Fotbalové opojení

„Vím o co ti jde. Podle tebe nejsem schopný mít dlouhodobý vztah, ale to se pleteš. Jednadvacet let chodím na Arsenal.“ „Nevím, jestli sis toho všimnul, ale Arsenal je fotbalový tým.“ „Myslíš si, že je v tom rozdíl?“ Ještě větší výhrou než úspěšná sezona Arsenalu byl pro tenhle film Colin Firth. To, co pro mě nedokázal udělat Hugh Grant ani John Cusack, se totiž jemu povedlo. Obdařil jednoho z těch Hornbyho šupáckých a citově nevyzrálých hrdinů osobním kouzlem. Copak se na něj někdo může za tu jeho posedlost vážně zlobit? Já fotbalu nefandím, ale britským komediím ano a tahle se mi dostala pod kůži tak nenápadně, že jsem si toho ze začátku ani nevšimla. Mimořádně příjemná záležitost. (22.02.2009)

Velmi odlehčená vztahová komedie, na kterou jsem se však díval trochu jinak než většina lidí. Pohledem fanouška Gunners. A pouze někdo, kdo je opravdovým fanouškem nějakého týmu může pochopit, proč to všechno Paul dělá. Proč si kupuje permici na domácí zápasy a pravidelně se chodí do kotle mačkat mezi tisíce lidí, proč ostatní zápasy aspoň sleduje doma, proč vydrží čekat 18 let, přestože se jeho týmu zrovna nedaří a nepřestává jim fandit. Protože fandí Arsenalu. A když to sečteme - hraje tam Colin Firth, hrajou tam The Who a chodí se tam na Arsenal a poprvé jsem na chlapovi ocenil výběr spodního prádla, protože ty trenýrky Gunners jsou úžasný. We love you Arsenal, we do, We love you Arsenal, we do, We love you Arsenal, we do, Oh Arsenal we love you! (26.08.2012)

Pro začátek je sympatické, že se film v mnoha ohledech vymaňuje ze schémat romantického filmu: scénář se dost umně vyhýbá jednoznačnosti a přehnané explicitnosti, mnoho podstatných informací se navíc dozvídáme zpětně, nenápadně, nenuceně a poměrně překvapivě. Partnerský vztah se tu prezentuje jako něco ne zcela zásadního, arbitrárního a poměrně racionálního, velkou úlohu hraje nahodilost. Jenže potom nutně přichází otázka, co z romantického filmu zbude, když vypadne romantická láska, cit, osud...? Snad psychologická sonda do fungování mezilidských vztahů. Neříkám, že úplně nevydařená, ale celkově na mě film působil příliš odtažitě a (jak tu popsal Marigold) řídce. (11.06.2012)

Colin Firth jako skepsi propadající fanda Gunners vás přesvědčí, že fotbal je na ostrovech náboženstvím, kde se čas nepočítá na kalendářní roky, ale na sezóny a léto je obdobím nudného čekání na rozpis dalšího ročníku. Skloubit dohromady partnerský život a sportovní vášeň tak vyžaduje spoustu tolerance, či v ideálním případě společnou oddanost vlajce oblíbeného klubu. Je mi líto, ale tato Hornbyho adaptace mě vzhledem k své fádnosti moc nezaujala a to podotýkám nejsem fanda Spurs.. Nyní mě prosím omluvte, jdu říct své přítelkyni, že je Arsène Wenger.. (11.02.2009)

Co jiného můžu dát filmu jenž se motá okolo Arsenalu. Protože jsem zarytý Gooner a svému milovanému klubu fandím celým srdcem, chápu Paulovy pocity. Občas se s ním i stotožňuju. Jinak doufám, že Gunners nezůstanou u titulu z roku 2004 a když ne letos, tak příští rok pořádně zamíchají kartami v Big Four. Ale zpět k filmu. Vynikající Colin Firth, Mark Strong a nakonec i Ruth Gemmell. A dokonce mi tady nevadil ani ten happyend, co víc užil jsem si ho a skoro si i poplakal. To byly časy. :) I'm proud of being Gooner! (10.02.2009)