Generální linie

Budovatelský komunistický film o tom, jak chudá statkářka-zemědělkyně Marta zakládá kolchoz. Potřebuje si půjčit koně, aby zorala pole, ale bohatý statkář jí ho nechce půjčit. Pak už jen sledujeme útrapy kolchozu. Tento film má úplně jiný styl, než dva Ejzenštejnovi filmy, kterými se proslavil Křižník Potěmkin a Deset dní, které otřásly světem. Ale jeho pojetí filmové montáže posunulo světovou kinematografii. (23.11.2017)

Dokázat krásně, originálně a sugestivně zachytit věci je umění, ale nacházet mezi věcmi nové dosud netušené či nezpozorované vztahy je mistrovství. Ejzenštejn dokázal nejen zachytit nehybnou krásu věcí, přírody, mužických obličejů (jinak děsivých...), ale dokázal mezi tím vším zachytit i vztahy mezi nimi. A jen ve vztahu dvou a více věcí vzniká napětí a pohyb, kterému svou obratností dokázal nejen vdechnout život, ale ho i zachytit. Proto tu jsou jak krásné detaily, tak dynamismus scén takových situací, které by v rukou jiného filmaře zachycujícího ve dvou němých hodinách stavbu zemědělského družstva ubíjela nudou. Analogie s humorem i vážností, schopnost vytvořit z nejobyčejnějších scén senoseče či zprovoznění odstředivky na mléko vizuální dechberoucí zážitek je podle mě prostě mistrovství. Nedá se než souhlasit s jiným mistrem němé éry, Griffithem: "What the modern movie lacks is beauty – the beauty of moving wind in the trees, the little movement in a beautiful blowing on the blossoms in the trees. That they have forgotten entirely. In my arrogant belief, we have lost beauty." A s přihlédnutím k historickému zasazení filmu v kontextu ruských dějin a zpronevěření autorovy angažovanosti stalinismem, je to krása tragická. (22.03.2014)

Etuda o zpracovani veproveho masa byla teda fakt husta... Jinak jde o cernobily dvouhodinovy nemy film o budovani stastnych socialistickych zitrku, zobrazeny na principu zalozeni kolchozu a dalsim spolecenskem rozvoji, cimz se trpici venkovne zbavi bidy... Samozrejme je to predevsim o Ejzenstejnovych obrazovych kompozicich. :) (22.01.2016)

Nikto nepochybuje, že režisér Sergej M. Ejzenštejn bol geniálnym tvorcom. Jeho práca pre sovietsku propagandu bola neoceniteľná a keďže zástanca kolektivizácie i tohto filmu Trockij upadol medzičasom do nemilosti, názov filmu sa musel zmeniť na "Старое и новое". Problémom snímku je však jeho neúmerná dĺžka. (09.02.2024)

Jakkoliv je Ejzenštejnova režie úchvatná, krom Ivana Hrozného I a II mě žádný jeho film nestrhnul. Funguje to na stejném principu, proč mě nedokáže strhnout, když na plátně bojují dvě hodiny v kuse obří roboti zpodobnění tou nejdokonalejší počítačovou technologií. Přestože to možná vypadá úžasně, pozornost to zkrátka neudrží. Na druhou stranu na natočení úchvatných záběrů Generální linie nestačil dostatečný rozpočet, ale pořádná dávka talentu, proto nejde necítit úctu i k tak demagogickému a táhlému dílu. (23.12.2012)