Sakra, kluku!

Pred pár dňami som sa pochvalne vyjadril o nemeckej kinematografii posledného obdobia a hneď mám k dispozícii ďalší dôkaz, že to nie je iba nejaká epizódna odchýlka od doterajšieho. Koho by napadlo, že v roku 2012 niekto nakrúti čiernobiely film, zdanlivo bez deja, s postavou sympatickou nanajvýš vizuálne, podfarbí to nevtieravou hudbou a vznikne z toho pozerateľný a dokonca príťažlivý film, ktorý bez zaškrípania plynie od úvodných po záverečné titulky. Tom Schilling je vo filme veľmi presvedčivý a patrí mu veľký podiel na celkovo dobrom vyznení. (15.10.2014)

Už jsme opravdu dospělí, a je to dobrý pocit, když člověk o pár měsíců starší než já natočí jako svou prvotinu tak zralý, klidný, noblesní, neuhýbavý a přitom osobitě krásný, svrchovaný film. Je radost vědět, že jsou už mezi mými vsrtevníky lidé, na něž je možné se spolehnout. A přitom vám ještě umožní co chvíli vyprsknout smíchy, ovšem - z dospělých důvodů. *~~ (20.07.2016)

Godardovsky zadumaná atmosféra v Truffautovsky krásném filmu se se svým divákem moc nemazlí. Vnímáš jen očima a ušima? Nech být. Nika nemá rád nejen nikdo, ale dokonce i nic, spikly se proti němu dokonce i automaty na kávu. Jako závislák na kofeinu, který týden abstinoval, si umím Nikovo utrpení velmi živě představit. Ale on ho přijímá s pokorou a vždy sehnutou hlavou. Niko je obraz doby, o půl století starší Antoine, stále stejně opuštěný, stále sám v davu. (10.09.2022)

Nemůžu asi začít jinak než SPOILEREM. Celý film sledujeme pachtění a přežívání losera, který není schopný něco dotáhnout do konce, nebo alespon vyjít se svou rodinou a lidmi kolem sebe. A já pořád čekal, že přijde moment, který ho změní, a my se dočkáme happy endu. Ale to se nestane. A pak je tedy otázkou, jaký měl film smysl, nebo jestli mělo jít jen o jakousi melancholickou jednohubku. P.S. ale zajímala by mě nějaká potitulková scéna, třeba po 2 letech, jestli by skončil jako bezdomovec na ulici. (09.07.2017)

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)