromě toho, že se mi pletete (a já pak nevím, komu vlastně držet palcáty), se vám ve druhém díle zadařilo zrealizovat i rafinovanou zápletku, takže v tom mám mrdník větší než stokorunová šlápota v tělesných prohlubních. Pořád se moc fikaně bacáte a pošťuchujete, o to nic, avšak kouzlo prvotní pecky řádně vysublimovalo. Ponaučení pro mě - nevstupovat do služeb policií rozvojových států. Serou na řadové členy stylem sloním. Rada tvůrcům točeb všelikých - neobsazujte toho kreténa, co hrál mafíkovo synka. Nikdy. Nikam. Ani do animáků! (22.09.2014)

První díl, mínus jeho jediný nedostatek (absentující děj), rovná se tohle. Sice váhám nad tím, jestli dodání děje muselo rovnou znamenat dvouapůlhodinovou epiku, ale ona nakonec rámcově skvěle funguje. Poslední hodina je něco, co odporuje všemu, co jsem měl doposud v rámci kinematografie zažito. Fyzičnost téhle podívané jde za obzory běžné představivosti a Evans má na pažbě zářez nejlepší subžánrové podívané. Několikrát bezděčně vypuštěné „No, ty vole!“ budiž shrnutím všech superlativ, která mě v souvislosti s tímhle napadají. (25.07.2015)