Cesta ven

Citelně to postrádá děj a tempo, ale rozhodně to má perfektní ponurou atmosféru a hlavně Klaudii Dudovou. Ta ženská je na Oskara, a to beze srandy. Opravdu, na to, že to jsou všechno neherci, pouze cigáni z ulice, tak klobouk dolů. Je škoda, že film nejde víc do hloubky, že si drží přílišný odstup od jednotlivých postav, ale zase ukazuje cigány v naprosto reálném světle: uřvané, sprosté, v teplákách a s drahým mobilem v ruce, krabkou cigaret v kapse a stěžující si na všechno a na všechny. Čest výjimkám! Obrovská poklona Klaudii, byla neskutečná a jednoznačně drží celý film nad průměrem. 75% (29.05.2015)

No... to zas byla jednou akce, když nás učitelky vzaly do kina. Než ale přejdeme k tomu nejdůležitějšímu, musíme si položit několik zásadních otázek: Opravdu je Klaudia Dudová nejlepší hlavní herečkou za rok 2014? Proč, proboha? A opravdu je Cesta ven nejlepším filmem za rok 2014? Proč, proč, brobohy? Protože jsou všichni posraní z cikánů? Tohle je naopak přiměje k tomu, aby tady zůstali a bylo jich víc, ale nevadí. Nechápu rozhodnutí členů naší Filmové Akademie i když je to důkaz toho, že v téhle zemi je možné už všechno... A pak taky nechápu, proč tomu dávám tři a nemám, prostě nemám srdce dát méně (i když jsem to zkoušel). Vždyť jsem si pořád říkal, že jsou to dementi a trapáci a že by je nejradši měl někdo vybít.., Neberte mě jako rasistu, já tyhle lidi neberu jako rasu a i když je to nejspíš jen filmová fikce, říkám si, že přece jen jsou někteří slušní a snaží se chovat normálně... Ale to jejich věčné nadávání a hrozně špatná čeština i spousta dalších faktorů, dokázali, že byl ten film i vtipný, i když nechtěně, zejména pak v části s tim zfetovanym individuem, co lezlo na reklamní tabuli a nezabilo se... Jinak tam samozřejmě nic nechybí - hledání práce, stará protivná baba, který není rozumět. tucet cikánů v jednom maličkým bytě, dluhy, mafiáni a všichni do jednoho jsou totálně vypatlaný idioti, snad jen tu Žanetu (Klaudii) tak nějak chápu, ale tomu filmu prostě nevěřím, v čemž mi pomahá i ten konec nekonec (aspoň ten to mít mohlo, když už to nemělo nic, dokonce ani hudbu). Navíc jsem pak byl i psychicky vynervovanej z toho, co jsem právě viděl za nehoráznou blbost bez příběhu, obzvlášť, když jedou v kině Avengers. Tenhel film je pro mě nepochopitelná anomálie, stejně jako ty Český lvy. No, nedá se nic dělat, stalo se. Doufám, že časem zapomenu a už to nikdy v životě neuvidím. 50%. (06.05.2015)

Film, jehož velikost poklesků (dramaturgická neukočírovanost, didaktičnost a herecká / inscenační topornost některých scén) vyváží úspornost a přesnost pozorovatelství, precizní schopnost zachytit skličující fragmenty reality a prostý fakt, že člověk v něm není jen výslednicí limitů společenských, ale také psychologických. Navíc má Cesta ven daleko k humanistickému vydírání. Je místy velmi vtipná, často neúprosná a stejně často absorbující. Český film konečně splácí dluh modernímu sociálnímu dramatu a zanechává daleko za sebou klopotné pokusy typu Můj pes Killer, El Pasa nebo Poupat. Cesta ven jednoduše ukazuje cestu ven, byť (sem tam polovičatě) zaostává za nekopromisním verismem bratří Dardennů a lyrickým realismem Bence Fliegaufa. [80%] (29.05.2014)

Předpokládal jsem, že Cesta ven bude patřit k nejlepším filmům roku. V mém osobním žebříčku se posouvá na pěkné druhé místo, jelikož u mě Fair play z prvního místa asi už nic nesestřelí. Zpočátku jsem se musel trošku vnitřně srovnat s tím, že hrají neherci, na druhou stranu je to vlastně pokaždé lepší, než když herci nehrají :-) Celý film výrazně táhne hlavní představitelka, její Žaneta je místy až neskutečná kvůli své zarputilosti a tvrdošíjnosti, s jakou se stále snaží svůj život zlepšit a najít tu cestu ven ze dna. Nemohu však zpochybnit, že takový člověk nemůže existovat. Téměř celou dobu na mě doléhala velká beznaděj, zoufalství a marnost, což jsem naposledy pociťoval u Poupat. Ale právě díky Žanetině urputném boji do toho zoufalství pronikají paprsky naděje. A nechybí i humor, který tu dusnou atmosféru trochu odlehčí. Střídají se tu silnější i slabší momenty, u nichž divák pochybuje nebo kroutí hlavou, ale celkový dojem je rozhodně pozitivní. Petr Václav patří k našim nejpozoruhodnějším režisérům a téma sociálních konfliktů jej asi hodně zajímá. Mám obavy, že Cesta ven půjde ve šlépějích loňského Jako nikdy, proto mu přeji mnohem více diváků, i na ČSFD je pouhých 222 hodnocení! (06.08.2014)

Asi bych to více ocenil jako dokumentární snímek, který asi poměrně trefně (nemohu úplně posoudit, nežiju v tom) vykresluje romské prostředí a začarovaný kruh, z kterého není lehké najít cestu ven. Žaneta řeší problémy, s kterými se potýká velká část populace (nedostatek práce, chudoba), ale to, že je Romka, ji v tom ještě přitěžuje. Najít práci je ještě těžší a společnost, ve které se pohybuje, ji pouze stahuje dolů. Cesta ven je ale dle mého názoru jasná (je totiž pro všechny stejná, pro Čechy i pro Romy) a také jediná legální – udržet si jakoukoliv práci a časem zkusit najít lepší, omezit zbytečné výdaje (kouření, alkohol), poskytnout dětem alespoň nějaké vzdělání a dát jim tak lepší šanci do života. Je to spíše o vůli jít za tím, i když je potřeba vidět i ty nesnáze a překážky, kterých není málo. Režijně je Cesta ven dobře zvládnutá, neherci působí přirozeně (Klaudia Dudová se jednou podívala do kamery, kdy neměla) a jejich výběr byl dobrý. Drama je to ovšem z mého pohledu pouze průměrné, těží ze všeho nejvíc právě ze specifického prostředí (jako dělaného pro dokumentární snímek) než z nějakého mimořádného námětu. (24.02.2015)