Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ivan Hrozný je jedním z nejcitovanějších historických, respektive životopisných podobenství. Sergej Ejzenštejn ho natočil jako mohutné drama o prosazovaní progresivní státotvorné myšlenky nelidskými, násilnickými a totalitními prostředky a o postupné deformaci a diskreditaci nejen této myšlenky, ale i samotného jejího nositele. Film zobrazuje období vlády ruského cara Ivana Hrozného v 16. století, což byl v primitivním Rusku ještě temný středověk. První díl zachycuje období, kdy bylo Rusko rozděleno na knížectví. Tehdy se sedmnáctiletý Ivan Vasilievič, moskevský kníže, nechal korunovat na cara celého Ruska a tvrdě vyžadoval poslušnost bojarů. Ejzenštejn v tomto dramatu o morálních dilematech a moci usiluje o jakousi syntézu obrazu a zvuku. Vychází z historických faktů, ale podřizuje je své autorské představě. V centru pozornosti je postava cara a jeho vnitřní konflikty. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Ivan hrozný je prvotriednou ukážkou Ejzenštejnovho štýlu. Film je rozhodne pôsobivý a čo je hlavné pracuje z detailmi. Každá jedna scéna je nasnímaná z rôznych uhlov, môže sa popýšiť honosnými kulisami a snaží sa o čo možno najvernejšie zachytenie doby v ktorej Ivan Hrozný žil. Tento prológ nám ukazuje počiatok vládnutia tohto vládcu, od jeho nástupu na trón až po smrť jeho manželky. Prechod z dobrého vládcu, ktorý chce zaviesť v Rusku reformy pre zlepšenie životných podmienok obyčajného ľudu, po monštrum trpiace paranojou, je tu podaný pomaličky, minimalisticky a predchádzajú mu scény, ktoré vysvetľujú vzťahy na kráľovskom dvore a ich vplyvy na osobnosť veľkého Cára. Rozhodne sa jedná o Ejzenštajnovo vrcholné dielo, ktoré stojí za pozretie. Celkom ma to navnadilo na druhú časť. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Ejzenštejn v Ivanu Hrozném se v jistém smyslu neposunul od Alexandra Něvského dál ve svém uměleckém vývoji. Tím myslím především v soustředění se obrazu na detaily tváří herců podkreslených hudbou Sergeje Prokofjeva (narozdíl od Alexandra Něvského na mne zde nepůsobí tak disharmonicky), kde dialogy někdy působí jako pouhý doplňující prvek. Dojem patetičnosti hereckého projevu dotváří svícení mizanscény, jež utváří pocit napětí. Podobnou funkci mělo i světlo v expresionistických filmech, s rozdílem toho, že bylo namalované na kulisách. Ejzenštejn uplatňuje hru se stíny v kombinaci s hieratickou perspektivou (stín Ivana Hrozného je několikrát větší než diplomata, s nímž jedná). Zmíněnou perspektivu využívá také v samotném závěru při detailu na jeho tvář, za níž jde v pozadí procesí. Expresionismus mi i vzdáleně připomínala architektura některých budov ve filmu(viz carův palác), jejichž stěny jsou někdy vystavěny do nezvyklých, pokřiveně vypadajících tvarů. ()

Reklama

Arsenal83 odpad!

všechny recenze uživatele

Podobne ako Krížnik Potemkin alebo Desať dní, ktoré otriasli svetom, je to len sprostá propaganda natočená na Stalinovu objednávku, a preto nemá žiadnu hodnotu. Ivan IV. Hrozný bol podľa tohto diela vlastne ľudomilom. Musím teda zopakovať, že Ejzenštejn bol večný klamár a propagandista, riťolez komunistických degenerov. ()

-Ravee- 

všechny recenze uživatele

Zvolil jsem si pravděpodobně nejlepší (nebo naopak nejhorší) možnou dobu na projekci, abych si uvědomil, jak málo se u Rusa od dob Stalina změnilo. Obsahově odporné a překvapivě velmi slabé i ve své formě. Ejzenštejn skutečně zaspal dobu a nedokázal svůj talent přizpůsobit pokroku. Ve výsledku tedy jde o legendární bolševickou agitku (objednanou přímo Stalinem), která využívá zastarale laciných prostředků němé éry pro práci s motivy tehdejšího (a bohužel i aktuálního) politického dění. Když vedle sebe člověk postaví Ivana Hrozného a Občana Kanea jako vrcholná, politicky naléhavá dramata tehdejší doby, uvidí, jak strašně směšně sovětský opus působí. A to je Kane o 4 roky starší.. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Čtyřicátá léta představují ve vývoji poetiky hraného filmu přechodné období, které se otevírá směrem k moderně; přesto nebo právě proto "staré" filmy vznikaly minimálně do konce padesátých let. Velkolepá filmová freska přináší tragickou vládu jednoho z nejrozervanějších držitelů carského trůnu. Syn Vasilije III. nastoupil vládu jako pětiletý chlapec se zřejmě vrozenou psychickou indispozici. Jeho vláda vedle trvalých změn ruské státnosti (dobytí posledních chanátů-zbytků Zlaté hordy s výjimkou Krymského), přenesení expanze na Sibiř a neúspěšný pokus o průnik k Baltu (livonská válka) vytvořila základy státu, které v některých ohledech přetrvaly až do současnosti Ruské federace. Na druhou stranu právě tato vláda třetího ruského cara otevřela cestu k velké vnitřní krizi Moskevské Rusi na počátku XVII. století, jež vyvrcholila polskou okupací Moskvy. Patos, nesený nadšením ï přechodnou nadějí na lepší budoucnost po vítězství v druhé Velké vlastenecké válce, je současně i způsobem, jímž mohl Ejzenštejn alespoň zčásti negovat vracející se kult Stalinovy osobnosti a nový rozmach gulagu. Jisté je, že i v tomto případě na sklonku svého života vytvořil další nadčasové dílo. Jako v jiných případech i tentokrát na objednávku bolševického režimu. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Režisér chtěl původně o Ivanu Hrozném natočit třídílný film. (raininface)
  • Film vznikl na přímou objednávku Josefa Vissarionovice Stalina, který se ztotožňování své osoby s Ivanem Hrozným nikdy nebránil. (ČSFD)
  • Film bol uvedený v roku 1978 v knihe "Päťdesiat najhorších filmov všetkých čias" ("The Fifty Worst Films of All Time (and How They Got That Way)") od Harryho Medveda a Randy Dreyfussa. (Arsenal83)

Reklama

Reklama