Piti Piti Pa

Tady u tohodle filmu se Louis de Funes opravdu vyřádil. Co se týkalo jeho perfektně provedených scén, tak to byl fakt dobrý výkon. Ve většině scén doopravdy ukázal, že je to nejlepší komik. I jeho syn dobře zahrál roli, škoda že nekráčí v jeho stopách :(, umí hrát kvalitně. Atmosréra byla velice humorná, místami klidná a měla velice pozitivní nádech. Tady taky musím velice důrazně upozornit na VYNIJAKÍCÍ PÍSNĚ, jež dělali taky kvalitu filmu. Skoro každá scéna je provázena kvalitním humorem, na který se opravdu dá dívat a zaručeně potěší. Já mám k Piti, Piti, Pa velice kladný vztah a nechtěl bych, aby se tento film zahazoval a myslím si, že patři mezi nejdokonalejší filmy, co kdy Funes natočil, a tudíž dávám bez konkurenčně 5*. 95% (13.04.2007)

Ve Funèsově filmografii jistě nezvyklý film. Nestojí totiž ani tak na dějové lince, jako spíše na hudebních, tanečních a vizuálních číslech. A pokud by si někdo myslel, že to Funèsovi nesedne, je na omylu. Hezké holky, úžasná barevnost, perfektní hudba, kupodivu se tam propašuje i nějaký ten humor. Tenhle film má švih a energii, byť uznávám, že to ne každému může sednout a nedostane od toho to, co čeká. Mě ta nadstavba sedla. "Piti piti pa..." 3,5* (20.03.2021)

Příliš založeno na Louisově komice - to byl ale spíš problém Serge Korbera. I když některé hlášky, jako třeba reakce "chytré" tanečnice na onen příběh o vlku a jehňátku, který měl znamenat, aby se kočičky držely dále od mužů, jsou půvabné. -NO A CO BYLO DÁL? -VZALI SE! -NIC JSI NEPOCHOPILA! BĚŽ SPÁT! (09.04.2003)

Tak tohle je zase moje nejoblíbenější Funésovka. I když ono se to dá tězko říct u tak výtečného komika. Zápletka s neposkvrněným tanečním harémem a jedním anonymním novorozencem je fakt dobrá a herci z ní hodně vytěžíli. Bláznivá komedie, kde se problémy přelévají z jedné strany na druhou, a v podstatě o nic nejde. (24.07.2003)

Zbožňuju ten film od prvních minut, kdy si Louis De Funes- Evans v autě klestí cestu rušnými ulicemi a blbec je každý, kdo nectí jeho "pravidla". A hned potom následuje můj nejoblíbenější kousek: Evans vpadne do divadla, začne s muzikanty jamovat, hudební motiv se perfektně rozvětvuje, pak skočí na jeviště a předtancovává. Ta scéna je děsně podmanivá, navíc holky mají look, jaký se mi líbil tehdy a líbí se mi i teď. Nezapomenutelné je taky Evansovo lepení magnetofonového pásku do "žádoucího" tvaru, meditace nad nočníkem, drezura tanečnic. Zkrátka tohle je komedie, která, ať je jakkoli prostinká, je potěchou pro moje oči, uši i unavenou duši. (17.09.2005)