poster

Carol

  • Velká Británie

    Carol

  • Slovensko

    Carol

Drama / Romantický

Velká Británie / USA, 2015, 118 min

Režie:

Todd Haynes

Předloha:

Patricia Highsmith (kniha)

Scénář:

Phyllis Nagy

Kamera:

Edward Lachman
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Wysch
    *****

    × Blanchtettka je pro mě jedna z nejhezčích, ale hlavně i nejlepších hereček současnýho filmu. Zvládá v podstatě jakoukoliv roli, do které byla obsazena, a bez přehánění přiznám, že jsem její výkon v týhle lesbický romanci žral na 110%. Skutečnou hvězdou je tu však Rooney Mara, jejíž character arc nejenže netrpí zbytečným vysvětlováním hloupému divákovi, jaká že dívka to vlastně je, ale hlavně posouvá příběh dál bez sebemenšího patosu ve vztahu ke starší ženě. A Mara to zvládá zahrát s neskutečným přehledem, a to jak v emočních scénách, tak v klidných pasážích třeba při jízdě autem. Rooney oproti svojí ségře nemá jistý fyzický přednosti (a tím nemyslím prsa proboha), ale její ksichtík jako by byl stvořený pro mladé ženy, které hledají sebe sama. × Kamera je místama opravdu nádherná, přehledná, statická a zajímavá ve svých úhlech. × Tomu nahrává stejně skvělé nasvícení. Jaká je to potom škoda, že v jedné klíčové scéně jako by za kamerou stál někdo úplně jinej a osvětlovač si dával zrovna šlofíka. × Storytelling je úžasnej, minimálně pro mě, v tom ohledu, že absolutně nemá potřebu vysvětlovat divákovi, co se děje a dít bude. Nikdy na scénu nepřijde postava a neřekne: "A teď si tahle postava myslí tohle a tahle zase tohle." Místo toho na scénu přijdou postavy a jednají. Není důvod přeskakovat pro charaktery a samotný příběh důležité scény tím, že je někdo převypráví. Stejně tak není důvod cpát do filmu zbytečné scény. A pokud se nějaká taková jeví, za několik minut se ukáže, že je důležitá. Zároveň se scénář nikdy nesníží k tomu, aby něco shazoval, aby někomu něco podsouval, aby v divákovi vytvořil určitý dojmy (podpořeno kvalitní režií). Vztah obou holek není prvoplánově popisovaný, a jejich milostná scéna není prvoplánově jakákoliv - pobuřující, šokující, příliš lechtivá, atd. atd. atd. Naopak stejně jako většina dialogů je celý vztah vztahem dvou rovnocenných partnerek, z nichž jedna má to štěstí, že je mladá a nezkušená, druhá tu smůlu, že je starší a s nějakou minulostí. × Upřímně jsem byl kvalitou vyprávění šokovanej a vůbec nechápu, že jsem se filmu tak dlouho vyhýbal. ("No jo, lesbická romance, to bude kýč.") Jaký bylo překvapení, když jsem pak v poloprázdným kině hltal každej dialog, každej pohled do očí, každej dotyk, každou scénu, každý pohled z okna... A jaký bylo pro mě překvapení, když jsem pak objevil film i v koukatelný kvalitě na internetu a bez obalu jej stáhnul a podíval se na něj po několika dnech podruhé. Film není žádný terno, co se cen týče, přelomovosti, originality, a podobně. Ale je to neskutečně citlivý vhled do vztahu dvou žen v době, kdy se na homosexualitu nahlíželo jako na nemoc. Není to film pro každýho diváka, ale toho, kterýho osloví, už od plátna (nebo obrazovky) nepustí. A nemusí to bejt tím, že máš nějakou orientaci, může to bejt třeba i tím, že je to prostě skvěle odvyprávěnej citlivej příběh, kterej má svoje kouzlo v tom, že tomu tak skutečně mohlo bejt.(18.5.2016)

  • JohnCZ
    ***

    Po formální stránce precizní snímek a ideální kandidát na oscarovou nominaci, výborně zahraný a příjemně decentně nasnímaný. Dějově je to ale naopak velice předvídatelné, neoriginální a překvapivě trochu chladné, za což může asi právě ona snaha o co nejkorektnější podání.(24.4.2016)

  • Rudovous
    ****

    Velká pocta vizuální estetice americkeho fotografa Saula Leitera. Jinak pro mě moc krásný film. https://www.artsy.net/artist/saul-leiter(22.3.2017)

  • Matty
    ****

    Svým stylem možná nejvíc „straight“ film Todda Haynese. I Daleko od nebe bylo více meta-komentářem k melodramatům Douglase Sirka než čistou, vtahující a univerzální love story. Carol je pro mne zralým dílem režiséra s pokorou vůči příběhu a herečkám, který sobě ani divákům nepotřebuje nic dokazovat (ano, pomrkávám na tebe, Alejandro). Svou očistnou jednoduchostí, za kterou ovšem tušíte dlouhé přemýšlení nad každým záběrem, mi připomněla Leanovo Pouto nejsilnější. Také tady začínáme jednou z posledních scén (kterou v závěru vnímáme ze zcela jiného pohledu), také tady jsou rovnoměrně zohledňována hlediska obou zamilovaných, také tady jde o zapovězenou, společensky nepřijatelnou lásku. Hrdinky však musejí své emoce skrývat ještě obezřetněji než Leanovi milenci. Jejich vztah je vnímán jako obscénní nejen morálně, ale i legálně, což vyprávění obohacuje o znaky krimipříběhu. Svou interakci musí Therese a Carol omezovat na letmé doteky, ostýchavé pohledy z očí do očí a navenek nevinné konverzování. Více nám toho mnohdy prozrazuje jejich pozice v záběru, prostředí, v nichž se nacházejí, objekty, které je doplňují (nebo nám brání je lépe vidět). Proto zřejmě mnozí film shledávají akademicky chladným a odtažitým. Volil bych spíše slova „decentní“ nebo „uměřený“ – film není upředen z velkých emocí a vykonstruovaných dějových zvratů, ale z drobných gest a pohledů, jimiž spolu Carol a Therese pro absenci jiného slovníku komunikují až do bodu, kdy se již nemohou vrátit ke svým dřívějším identitám, dál předstírat, že jsou někým jiným. Zásluhou tušeného, ale nevyjádřeného film nepostrádá dramatické ani erotické napětí, které by při větší explicitnosti nebylo dosažitelné. Do hledání vztahové rovnováhy Haynes smysluplně zapojuje několik málo motivů (jízdy autem, symbolu uzavřeného mikrosvěta hrdinek i jejich nenaplněné touhy po svobodě, získávání jistoty a přejímání moci nad pohledem a reprezentací fotografováním) i vedlejší postavy, z nichž ani jedna nakonec neslouží jenom k tomu, aby Carol/Therese měly záminku k verbalizaci svých pocitů. Podobně jako Pestrobarvec petrklíčový, ani Carol není jen o vztahu lesbickém. Stejnou nejistotu, jak vyjádřit pocity, pro které nezná slova, zažil zřejmě každý zamilovaný. 85%(18.4.2016)

  • Aluska88
    ****

    Cate Blanchett je dáma. Rooney Mara je kouzelná. Carter Burwell je výborný. Spousta uživatelů zde zmiňuje, jak je Carol chladná, tuctová a srovnávají ji s červenou knihovnou. Já to tak neviděla. Pro mě má snímek skvělou atmosféru i celkové zpracování, a samotné barevné ladění tento dojem ještě více utvářelo. Chemie mezi Cate a Rooney funguje skvěle a jejich flirtování (scéna prvního obědu v restauraci) je úžasné a vyvolává rostoucí napětí mezi postavami. Chápu ty, kterým se snímek líbil, ale také rozumím těm, kteří jej nepovažují za dostatečně "živočišný", či emocionálně nabitý. Ale musí takové všechny snímky s touto tématikou být? Todd Haynes zde zvolil spíše nezávislý, klidný, tichý přístup. Jeho Carol nemá v úmyslu trhat srdce diváků drsně prokreslenými osudy hlavních hrdinek a strhujícím dramatem. Nekřičí do světa, jak je těžké být lesbickou ženou v tehdejší době, a jak těžké jsou volby, které musí učinit. Není prvoplánový a nehraje na efekt. Snímek je spíše jako klidná, malá říčka, která nabídne příjemné chvíle těm, kdo se u ní rozhodnou spočinout a strávit u ní příjemné chvíle. Někteří možná tuto řeku překročí s vidinou toho, že někde v dálce je větší jezero, kde je možná molo, loďky, či snad kemp. I tak by se Carol dala popsat.(3.12.2016)

  • - Postava Therese Belivet (Rooney Mara) je původem Češka, což prozrazuje na prvním obědě s Carol (Cate Blanchett), kdy je tázána na své jméno a odpovídá, že je původem české, ale upravené. (hansel97)

  • - Novela "The Price of Salt/Carol", předloha snímku, je celá napsána ve třetí osobě z pohledu Therese. (bohyyy)

  • - Námětem filmu se stala kniha “The Price of Salt“ z roku 1952 od britské spisovatelky Patricie Highsmithové, kterou napsala pod pseudonymem Claire Morgan. (R´Hell)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace