Manon od pramene

Miluju spravedlivou pomstu a pokud se do ní pouští krásná žena, tak ji s tím rád pomohu. Takže pojď Manon, ucpeme spolu ten městský pramen, Ugolina za přirození si tedy povoď sama a strejdovi Soubeyranovi pak dáme vědět, co to vlastně hrbatému Jeanovi vyvedl. A když se k tomu čas od času svlékneš a občas se ozve ten skvělý harmonikový motiv, tak já budu spokojen a to rodinné drámo konečně dostane ten správný rozměr. (05.05.2013)

Pokiaľ v prvom diele bolo aj miesto pre humor, tu už preňho miesto nezostalo. Tragédia vrcholí a hrdinovia čelia hriechom ktoré napáchali v minulosti. Divák príbeh prežíva očami toho, ktorý celú tragédiu spôsobil a o to je vyvrcholenie pôsobivejšie. Tento film (v respektíve oba diely) je z kategórie tých, ktoré vás strhnú svojim príbehom tak, že nemáte čas sledovať nič iné. Herci svoje postavy žijú a vy dostanete čas sa zamyslieť nad dielom po filmárskej stránke až potom, keď vo vás doznejú všetky pocity. Takto vyzerá film, ktorý rozpráva príbeh. (10/10) (20.10.2008)

Tenhle film na mě působil , tak extrémně nezáživně , že jsem si během něj stihla udělat manikúru , najíst se a jiné zábavné věci . Do půlky filmu tam Manon nahání kozy po palouku a na větu koza,koza,koza , už jsem naprosto alergická . Herecké výkony byli slabé a film mě nebavil po žádné stránce . Není , co bych chválila a jsem ráda , že ho mám za sebou , protože tohle bylo pro mě utrpení . Viděno v rámci Season Challenge Tour 2015 (27.09.2015)

Na rozdíl od amatérů (pejska a kočičky), připravil profík Claude Berri svoji hostinu s nebývalou opulentností a noblesou. Jen jakou spustu chodů nám tu servíruje! Každý si tu najde svoji oblíbenou delikatesu! Máme tu intriky, skály obklopené janovcem metaným, spolehlivě meloucí boží mlýny atd., jako zákusek pak i tanec nahé kozopasky; vše sevírováno dokonalými číšníky (Yves Montand, Daniel Auteuil)... Nicméně jsem tak viděl i něco, co tam bylo jen virtuálně: Manon s oslíkem, nebo spíš k kárkou, jedoucí do hokynářství (stavebniny tam ještě nebyly) pro pytel cementu, dotazujícího se hokynáře: "Tak co Manon, co budeme dneska betonovat", jakoby nevěděl, že oblíbenou činností zdějších vesničanů je betonování pramenů. Ale hned jsme znovu v reálu: Manon vytahuje kameny z jezírka, rukou na ně kydá trochu betonové malty (jak jí to zřejmě naučil její otec "hrbáč", který se ve všem vyznal), vkládá je do pramene a tím jej neprodyšně uzavře. A tak i já tímto uzavírám svoji úvahu nad tímto filmem. Ještě snad morálka filmu: Nikoho nedeklasuj, nešikanuj a nekuj proti němu pikle, protože to může být tvůj synáček. (07.12.2017)

Tak ako predchádzajúca časť o zatajenej vode, tak ani táto o upchatom prameni ma nenadchla. Nedokážem pridávať hviezdičky iba za to, že Emmanuelle dobre vyzerá a nijako sa tým netají. V tejto časti sa mi páčila postava Kohoutka. Keď v ňom začali bublať hormóny, bol to konečne človek z mäsa a kostí, nie figúrka z panoptika. Avizované prekvapenie na záver sa konalo, ale konalo sa aj druhé, keď som sa dočítal, že Marcel Pagnol je spisovateľ z 20. storočia a nie z 19., kam by som ho podľa výstavby príbehu pokojne zaradil. (08.09.2009)