Režie:
Sergej M. EjzenštejnHudba:
Edmund MeiselVOD (1)
Obsahy(1)
Klíčové události revolučního roku 1905 zobrazuje v jednom z nejslavnějších filmů všech dob průkopník světové kinematografie Sergej Ejzenštejn. Po vzoru antické tragedie režisér rozdělil film do pěti dějství a hrdinou svého dramatu učinil zástup lidí tvořících dějiny. Vše přitom odstartuje vzpoura na křižníku Potěmkin, která ve městě Oděse probudí revoluční atmosféru. Protesty proti představitelům starých pořádků gradují a strhující souboje, které dodnes berou dech, mohou začít. Autentickou atmosféru podtrhuje dramatická hudba Dmitrije Šostakoviče a davové scény, na kterých se tehdy podílelo přes 10 tisíc komparsistů. (Řitka video)
(více)Videa (1)
Recenze (331)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $15,581║Tržby Celosvetovo $224,000║ No neviem, že by som mal od toho až preveľké očakávania ale až na niekoľko slušne natočených záberov, scén mi ten film ubehol strašne rýchlo a nič prevratné neponúkol, z doby keď vznikol tento film som videl omnoho lepšie filmy ako Ben Hur(1925) a Zlaté opojenie(1925). /40%/ ()
Bohužial neviem celkom presne historické okolnosti ohľadom Krížniku Potemkin, no isté je že tento film predbehol svoju dobu a to poriadne! Na tú dobu nevýdaná práca kamery, strihu...a vlastne všetkého. Pri niektorých scénach (najmä "schodisková masakra v Odese, mŕtvy chlapec) ma až mrazilo. Niektoré filmy z tohto obdobia vyvolávajú už len úsmev na perách a slúžia ako historický artefakt, ale toto je dielo, ktoré sa dá pozerať aj v dnešných časoch a stále vzbudzuje obdiv a údiv nad tým, akú genialitu to tí "rusáci" natočili. ()
Zde asi nemá cenu nějak polemizovat. Vzhledem k tomu, že patřím k tomu úzkému okruhu podivínů, kteří mají rádi staré černobílé, popřípadě i němé filmy, není co řešit. Tento film je dnes něco jako učebnice. Počátky filmové řeči v praxi. Mě osobně se moc líbila scéna vzpoury na palubě. I přesto, že se jednalo o neherce, je zde dokonale vystižena tíha jejich rozhodování prostřednictvím pár záběrů a střihů. Asi nemá cenu se rozepisovat o velmi působivé scéně na oděsských schodech, v této geniální pasáži už asi nic nepopsaného objevit nelze. ()
Včera som videl Krížnik Potemkin druhý a posledný krát. Uznávam kvalitu strihu, montáže, uznávam nezabudnuteľnosť scén na odeských schodoch. Ale súčasne registrujem Ejzenštejnovu nadprácu pri nadbiehaní novej moci a to nedokážem odpustiť ani geniálnejším filmom, ako je Krížnik Potemkin. Najchladnejšie štyri hviezdičky. ()
(Verze: 72 minut) Křižník Potěmkin mě překvapil a musím dodat, že mile. Negativ jsem našel vlastně jen pár, samozřejmě dobový ideologický podtext (se vší tou zrádnou buržoazií a ještě proradnější církví), s tím do toho ale člověk už musí jít, a pak sem tam nějakou tou více či méně patetickou scénu (vyvolanou zpravidla více než častým máváním či umíráním prodlužovaným až na hranici směšnosti). Film se zpočátku jen rozehříval a krom „ne-červíků“ toho zprvu moc nenabídl. Avšak druhá (převzetí moci), třetí (vzdorovitě sevřené pěsti), čtvrtá (bravurní pasáž na schodech + ikonická scéna s kočárkem, při které se mi vybavily hned 2 filmy, které si ji „vypůjčily“) a pátá (bojová pohotovost) kapitola už stála za to (úplný závěr už byl slabší). Film je silný především svým emočním nábojem (kterému je velmi snadné z divácké pozice podlehnout), dynamičností (téměř stále se něco děje) a hlavně skvěle zpracovanými davovými scénami (a jen se sem tam nějakým tím zbloudilým pohledem do kamery). Celkově to vidím na solidní 4*. ()
Galerie (79)
Photo © Kino Video
Zajímavosti (36)
- Titulní loď byla čtyřikrát přejmenována. Její původní plný název zněl "Kňaz Potěmkin-Tavričeskij". V důsledku povstání ji vláda v roce 1905 přejmenovala na "Pantělejmon". V dubnu 1917 se loď vrátila k názvu "Potěmkin-Tavričeskij" (bez "Kňaz" - kníže). V květnu 1917 byl její název změněn na "Borets za svobodu". V květnu 1918 byla ukořistěná Němci. V listopadu 1918 ji obsadila britská expediční vojska intervenující do ruské občanské války, která ji při svém ústupu v dubnu 1919 poškodila. Poškozená loď však nebyla nikdy opravena a v roce 1923 byla sešrotována. (flanker.27)
- První verze scénáře Niny Agadžanové-Šutko čítal několik stovek stran, které popisovaly všechny zásadní okamžiky revolučního dění roku 1905. (Trainspotter)
- V některých davových scénách se objevilo až deset tisíc komparzistů, kteří navíc hráli úplně zadarmo. (Devitka)
Reklama