Strach nad městem

Samoúčelná Belmondova kaskaderská exhibice. Scéna v metru je provedena perfekcionisticky, jenže je absolutně nelogická. Když v jejím závěru strojvedoucí otevře dveře jedoucí soustavy plné lidí, jen aby vrah policajta efektně vypadl před protijedoucí vlak, měl jsem chuť zastřelit scénáristu (mimochodem, jeho jméno je dnes velice slavné). V poslední půlhodině, kde se explicitně vysvětluje vrahovo jednání, jsem si opakoval Vodňanského říkanku: Freude, Freude, vždycky na tě dojde. (21.09.2008)

Belmondovy "vážné" kriminálky (Dobrodruh, Samotář) mě nikdy moc nebraly. Tato je po boku Profesionála čestnou vyjímkou, protože má kromě ultra drsného Jean-Paula (minimálně v jedné scéně je tu dost hustě předvedeno, jak je jeho postavě celkem jedno, kolik lidí okolo něj zemře, jenom když dostane zločince, jehož pronásleduje) také nápaditý a svižný děj s řadou opravdu povedených (nejen) akčních scén, ale jeho hlavní devizou je perfektní hyper slizký hlavní záporák (pro mě osobně se záběry z jeho pohledu staly tak trochu kultovními - viz "oko"). 70 - 80 % (05.02.2005)

KOMENTOVÁNO PODRUHÉ. První film s Belmondem jako drsným komisařem a taky ten nejlepší. Má jasné zlo. Velkou doménou je zde hlavní záporák, který není žádný tuctový padouch ale celkem nebezpečný strašidelný vrah s děsivou motivací sexuálního utlačování, která je poměrně chytře vymyšlena a v rámci ačkní kriminálky Belmondem docela překvapí. Jinak je to totiž v něčem sice  klasická Belmondovská kriminálka, ale zdá se mi nejlepší. Je zkrátka obzláštěna  i trochu děsivějších nádechem. Atmosféru děla už jen ta Morriconeho zneklidňující hudba a záběry na noční Paříž. Henri Verneuil vede film pevnou rukou. A akční pasáže tentokrát nejsou jen páradně natočené ale hlavně velkolepé.  Nejradši mám výstup na jedoucí vlak. Akce je zde navíc tak svižně natočená, že mi ani nepřipadala nadbytečná a do děje mi celkem zapadla. Navíc mi ale příjde vedlejší zápletka s přepadením banky a patráním po zlodějíčkovi Marcuccim. To je zde opravdu  nadbytečné.  Sice až v pozadí ale i tak to bohužel sebere nějaký ten prostor pro ještě přímočarější a děsivější boj s hlavním záporákem. . Navíc mi příjde nelogické, že se s ním Belmondo honí po střese ale pak ho ještě několikrát během filmu potká (když ze sebe dělá jiného člověka) a nepozná. Trochu mi ještě vadí taková zvláštní krutost Belmondova komisaře v úvodu, hlavně při krvácení překupníčka. Žádné výhrady tady ale nemůžou bránit k pětihvězdě, protože  mám pro tento film jistou slabost a je to oprávněný kult.  Pokaždé když to běží v televizi, rád se na Belmonda, a Minose podívám. (26.10.2020)

Myslím si, že po Profesionálovi-Samotáři je to druhý nejlepší film s Bebelem. Znovu jsem si uvědomila, že akční filmy jsme zde měli již v 70 tých letech, akorát, že nebyly tak krvavé a brutální. Jelikož je známo, že se J.P.BELMONDO nenechával zastupovat ani v těch nejnebezpečnějších scénách kaskadéry, tak vám při honičce po pařížských střechách bude tuhnout krev v žilách. Víděla jsem ten film po 30. letech podruhé a znovu mi ztvrdly nohy tak strašně jako tehdy v roce 1977. Pohled z výškových budov na Paříž, kdy skáčete po střechách s Belmondem je tak sklíčující, že si přejete, aby to už skončilo. Jinak výborná kriminálka - jo a je nadabována Jiřím KRAMPOLEM. Takže se těšte ! (11.10.2007)

Merli je dokonale slizký Minos, kterému bych s chutí vypíchla to zdravé oko. Jinak se jedná o klasickou Verneuilovku s notnou dávkou dobrodružství v podání jeho oblíbeného Belmonda. Morricone napsal skvělou hudbu, trošku se inspiroval de Roubaixem a jeho nápadem pro hlavního záporáka napsat samostatnou melodii. Minosova znělka si kvalitou nezadá s tou Jeffovou z Poslední adresy. To se ještě Morricone nevykrádal. Ráda bych vzkázala všem, kteří kritizují francouzský film za českou chybu, že vrtulník samozřejmě slyšet je a Verneuil nemůže za pitomce, který spáchal špatný český dabing pro VHS. (21.06.2014)