Režie:
Martin LundScénář:
Martin LundKamera:
Morten Halfstad ForsbergHrají:
Henrik Rafaelsen, Janne Heltberg, Anne Ma Usterud, Tov Sletta, Kim Eidhagen, Per Kjerstad, Tore Sagen, Solvei Grimen Fosse, Terje Ranes, Ågot Sendstad (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pětatřicátník Henrik (Henrik Rafaelsen) plánuje usadit se v novém domě se svou těhotnou přítelkyní Tone (Janne Heltberg) a najít si novou práci. Henrik má ale dost dětinské kamarády, se kterými nechce přerušit kontakt. Je Henrik připravený zříct se nezodpovědných radovánek a vyrůst z chlapce v muže? (Film Europe)
Videa (1)
Recenze (65)
(MFF KV 2012) norská pecka, oscilující na pomezí komedie a vztahového dramatu. hlavní hrdina je naprosto skvěle zahraný a jeho eskapády plynoucí z jeho nezodpovědnosti a nevyzrálosti, která se jaksi neslučuje s tím, co se od něj už tak nějak čeká s ohledem na věk, ženu, dům a blížícího se potomka, spolehlivě pobaví. a zároveň vzbudí to správné, co vzbudit mají. totiž, že ne pro každého je snadné vzdát se toho, co má rád a že místo pro kamarády, srandičky si člověk prostě uchovat chce. akorát se to musí sladit lepším způsobem, než se dařilo zde. každopádně, vynikající film a především scéna na autobusové zastávce je perfektní... ()
Je Henrik prototypem muže budoucnosti? Je to Viking vzůru nohama? Ale, co je na něm vlastně tak nepřijatelného? Nemá rád práci (sedavé zaměstnání), rád by si užil s manželkou (to není až tak snadné), má rád strandu (i když mnohdy naivní a mnohdy obscénní), baví ho provádět hlouposti a vymýšlet si ke, miluje matku a hudbu. Proč je tedy pro společnost nepřijatelný podobně jako Aljoša Karamazov? Protože se oba nacházejí na v jednom bodě kružnice, ke kterému dospěli pohybem z opačných směrů: Aljoša mluví pořád pravdu a Henrik stále lže (sobě především). A kdo je tedy ve společnosti oblíbený? Přece ten, kdo umí vhodně (společensky) směšovat pravdu a lži (viz Goethe: Dichtung und Wahrheit). ()
Ak by takýto film vznikol v našich končinách, od prekvapenia by som dal 4-5 hviezd. No v kontexte škandinávskej, ergo svetovej kinematografie to je priemerný film. Je to typický malý, nízkonákladový film, ktorý napriek svojej autenticite a dobrých hereckým výkonom neprerástol do niečo väčšieho. Dôkazom je šablónovitosť, keď celú zápletku prezrádza trojvetová anotácia na tomto webe. Nórom slúži ku cti, že odpoveď na položenú otázku: "Je Henrik připravený zříct se nezodpovědných radovánek a vyrůst z chlapce v muže?", znie áno, ale nie celkom. Viem si predstaviť, ako by podobný námet spracovali v USA - na konci totálny prerod osobnosti a sladký happyend. ()
V každém z nás je občas asi kousek střihnutého Henrika. Já v tom také někdy lítám, ale jakmile to jde přes čáru, pak jdou žerty stranou a místo srandy je to trapas. Snad to ten kluk zakoulí tím správným směrem. Herce pro tuhle roli vybrali bezvadně, protože já bych ho za chvíli měla také plné zuby a soundtrack hned v úvodu je bezvadný. Nicméně je to film na jedno použití, což je škoda, ale jsem ráda, že jsem na něj náhodou narazila. ()
Henrik, kterému je 35 let, čelí "krizi dospělosti". Ve chvílích, kdy by z něj měl být uvědomělý muž a zodpovědný nastávající otec, je uvnitř stále ještě chlapcem, co dovádí s kamarády. Začíná se to v něm bít. Nechce zkrátka být tím usedlým chlapem, co má příšerně nudnou práci a nepodniká nic zábavného. Já nemám ráda velkou dospěláckou vážnost, přehnaná dětinskost je však taky špatně. Henrik mi byl tou poťouchlostí sympatický. Snímek má vlastně jen toto jedno téma, což se stopáží, kterou má, vlastně vůbec nevadí. ()
Reklama