Metallica: Through the Never

Opravdu luxusní. Snad nejlepší hudební film, jaký jsem viděl. I když to vlastně nemá ani pořádný děj, tak to vůbec nevadí. Je to jeden velký koncert. Ta socha mě maximálně odrovnala. I závěrečná destrukce byla skvělá. Pódium bylo úžasné. Tak multifunknčí. Tohle bych chtěl vidět na živo. Vážně doporučuju všem fannům. Metallicy. ;) Dane DeHaan byl taky dobrý. :) Obsah tašky je celkem překvapivý... "Zajeď pro tu dodávku." (25.05.2014)

Měli pravdu... nikdy předtím jsem nic takovýho neviděl. Výbornej koncert ve 3D s dějovou linkou, kterou někteří odsuzujou, ale já jsem to pochopil po svým a mám svůj názor i na to, co bylo v oné záhadné tašce, takže s tím vůbec nemám problém (ale neprozradím, to si vykoumejte každej sám ;)). Jinak klobouk dolů, protože střih, kamera, nenásilnej 3D efekt, nepochybně performance kapely, podiová show a zvuk, ten ZVUK(!!), to je prostě brutál. Mrskal jsem se v tom sedadle skoro celou dobu, nohama jsem podupával. Opravdu nemám výhrad a Metallica opět ukázala, že má pořád co předvést a že nepatří do starýho železa. P.S.: Kdo nemá rád tuhle hudbu, popř. kdo není fanoušek, tak ať se na to asi ani nedívá, je to pak zbytečný nejspíš... (03.10.2013)

Už jen kvůli setlistu, který nemá slabého místa: Creeping Death, For Whom the Bell Tolls, Fuel, Ride the Lightning, One, The Memory Remains, Cyanide, ...And Justice for All, Master of Puppets, Battery, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Hit the Lights, Orion...mimoto zazní kousek Whiplash a Wherever I May Roam. Zcela určitě si najde každý nějakou tu hitovku, kterou tady postrádá. Setlist poměrně i pasuje k příběhu, který ovšem osobně považuju za hodně nepodstatný, protože jediné o co tady opravdu je jen a pouze METALLICA. Demonstrovaná jako skvěle fungující těleso a hodně našlapaná mašina. (29.01.2014)

Proč? Proč bylo nutné, aby toto vzniklo? Metallica je srdcovka - vychovávala mě v mých 15-17 letech, i když už ji dnes dávno nejedu. Ale proč koncert, okořenit jakýmasi výjevama úplně o ničem. "Filmový příběh"? Ale prosím vás. Také chybělo Wherever I May Roam a Harvester of Sorrow... aspoň mně a ostatní hitovky o tom ani nemluvím. Je to prachbídný a podle mě úplně zbytečný, viděl jsem 2D, takže ten zbytek je asi skrytý v tomto. Proto nedávám 2**, což bych jinak dal, ale nechávám na průměru. (15.07.2018)

Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! (12.05.2014)