Tři muži na zabití

Delon, jak ho dobře známe, Delon takový, jakého ho chceme ve filmu vidět. Šedesátá až osmdesátá léta francouzského filmu dala vzniknout nadprůměrně velkému počtu velmi dobrých krimi filmů, na kterých se mimo J. Gabena podepsal svými skvělými výkony i Alain Delon. Jedná se filmové snímky, které se diváka nesnaží vodit za nos nadsazenými hloupostmi a dělat z něj hlupáka jako bohužel ty dnešní. Všechna čest několika málo vyjímkám. Tento příběh by se klidně mohl stát, a je důležité, aby to divák při sledování tak cítil a vnímal. Film není v prvé řadě o akčnosti, nýbrž popisuje politické machinace "mocných" spojené s vraždami nepohodlných aktérů a svědků. Zaujal i netradiční konec, který u filmů tohoto druhu nebývá zvykem. Nepochopitelná naivita Michela Gerfauta (Delona) v závěru filmu sice umožnila scénáři již výše zmíněný závěr, ale snížila tím mé hodnocení dolů o jeden bodík. Nemám nic proti nezvyklým závěrům, ale musí být podány méně naivně. (19.07.2009)

Rádoby nečekaně vypointovaná francouzská kriminálka klasického střihu. Celkem inteligentní dialogy, akademická režie, jedna efektně natočená akční scéna. A také nevýrazný a nepřesvědčivý herecký projev Alaina Delona v hlavní roli. Podobně jako ve většině filmů opět dokazuje, že jeho největšími hereckými kreacemi byly reklamní spoty na holící strojky. Za pár dní nebudete vědět o čem to vlastně bylo. (04.03.2006)

Tak na tohle se můžu dívat třeba pořád dokola a nikdy mě to neomrzí. Inu, no to by mohlo být tím, že na tom filmu asi něco bude. A taky že je a mnoho. Jacques Deray v životní formě předvádí znovu to, že obyčejný záběr dokáže diváka přikovat do křesla. Ovšem to by samo o sobě, bez svižného, napínavého a skvěle vygradovaného scénáře nedokázalo udělat film jako takový celistvým. Alain Delon se zde předvádí ve svém pro něj v osmdesátých letech typickém parádním civilním projevu. A myslím, že právě zde se mu to povedlo nejlépe. Plus musíme také přičíst skvělému obsazení vedleších rolí, ve kterých jednotlivé postavy působily vzhledem k scénáři naprosto věrohodně. V jednotlivých scénách zaznívá velice vkusně, vzhledem k právě ke gradaci, perfektně zvolená hudba, která navíc dodává na pocitu vážnosti děje. Možnost vidění nedbalé elegance ještě v době, kdy byla naprostou součástí obyčejného konzumního života, je pro mne též požitek. Já osobně tento film miluji a vždy když ho sleduji, tak ho doslova a do písmene hltám. Ano toto sloveso - hltání je právě tak příznačné pro ty nejlepší filmy Jacquese Deraye a i snad pro něho samotného. (02.06.2011)

Typická francúzska prispatá kriminálka s Delonom, ktorá chvíľu zmysel má a chvíľu sa zase dejú veci, ktoré by nevymyslel ani scenárista Funèsoviek. Najskôr zbrojárska mafia nezmyselne naháňa náhodného svedka, kartára ktorý nič nevidel, a potom zase drží za gule on mafiu. Mŕtvoly sa celkom zbytočne hromadia, a mne z toho nevychádza nič iné ako slabšie tri hviezdy za nečakaný záver. (29.05.2017)

Scénaristicky trochu blbá krimoška haprující na spoustě nelogičnostech až nesmyslném chování hlavních postav. Viz. třeba: zabijou mi v bytě kamaráda co mi chtěl pomoct, ten samý večer si tam pošlu partnerku pro věci, když vím, že po mě pořád jdou? Nebo přijdou cizí chlapi večer na návštěvu, řeknou manželce, že cosi důležitýho nesou manželovi, ona je bez rozpaků pošle do koupelny za manželem, který se zrovna koupe, aniž by na něj předem aspoň houhla??? Co to kurva je? :-)) Konec to trochu napravuje, byť je celkem očekávatelný... (17.06.2020)