Tělo mého nepřítele

„Au matin je vis avec joie, le corps de mon ennemi gisant sous lʼarbre.“ Se stejně pochmurnou radostí si François Leclercq vychutnává svou pomstu. Žádná kulometná palba ani divoké kousky, ale jediný, promyšlený, pečlivě naplánovaný a elegantně provedený úder. A zadostiučinění při pohledu na nepřítelův pád. Vynikající „vážná“ Belmondovka s pomalu plynoucím dějem, nepozorovaně budovanou atmosférou a hladkým řezem na závěr. (10.09.2012)

Mohl to být fantastický film. Velice zajímavě a netradičně natočen, skvělá hudba, dobrá atmosféra a výborný hlavní představitel. Bohužel film neměl tu správnou, temnou a frustrující atmosféru, jakou by měl mít. Respektive místy měl, ale narušovaly to neustále průpovídky Belmonda, které byly místy i dost vtipné a nepasovaly do filmu. Z počátku se to dokonce tvářilo jako lehká komedie. Vynechat todle, byl by to vynikající snímek. Takhle, bohužel, jen trošku lepší průměr. Škoda! Howgh! (16.03.2010)

Obklopen vázami plnými lupinusu nejdříve Francois Leclercq ochutná zkaženou smetánku, aby ji pak po letech jako mlsný kocour žádající satisfakci najedenkrát mocně slízl.. De facto Profesionál s optimističtějším vyzněním, zajímavě narušená linearita vyprávění odměňující diváka za pozornost, půvabná Marie-France Pisier, žoviální Bébel (nechápu ty, co film považuji za ryze vážný a nevidí jeho typický nadhled) a v poslední řadě trio Vichnar, Dusík, Čapoun v komentátorské akci. Golfový závěr s tělem, stromem a Williamem Blakem pak už jen připomene Belmondovu hlášku ze stejně starého L ´Alpagueur: „Je vymalováno, uklizeno..“ (29.06.2015)

Příběh, který žije pro svou závěrečnou minutou. Fakt nádherný jak se na konci rozezní hudba Francise Laie a všechno to fantasticky zaklapne, jak francouzské, jak dokonalé. K filmu mám prakticky jen dvě výhrady, první za kterou může a druhou za kterou nemůže. Tou první výhradou je určitá dějová nepřehlednost v první části filmu, kdy je poměrně obtížné rozeznat minulost a současnost, já se řídil podle Bebelových vlasů a ta druhá výhrada je k dabingu. Jiří Krampol je dabingové zlo, mudrcové píšící do novin a tvářící se jako veleznalci filmu sice Krampola jako Bebelova dabéra opěvují, ale já se tomu musím smát, protože Krampolovi chybí totální intonace hlasu, zatímco Belmondo hraje, Krampol suše předčítá text a vnímá ho jako básničku. Tuhle dabingovou vraždu jsem vydržel přesně 3min a 24sek. pak jsem změnil na original a zachrochtal blahem. Krampol možná může dabovat Belmondovi akčně drsný kriminálky typu Samotář, ale v žádným případě ne Paulovi dramatické role, které i od dabéra vyžaduji schopnost se s dabavoanou postavou identifikovat a vnímat jí v kontextu celého příběhu, ale chtít po Krampolovi víc než jen číst text a točit reklamu na A-ha je asi moc. (14.08.2013)

Klasická francouzská kriminálka, kdy vás děj ani chvilku neobtěžuje tím, že by začal něco vysvětlovat. Prostě si divák musí poctivě počkat na závěr filmu, aby mu bylo vše jasné. Tentokráte mám ale i přes solidní herecký výkon Belmonda dosti výhrad, ať už se jedná o přepálenou stopáž nebo častěji se dostavující nudu. A o nějaké akčnosti si v tomto filmu můžeme nechat pouze zdát. Belmondo moc ran nerozdal. 60% (11.06.2010)