100 dní v Palermu

Těšil jsem se na to moc, hlavně kvůli Venturovi, a právě proto jsem se dočkal zklamání. Je to pro něj netypická a nepřirozená poloha. Převážnou část filmu vlastně pořádá didaktické přednášky o tom, že se zločinností a mafií zejména je možné bojovat a zvítězit jen kolektivní odpovědností. Je to didaktické a obrýlený Ventura s výrazem pana učitele tuhle nepříjemnou rovinu stále zdůrazňuje.. (30.06.2013)

Před časem jsme tu na csfd měli anketu, nakolikrát se díváme na filmy. Je náhodou, že zrovna 100 dní v Palermu je mým rekordem, dokoukal jsem to až asi na poosmé, protože jsem vždy usnul během patnácti minut (mohla však za to únava). Nicméně jedná se o mimořádně nudný film, kde jediná akce znamená hned rovnou závěr celého přiběhu. Lino Ventura je obklopen silným charismem a tak jeho postava je velmi věrohodná. Nicméně je to pořád jen 100 minut nudy. Vyzvihl bych alespoň starý český dabing studia Barrandov (Vilém Besser, Regina Rázlová, skvělý a nenapodobitelný Vladimír Ráž, Soběslav Sejk, Ladislav Županič). (11.12.2008)

Spíše než rekonstrukce událostí to působí jako oslava odkazu generála Dalla Chiesy a jeho boje s větrnými mafiánsko-byrokratickými mlýny. Působí to spíše jako vzniklé za účelem vzedmutí vášní a donucení lidu i vlády k akci a nikoli nečinnému přihlížení. Což je daň za vznik sotva pár měsíců od zobrazených událostí. Citelně tomu tedy chybí odstup i informace (zvláště v pasážích "ze stanu mafie" a z vládních kruhů) a tak je to dosti povšechné a postupem stopáže čím dál více se vezoucí na melodramatické osobní linii na úkor té syrově rekonstrukční, kterou to razí v první polovině. Ovšem není to v žádném ohledu špatné; jen bych stejnou látku i téma viděl raději zpracovanou o pár let později (a klidně i stejným týmem a režisérem) a více do hloubky. Jenže už by to bylo bez Ventury a to by zase byla věčná škoda připravit ho o tak vděčnou a charismatickou roli. (16.12.2014)

100 DNÍ V PALERMU svou strohou dokumentárností vypovídá o stinných stránkách demokracie víc než mnoho. Je to předfilm akce ČISTÉ RUCE, která uvozuje počátky italské druhé republiky. Podsvětí tohoto typu navozuje válečnou situaci; válka musí počítat v minutách a hodinách. Na demokratické procedurální hrátky nemá čas. Jinak ztrácí své nejcennější lidi a propadá se hodnotově. I demokracie se musí umět bránit. To je poselství tohoto filmu, jemuž herecky vévodí Lino Ventura. (10.09.2022)

G. Ferrara je na mafiánskou tématiku na slovo vzatý odborník a ve "100 dnech v Palermu" to jen potvrdil. Použil tu stejnou metodu, jako později třeba v dramatu "Giovanni Falcone". Jde v podstatě o hranou rekonstrukci skutečných událostí, kterých se drží velmi přesně. Generál karabiníků Carlo Alberto Dalla Chiesa na přelomu 70. a 80. letech úspěšně zatočil s Rudými brigádami i pravicovým terorismem v severní Itálii, ekonomicky motivovaný organizovaný zločin na jihu byl však nad jeho síly (stejně jako nad síly všech, kdo zatím přišli po něm). Byl možná trochu příliš sebevědomý - odtud i jeho lehkomyslné jednání co se ochranky týče. Scéna zavraždění generála a jeho ženy odpovídá faktům - tolik pro borsalina. Lino Ventura tu podal možná životní výkon a G. de Sio mu v roli jeho manželky úspěšně sekunduje. (24.06.2007)