Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dívčí taneční skupina pod vedením slavného manažera a choreografa Evanse slaví úspěchy po celém světě. Uhlídat tento rej krasavic je pro Evanse úkol vskutku heroický. Snad proto u něj platí cosi o tom, že účel světí prostředky. Musí totiž udržet nejen profesionální kázeň, ale především i kázeň morální. Muži, to znamená vztah – sex – manželství – sňatek – dítě, cokoliv z toho znamená pro dívku konec kariéry, pro Evanse hledání nové tanečnice a pro soubor narušení disciplíny. O to větší zděšení zavládne u Evanse, když ve svém pokoji, uprostřed úspěšného turné, nalezne nemluvně. Je třeba zachovat chladnou hlavu a především nezpochybnit svou autoritu. Co ovšem není pro mistra improvizace, jakým je Louis de Funes, zas takový problém. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (248)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Tak jsem si Piti Piti pustila po letech znovu a přitom uvažovala, proč se mi to dřív moc nelíbilo a proč i místní hodnocení je spíš průměrné. A myslím si (ano, cítím, jak napětím přestáváte dýchat :), že většina lidí prostě chce Funèsovky stále ve stejném obalu a se stejnou příchutí a tady jim prostě vadí trochu jiná náplň. Inteligenční kvo kvo kvocient ženských postav sice odpovídá jejich puťa puťa mozečkům, Louisovi ale part věčně načuřeného kohouta parádně sedne („Nenamáhej se a jdi šlapat!“), Olivier je sympaťák a soundtrack výborný. Nejlepší je asi scéna, kdy dva náhradní taťkové s dětmi v bubnech štrádují římskými ulicemi s armádou carabinieri v patách. A navíc sledovat Louise, když lítá jak urvanej vagón, je výborná relaxační technika a pohádku o vlku a jehňátku si odteď budu pouštět na dobrou noc. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jsem sice mladší ročník, ale i tak si troufnu tvrdit, že v době českoslovenké premiéry v čase   normalizace bez americké konkurence,  musely být francouzské komedie hitem. A nostalgická píseň ,,Atterion aux hommes´´ od skupiny Tata Bojs složila v roce 2002 speciálně filmu Piti piti pa skvělou poctu. Myslím, že ho tak učinila  v českém rybníčku ještě více legendárním a stal se tak menším symbolech těhle francouzských komedíí, co se dostaly i do naší distribuce před revolucí  a mohla na nich ujíždět generace mých rodičů. Mým vrstevníkům už asi podobné kousky většinou nic neřeknou (ale rád se budu plést.) Jenomže co se týče mě, když jsem se před lety na Piti piti pa koukl (snad zřejmě inspirován právě Tata Bojs) šlo nejen o můj první film s Funésem, ale snad první mnou viděnou  starou francouzskou komedii vůbec. Ještě teď si vzpomínám na naivně nadšené pocity, touhu vidět další dny film hned znovu a okouzlení z atmosféry. Takže ačkoliv to zní možná směsně, právě tento film mě přivedl k objevování dalších francouzských filmů a jsem u něho zatížen spolehlivou nostalgii.  Dá se tedy říct, že jak z něho udělali Tata Bojs symbol předrevoluníčních francouzských hitů, tak je pro mě tento film symbolem počátku mé   lásky ke francouzským filmům. A na první lásky se přece nešahá. Navíc on je to i dokonale vypiplaný symbol své doby celkově. Sergeru Korberovi se podařilo vytvořit silnou stylovou atmosféru doznívajících šedesatých let.  Já si nemůžu pomoct, tady je stylové snad všechno. Od všech těch tanečků, útésů, hotelů, Říma až po Funésův župánek a hlavně hudby Francoise de Roubaixa. Mistra, který dokázal stvořit opravdu rozsáhlý rozverný soundtrack a celý film ještě více rozpohybovat.  Co se týče samotného Funése, dokázal řádit i víc, ale tady zase došlo k mírnému zmířnění jeho hereckého projevu. Navíc vidět Funése v muzikálu je celkem unikátní. Ještě k tomu zpívat a tančit. V závěru navíc zatancuje i s dětmi a dokonce  i zalevituje....jako by legenda dosáhla vrcholu.  Jeho minika je jinak opět  naprosto přesná a   ačkoliv syn Oliver nebyl herecky zkušený, tak tady vytvořil s otcem zdatnou dvojici.   Blýskl se opět i jeden z nejroztomilejších herců historie Paul Préboist jako ředitel hotelu, který se taky ukázal v jednom muzikálním čísle s devčaty...a skvěle to rozjel. Právě skvělá uvolněná atmosféra, stylizace, hudba, herci a roztomilé komické situace jako meditativní okénko nad nočníkem nebo obdivování sochy pana ředitele  dokázaly utáhnout prakticky ničím objevný scénář spojující dohromady dvě v podstatě banální zápletky, nejprve o náhánečce  nezdárné tanečnice a pak  péči o miminka. Nic přelomového, uvědomuji si to, ale v takovém podání mě to baví. A kdyby ne, vzpomenu si na pocity z prvního zhlédnutí a zábava mi jde sama. Takže nemůžu jinak než setrvat na plném počtu hvězd.  Geniální stylovka, nesmrtelný s písničkou, která výborně láká i zároveň odrazuje k hrátkám (RÁD SIS HRÁL LALALA...)  Tak tedy snad jen jedna výtka - k mladému Oliveru de Funésovi mi přišla Noëlle Adam poněkud stará a tak to jeho milostné poblouznění vyznívá trochu rozpačitě. () (méně) (více)

Reklama

reich 

všechny recenze uživatele

Skvělá francouzská komedie s geniálním Louis de Funès. Navíc se jedná o spojení s hudebním, no spíše s tanečním filmem, což je v repertoáru právě Funèse ojedinělé. Každopádně film je příjemná oddychovka, plná hlášek, gegů a skvělé francouzské muziky. Geniální! 90% ()

lekr 

všechny recenze uživatele

Nápad není tak špatný, ale ve výsledku se to vůbec nepovedlo. Funes není žádný přelomový tanečník a v roli choreografa je dost směšný, i když se snaží sebevíc. Bohužel ale ne svým cholerickým výstupem, ale tím jak se do role zoufale nehodí. Další vadou filmu je spíše protekčně dosazený Funesův syn Olivier, který vůbec, ale vůbec neumí hrát. K tomu ještě hodně hloupá hudba, ještě hloupější taneční choreografie a máme tu smutně podprůměrnou záležitost, ve které mě tentokrát zklamal i samotný Louis. Jaká škoda... ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Musel bych se zpronevěřit svým zásadám a přesvědčení, kdybych Piti Piti Pa nadělil více než dvě hvězdičky, protože neustále zdůrazňuju důležitost scénáře a i na poměry mixu muzikálu a lehké letní komedie určené nejširším vrstvám má tenhle kousek scénář příliš jednoduchý a naivní. Přesto, když jsem si komedii po mnoha letech zopakoval, neskončilo to nějakým trápením, byla to relativně příjemně strávená chvíle se stárnoucím komikem, který se v pozdním věku našel a díky své mimice a energii dokázal nadchnout davy. Bohužel je tím jediným, co film táhne. Pravda, půvab tanečnic a kostýmy z pozdních 60. let taky nejsou úplně k zahození... Snímek je snad zajímavý i tím, že šlo o nejvážnější pokus tatínka Funese rozjet filmovou kariéru svého syna Oliviera. Inu nezadařilo se a synek se záhy vydal jiným směrem. Na pozdní večer nebo nudné deštivé odpoledne se Piti Piti Pa dá absolvovat a svoji cenu má nesporně i pro pamětníky a nostalgiky. Celkový dojem: 45 %. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (17)

  • V České republice se film vysílá s dvěma verzemi Evansovy pohádky o Vlku a kůzlátku, kterou vypráví děvčatům před spaním. V první verzi je celá pohádka zkrácena a doplněna dabingem p. Filipovského. Druhá verze je kompletní a bez dabingu (zvukovou složku tvoří pouze zvuky pana Funese). (Gavin87)
  • Na choreografii tanečních výstupů se podílel tanečník Christor Georgiadis. Ve filmu si zahrál postavu Chrise, který Evansovi (Louis de Funés) píská ptáčky pro uklidnění. (vesper001)

Reklama

Reklama