Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Obsahy(1)
Film STALKER režiséra Andreje Tarkovského je alegorické sci-fi, stejně jako jeho předchůdce, drama Solaris. Příběh sleduje tři muže - Profesora, Spisovatele a Stalkera - kteří cestují napříč záhadným a zakázaným územím ruské divočiny zvaným Zóna. V Zóně nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Předměty mění svá místa, krajina se sama přesouvá a přeskupuje. Vypadá to, jako by neznámá inteligence aktivně mařila každý pokus o proniknutí za hranice této oblasti. Říká se, že se v Zóně nachází bunkr, v němž je kouzelná místnost, která dokáže splnit každé přání. Stalker je najat jako průvodce, který si díky svým opakovaným návštěvám Zóny zvykl na její složité pasti, nástrahy i záludná zkreslení. Jen pokud jej budou následovat (což často znamená podstoupit tu nejdelší, nejnepříjemnější cestu), dostanou se Spisovatel s Profesorem k bunkru a kouzelné místnosti živí. (Cinemax)
(více)Videa (3)
Recenze (776)
Nedávno odvysielala STV2 pár Tarkovského diel, medzi inými aj Stalker. Napriek tomu, že film začínal o 23.00 a má skoro 3 hodiny, nemôžem povedať, že by ma nezaujal a nudou uspával. Práve naopak. Téma zóny je veľmi zaujímavá. Podarilo sa mu vo mne vzbudiť zvláštny hypnotický pocit. Napriek neskorým nočným hodinám som sedel ako prikovaný. Ani na chvíľu ma to nenudilo. Veľmi kvalitné filozofické filmové dielo, miestami skvelo dokresľuje hypnotická hudba pri ktorej mi to chvíľami pripadalo akoby sa zastavil čas.80%. ()
Vlastně je to v každé větě, v každém obraze - o čem ten film je, jen to chce pozorně se dívat a vnímat, ale přiznám se, že to bolelo. Každému filmu není "dopřáno" bavit, některý vás naopak přes veškerou vstřícnost, snovost i filozofično vycucá jak citron, ale je to tak zlé? "Vždyť to, čemu oni říkají vášeň, není ve skutečnosti duševní energie, ale jenom tření mezi jejich dušemi a vnějším světem. A hlavně, kéž uvěří sami v sebe, kéž jsou bezmocní jako malé děti, protože slabost je velká věc a síla je NIČÍM". Procházet "zónou" znamená poznávat, měnit se, připustit souvislost příčin a následků, toužit, věřit a hlavně se nevracet, ať už jsme v "zóně" nebo ona v nás. ()
Zřejmě nejlepší film o lidech kteří někam jdou a bezpochyby nejlepší (nepřiznaný) remake Čaroděje ze země Oz. Všechno, co o Stalkerovi potřebujete vědět (i mnoho informací, bez nichž byste se klidně obešli), najdete v Zóně od Geoffa Dyera. 90% Zajímavé komentáře: kleopatra, zputnik, Dan9K, MIMIC, H34D, gudaulin, wipeout, Triple H, Raven0, Skalda ()
Ze začátku docela dobrý, ale konec mě poměrně zklamal, čekal jsem asi nějak vyhrocenější finále, pořádnou tečku.. Jakoby se tomu tvůrce chtěl vyhnout, poslední záběr je jen vemi nedostatečná náplast. Hlavně ze začátku jsem si obdivně opakoval, takovej ultralevnej nízkorozpočťák, 6 herců a to je vše, vystačí si s dialogy...ale zakončení bylo pro mě zklámání. Nicméně i tak, ze všech Tarkovského dlouhých filmu asi nejlepší.. ()
// Production Companies: Kinostudiya ''Mosfilm'' // Jediná svetlá chvíľka v tomto od veci nekonečnom a poeticky nudnom prízraku z Ruska znela takto: To ste stále opitý? Ja? čo tým myslíte? Napil som sa tak, ako to robí polovica národa. To druhá polovica národa je opitá, ja som sa len napil. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (35)
- Postava Čingačgúka, ke kterému je Stalker (Aleksandr Kaydanovskiy) ve filmu přirovnán, je postava z románu „Poslední Mohykán“ od amerického spisovatele první poloviny 19. století Jamese Fenimora Coopera. (simply)
- Když kamera detailně snímá předměty potopené ve vodě, lze vidět utrženou stránku z kalendáře s číslicí 28. Díky tomu někteří tvrdí, že Andrej Tarkovskij předpověděl den své smrti 28. 12. 1986. (Beer Ceps)
- Během natáčení scény, kdy se trojice blíží k domu, začaly kvést pampelišky. Bylo jich málo a byly daleko, takže je nebylo vidět. Tarkovskij ale trval na jejich odstranění, protože chtěl mít v záběru panenské místo jen s vysokou trávou. Všechny květy v záběru se tak musely opatrně odstranit tak, aby se neponičila tráva. (Xeelee)
Reklama