Léto ztracených polibků

Bohužel, ne přiliš vydařená koláž >žertovně erotlidských< situací ze života jakési maloměstské komunity kdesi v Gruzii... Nu da, samé také ty panoptikální postavičky, představené otravně přehrávajícími chudožniky regionálního formátu, pitvořícími se v marné hře na velké umění... Celé to připomíná nechvalně protivné sovětské komedie z dob brežněvovské éry. Mám pocit, že tenhle film není zrovna tím nejlépe vybraným příkladem našinci tak málo představované gruzínské kultury. Škoda. Tři hvězdičky ztracené - snad jen jako náplast na tu nemožnost srovnání s více relikty současného gruzínského filmu... - - - P.S. Co však (televizní - na ČT) projekci činilo opravdu na hranici snesitelnosti, byl opět stupidní český dabing, kdy různě hýkající a jinak hlasově naddisponovaní čeští čudlaři, snažící se ještě více >vylepšovat< umění svých soudruhů, totálně zahubili vlastní poetiku filmu...:-( (06.07.2006)

Velice příjemné překvapení, jedno z nejpříjemnějších za hodně dlouhou dobu. Léto ztracených polibků je navíc velmi zajímavý film. Taková gruzínská Lolita říznutá českými Hřebejkovými filmy. Nutsa Kukhianidze vystupuje jako mladá nevinná femme fatale nejen pro dva hlavní mužské představitele, ale také pro pánské publikum. Zaujala mne ještě více než ta americká Lolita. Její nízký věk však nedovoluje žádné erotické extempore (i když by mohlo, hlavní představitelce bylo v době natáčení čerstvých 18 let), a navíc jako čtrnáctiletá si plně neuvědomuje důsledky svých činů. Čtrnáctiletý je i její obdivovatel Mickey, který si ze stejného důvodu plně neuvědomuje svůj čin na samotném konci filmu. Tragikomický příběh je tak zakončen spíše tragicky, aniž by k tomu celou dobu směřoval. Chvíli jsem dokonce uvažoval o maximálním hodnocení, ale právě kvůli dle mého nepatřičnému konci nechávám na čtyřech. PS: Gruzínská krajina je nádherná. (21.05.2008)

Hezky natoceny, poeticky ladeny film z Gruzie, ze ktere jsou u nas temer vsechny filmy nedostupne... Reziserka naplno vyuzila krasy Gruzie a spolu s lehce erotickymi zabery na Nutsu Kukhianidze, ktera zde hraje ctrnactiletou holku, natocila pekny romanticky film. Hezka je i Bregovicova hudba. Kukhianidze, ktera v dobe nataceni mela 17 let, neni zadna kocka na prvni pohled, ale ma neco v sobe a urcite byla vybornou volbou tvurcu tohoto filmu, ze ji obsadili do hlavni role. Obrazove velmi hezky film, obsahove me to ale tolik nezaujalo. Skoda, ze se zrovna tento film CT rozhodla dabovat a nepustila ho v puvodnim zneni s titulky. (14.03.2015)

Ten film mě vysloveně políbil. Už dlouho mě při žádným filmu nebylo tak strašně příjemně, jako tady. O tomhle filmu mluvil v jednom rozhovoru strašně hezky Pierre Richard a protože si Pierra jako umělce a bohéma nesmírně vážím, hrozně jsem toužil po našem setkání. Musím se přiznat, že chvíli jsem si říkal, bože co člověk to magor, jenže oni všechny ty neortodoxní postavičky a jejich mnohdy absurní situace se poměrně rychle tak nějak samy od sebe ubytovaly v mým srdci. Ve filmu je hodně záběrů na mladší nahou holčinu, takové guzínské lolitkování, ale ani trošku to nepůsobí slintácky nebo úchylně. Téma lásky je tady zprácovano všemi esencemi, humorně, romanticky, absurdně, ale i tvrdě a nekompromisně. Poetičnost filmu obstarává výborná práce kamery, některé kompozice jsou fakt výstavní a skvěle napasovaná hudba. Film není žánrově možný jednoznačně zařadit a možná proto se mě tak moc líbil. Já tady písmenkuju, ale v hlavě mě pořád jedou scény z toho filmu. Zkrátka jsem objevil svou další velkou filmovou lásku. (15.05.2014)

Z prvního zhlédnutí před několika lety jsem si odnesl povznesené vzpomínky. Asi mě musely zmámit půvaby hlavní hrdinky a gruzínská exotika. Teď napodruhé se mi tento film zdál být poněkud jednorozměrný. Je to sled nepříliš souvisejících epizod ze života maloměsta, jehož obyvatelé jako by se stali kolektivní obětí sexuálního harašení. (06.07.2006)