Metallica: Through the Never

Metallicu už jsem pěkně dlouho neslyšel, a tak jsem rád, že jsem si ty jejich parádní songy zase mohl oživit. "Metallica: Through the Never" je v podstatě záznam koncertu, ale s tím, že je doplněn o docela jednoduchý příběh, který má ale ten správný náboj. Strhne vás ale hlavně hudba, která dokazuje, že ani okolo padesátky nejsou tihle pánové nudní a pořád v sobě mají pořádnou sílu. (04.02.2014)

Pánové z Metallici jsou neskuteční pozéři a ješitové, ale nejspíše i kvůli tomu můžeme na plátně vidět jeden z nejvelkolepějších rockových koncertů. Pódiové show je bombastické a zvuk perfektní. A to je vlastně všechno. Putování Tripa už je jen takovým malým bonusem navíc. Ten, kdo má alespoň trochu kladný vztah k této kapele, tak se bude bavit. Kdo ne, a jde na tento film čistě z „intelektuální“ potřeby kritizovat, bude se hodinu a půl nudit a pak po internetových fórech kydat hnůj. Jeho chyba. (05.12.2013)

Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! (12.05.2014)

Nápad to nebol zlý, narozdiel od výsledku. Neočakávane veľká porcia koncertovania prerušovaná podivnou predcházkou po meste prekvapí, je už len na samotnom divákovi či pozitívne. Metallicu si počúvnem rád (kopa mega piesní mi tu chýbala), no toto bolo nezmyselné a bez pointy. Multifunkčné pódium udrží pozornosť každého a hodnotenie najviac závisí od toho, ako Metallicu žeriete. (04.10.2014)

Dokonalý zvuk a výborné zábery z koncertu plného zaujímavých svetelných efektov. Toto je asi prvýkrát keď úprimne ľutujem, že som si nenašiel čas ísť do kina, pretože v 3D to musel byť ešte lepší zážitok. Pre fanúšikov Metallicy nutnosť, ostatní sa budú nudiť, pretože ide "iba" o záznam koncertu, ktorý je preložený niekoľkými minútami jednoduchého príbehu. (19.01.2014)