Kněz Léon Morin

Málo známý film s J-P Belmondem v roli kněze byl natočen podle románu belgické komunistické spisovatelky Beatrice Beckové. V autobiograficky laděném příběhu (autorka byla vdovou po židovském manželovi), umístěném do druhé světové války ve Francii, jsou sice na postavě kněze patrná levicová rezidua a zároveň zárodky jisté pokrokovosti, ale v celku jsou zachovány pevné obrysy kněžství a katolické morálky. I když mne úplně nenadchl, přesto je nutno konstatovat, že jde o zajímavý a kvalitní film. Obě hlavní herecké postavy JPB a Emanuelly Rivy jsou vynikající. Nalezneme zde mimo jiné apel na vztah křesťanů k židům. Ostatně režisér Melville byl také Žid. (Upozornění: amatérské české titulky jsou dost špatné a zvláště v náboženských výrazech často i úplně nesprávné). (25.06.2012)

Bože, kněž Leon je tak nesympatická postava! Nadřazený, neempatický kus ledu. Takový sluha boží by přiměl k pochybnostem o víře snad i papeže. Ve filmu se odehrávají hlavně dlouhé nezáživné dialogy o víře a filozofii. Když své fanynce nabídl kněz knihu o empiriokriticismu, vůbec jsem se nedivila, že po něm vyjela. Taky bych udělala cokoliv, aby už proboha přestal abstraktně žvanit. (22.03.2018)

Viděl jsem ten film až teď, i přes to stáří oněch šedesáti let se mi to líbilo. Párádní zpovědník, jenž svou šibalskou upřímností přesvědčuje krásné ženy o věcech božských. Fantasticky se zhostil role kněze, přesto všechno, že to nebyla vyložená jeho parketa, tak odvedl svým způsobem perfektní schopnost vést zajímavé rozhovory o Bohu a víře v přitažlivém balení. Třeba má Bůh možná vlastní kriteria pro to, co je dobré a zlé, kdo ví? (19.07.2022)

Tak nějak nevím, co si o tom myslet. Vypadá to jak zfilmovaná nějaká příručka z nějakého katolického nakladatelství, pojatá formou rozhovoru věřícího a ateisty (resp. komunistického ateisty jako v tomto případě), do toho je bez ladu a skladu přimíchaná druhá světová, která zde nehraje žádnou větší roli, a celé je to okořeněné skrývanou erotikou a sexualitou - jak danou snad bisexuálním zaměřením hlavní hrdinky, které se líbí šéfová v práci i nakonec ten mladý kněz, tak otázkami nad skutečnými motivy mladého kněze. Naštěstí se ani v tomto nezachází do podrobností. Celé to je natočené navíc tak nějak bez duše - armáda pochoduje ulicemi městečka, ale v člověku to neprobouzí žádné pocity, prostě samotný atribut pochodování má vzbudit obavy, jenže nevzbuzuje. Stejně tak je to s hlavními hrdiny, kteří prostě jsou a nic o nich pořádně nevíme, neb film kašle na podrobné psychologické vykreslení jejich životů - o to povrchněji pak ony věroučné rozhovory žel vyznívají. Samozřejmě zazní mnoho věroučných pravd o poznávání Boha, o tom, že k víře si každý hledá jinou cestu, že existují určité ctnosti, jen mi přijde, že to podstatné o oběti a milosrdenství tam až tak moc nezazní. A u některých tvrzení by se možná dalo přemýšlet, jestli byla skutečně myšlena jako návod pro hledání cesty k víře. Ale jinak výprava, kamera a herecké výkony fajne, tam si není nač stěžovat. Jen to tak nějak odnikud nikam nejde (ačkoliv vím, že zde má jít primárně hlavně o tu cestu). (25.03.2022)

Za okupace mladá přitažlivá svobodná ateistická matka s lesbickými sklony poznává Boha skrze duchovní vedení mladého přitažlivého kněze. A samozřejmě se do něj zamiluje. A doplňují je takové charaktery jako je křestanská vichystická (ne)udavačka či (ne)prostitutka co to pro sychr hraje na všechny strany. Prostě černobílý snímek s nečernobílými charaktery v až příliš pomalém tempu, ale zato se silnou závěrečnou dvacetiminutovkou. PS I: Údajně by mělo existovat více verzí (snad tři?). Viděl jsem tu dlouhou bezmála dvě hodiny, na které bylo krácení poznat hlavně co se týče vedlejších charakterů. Takřka všechny tyto linie vyzněly do ztracena. Nejhůře to odnesly výše zmíněná vichystka a dcera hlavní hrdinky. PS II: Vernon si tu v pár vteřinách vystřihl svou roli z Melvillova celovečerního debutu. Teda skoro. (13.01.2009)