Zvrácený

Tohle vizuáně silné drama si zaslouží pět hvězdiček - už jen pro tu syrově krutou naturalistickou formu vyprávění, bez nějakých (zvráceně) pseudouměleckých berliček jak dosáhnout zamýšleného účinku - a za naprosto fascinující HEREČKU v roli oběti Monicu Bellucciovou. Roztěkanou (a postupně se uklidňující) kameru zpočátku (či vlastně z konce...) běhu děje a vlastně celý popis události lze pochopit jako obraz zpětně sledovaného gradujícího šílenství aktérů a ne tedy jen jako nějaké bezúčelné klišé. On ten film vůbec asi člověk musí vnímat jinak, než všechny ty >artiststní< kusy na podobné téma, na které je zvyklý běžný konzument současné filmové zábavy. Film je prostě jen neskrývavě tak krutý, jak je kruté TO, co se v něm odehrává. Protože ono se TO ve skutečnosti nejspíš tak doopravdy odehrává (a možná i hůř), o čemž by mohly nepochybně vyprávět reálné oběti takových situací. Na filmu je navíc třeba krom vizuální a zejména zvukové (pokud si na dvd ovšem nepustíte ubohý český dabing - zvlášť na trapném kníkání oběti ve scéně znásilnění je slyšet, jak zvrácené je filmy dabovat) a hudební složky ocenit skutečně mistrovské herectví VŠECH!!! postav. . . . Takže zkrátka - jak docela snadno lze poznat z některých zdejších komentářů - tohle není podívaná pro křehké slečny z filfak, pro kavárenské plkaly či pokrytecké inťáky - ale ani pro úchyly, kterým dělají dobře blbosti jako Komando nebo sračky se S. Segalem či hlupáky, smějící se násilí ve filmech typu Kill Bill. Nejde samozřejmě o žádný geniální umělecký počin, ale stejně tak ne o nějakou >postmoderní< slátaninu, kterých různí ti umělci i rutinéři (a nejen z Hollywoodu) točí stále pořád dokola... Nesdílím proto také názor některých komentářů, že jde jen o nějakou lacinou provokaci za účelem vydělání peněz. (Docela by mě zajímal komerční dopad pro autory filmu). Jde zkrátka o film pro zralé a poučené, jde o kontroverzní počin a dobře tak, že takové filmy s takovými tématy a právě na takovéto úrovni zpracování vznikají. Byť ten "ČAS VŠECHNO ZNIČÍ"... - - - P.S. Já si pár měsíců po prvním shlédnutí počkal a podíval se podruhé - právě proto, abych si troufl na nějaké vniřně ujasněné hodnocení. A pak mě v souvislosti s náhodným sledováním předávání Cen ELSA napadla opravdová zvrácenost. Představte si, že by ten film natočil kterýkoli(!) současný český rejžisejrský umělant s Geislerovou, Dejdarem a Hanákem (nebo Laurinovou, Matáskem, Duškem - či kterýmikoli jinými celebřiťkami české pupkoltůry...). To by byl nejspíš opravdu HNUS!... - - - P.P.S. Nemůžu si odpustit ještě jednu poznámku, související se zásadní úvodní scénou konečné "katarze": VÍTE JAKÝ JE ROZDÍL MEZI HOMOSEXUÁLEM A BUZERANTEM? (30.10.2005)

Nechapu lidi, co maji tu potrebu zde manifestovat skutecnost, ze nikdy nic zvracenejsiho nevideli a jak jsou z tohoto filmu proto zhnuseni. Ja jsem mel tu cest videt i daleko odpornejsi a nestoudnejsi veci a tak tento snimek se mnou nijak neotrasl a diky tomu, ze jsem nebyl odrovnan slupkou, jsem mohl myslet i na to co je pod ni. Irréversible krasne ukazuje nejen zvrhlost nekterych lidi a to, ceho jsou schopni, ukazuje take ze kazda akce ma take svoji reakci. Neodsuzujme ani nevychvalujme veci na zaklade prvniho dojmu ci pod tihou urcitych standardu, snazme se je take pochopit. A navic - rozum a chtic nemohou zustat v opozici natrvalo... (28.12.2003)

Jak příznačné; závěr příběhu (zároveň jedny z prvních scén filmu) se doslova odehrává v "Konečníku". Projít si tímto úvodním, divácky nepříliš přívětivým peklem není dvakrát jednoduché; zejména kamera zde svérázně krouživým způsobem (ne)zachycuje všechna ta zvěrstva, která tam na sobě lidé páchají a ono se není moc co divit - kdybychom zde dostali poctivé full-on záběry, možná by díky některým netrpělivým zaměstnancům videopůjčoven skončil tento film v přihrádce "gay porno". Pokud ale odoláte, věřím tomu, že se vám film za vaši trpělivost postupně začne odměňovat. Alespoň ke mně se tak choval. Estetickým kontrapunktem ke všem těm roztaženým řitím a pálícím se bradavkám tu pro mě bylo tělo nádherné Monicy Bellucci, které dostatečně provlní většinu druhé poloviny snímku. Sadistické ničení těchto božských křivek, které je bezpochyby vrcholem filmu, ve mně vyvolalo intenzivní pocity beznaděje a zlosti, až jsem zalitoval, že mě od scény dělí neprostupná obrazovka, zabraňující mi jakkoli zasáhnout. Snad ještě bezútěšnější byla, na pár vteřinek se objevivší, vzdálená silueta náhodného návštěvníka podchodu, která se při pohledu na brutalitu, odehrávající se několik desítek metrů opodál, raději vrátila, odkud vyšla. Irréversible chce vyvolávat silné emoce a úspěšně se mu to jako filmu daří. Budiž mu připočteno k dobru, že se nejedná o uměle seskládanou mozaiku pozpátku jdoucích šokujících výjevů, ale o, v kontextu zcela obyčejného příběhu (který je ale pro diváka ke konci filmu velmi hořkosladkým), sérii uvěřitelných událostí, jejichž dopad si podvědomě uvědomují řady dam, které bez doprovodu noc co noc opouštějí tisíce klubů na celém světě. (08.07.2009)

Po shlédnutí tohoto „hororu“ už chápu, proč je tolika lidmi označován za nestravitelný. Tak první část v baru „Konečník“ byla hodně zmateně natočena, vím že účelně, ale na mě kvůli se nepřehlednosti (na první shlédnutí) působila spíš negativně. Scény s hasičákem a tunelem jsou potom hodně dobře natočeny a slabším povahám můžou film hodně znechutit, já si je užíval. Ke konci filmu přibývá více mluvení, které končí pěkným zakončením. 7/10* (08.05.2010)