Je těžké být bohem

Když to přeženu, tak řeknu, že to je ruská "Nebeská brána." Neskutečná inscenační virtuozita jednotlivých scén a poctivé dekorace do nejmenších detailů. Opravdu nebudete mít problém uvěřit, že se na filmu dělalo 13 let. Jenže srdce zabolí při vědomí, že tohle všechno úsilí je ve službách zmateného nepříběhu bez gradace, kde jsem chápal smysl možná tak desetiny rozhovorů. Film by mohl mít hodinu a půl, nebo taky 5, bylo by to jedno. Nudit jsem se díky výše zmíněnému nemohl, ale nezůčastněně jsem se na to díval a opájel se technickou stránku filmu. Být to klasický dramatický příběh, mohlo jít o jeden z nejlepších historických filmů vůbec. (09.07.2014)

1) Mizanscéna. Je třeba si vzpomenout na pravý původ tohoto slova - v originále mise en scène, tedy doslova "pokládat" "na" "jeviště", umisťovat objekty a postavy na tu část divadelních prken nebo prostoru před kamerou, jež bude pro následujících málo desítek minut náhražkou světa, a to náhražkou o to věrohodnější, jak lépe se vám podaří ony objekty poskládat. A German prokázal genialitu právě v tom, jak dokázal zahustit, vymodelovat, učinit dokonale plastickým a hmatatelným tuto filmovou mizanscénu a tím i celý svůj fikční svět. Jako návštěvník Ermitáže žasne, jak je každý kousíček palácových sálů vyzdoben ornamenty a pozlátkem, zde člověk žasne, jak je každý kousek imaginárního prostoru vyplněn špínou, bahnem, tlejícím dřevem a tlejícími lidmi. 2) Kamera. German jako jeden z největších poetiků filmové kamery ji tentokrát propůjčil službám mizanscény, jeho detailní a intimní záběry nám umožňují takřka se dotknout všeho, co po tři hodiny tvořilo svět planety Arkanar a díky jí a mizanscéně i celý svět divákův. 3) Syntéza. Film o dilematu nezúčastněného pozorování vs. zúčastné spoluodpovědnosti díky kameře, mizanscéně a rezignaci na vyprávění děje, který by divákovu pozornost odváděl od blízkosti vší špíně a bahnu Arkanaru, umožňuje skutečně prožít toto dilema. Vždyť díky všem těmto postupům je v divákovi docíleno přesně toho, co se udává hlavnímu hrdinovi - být nenávratně a osudově vtažen do cizího světa, ať již jiné planety či fiktivního světa filmu. (05.03.2015)

Žádné sci-fi pojetí, ale kronika společnosti, prostě historický film z budoucnosti, proč ne, historické filmy ohlížející se do minulosti už jsou ohrané. Domovská planeta je nahrazena diváky, vůči nim Rumata působí jako průvodce a zprostředkovatel, k divákům přímo promlouvá. A místní demonstrují zaostalost své civilizace takovými pohledy do kamery, jak kdyby ji viděli prvně v životě. German vypiplal jiný svět, animální na způsob pozemského středověku, stvořil úplně jinou kinematografii, jako by se divák ocitl v nějakém obraze Bosche či Brueghela a tři hodiny putoval mezi příšerami. Všude jen samé bahno, hovna a střeva, no prostě božská nádhera. (07.05.2014)

Před třemi lety měly Vary Turínského koně, loni Pole v Anglii a letos je to tento černobílý film, který testuje divácké limity. Buď si z toho utrpení budete chtít mrsknout do očí řídké hovno, nebo vás to zcela strhne. Nic mezi tím, byť práce s mizanscénou a rámováním je vynikající, místy připomínající Marketu Lazarovou, a to nejen obrazem, ale i hrubostí a surovostí. Svůj silný potenciál však film nevyužil a do kánonu se nikdy nezapíše. [49. MFF KV] (09.07.2014)

Divák, který zná tvorbu Alexeje Germana a zejména jeho odpornou, ale o to působivější vizi skomírajícího stalinismu "Chrustaljove, vůz!" nebude zaskočen estetikou hnusu ani chaotickým stylem vyprávění, což jsou výrazné atributy snímku "Je těžké být bohem". Germanova verze se nechává svým literárním předobrazem spíše volně inspirovat a na jeho základě rozvíjí ponuré, dekadentní podobenství o lidském zlu a všeobecné zkáze mravů. Tušil jsem do čeho jdu a nebyl jsem zklamán - nikoliv doslovný obsah, ale pesimistického ducha a ironický tón předlohy vystihl režisér opravdu zdařile. Kdo, jistě rovněž oprávněně, očekával epickou a přímočarou adaptaci jednoho z nejznámějších románů bratří Strugackých, ten se musí spokojit s o poznání konvenčnější koprodukční verzí z roku 1989, nebo si bude muset počkat na nějaké zpracování, které se bude více držet v intencích daného žánru. (21.07.2014)