Led Zeppelin – Celebration Day

Splněný sen několika generací. Led Zeppelin opět pospolu. Pouze bez zesnulého Johna Bonhama, kterého zastoupil, o nic hůře bijící syn. Opatrné úvodní písně nedávají tušit jak moc to tihle dědové ještě jsou schopni rozjet. Výborný koncert, úžásná šou. Proložená digitálně upravenými záběry navozující atmosféru dřívějších záznamů. Oku a hlavně uchu lahodící mistrovský zážitek. Jen Plantovi už to tak neřeže a Page si prozměnu "obarvil" vlasy. (06.12.2012)

Čistá radost z hudby. Kudrnatý blond dábel Robert Plant, v každém momentu cool Jimmy Page, virtuózní a introvertní J.P. Jones a silácký Jonathan Bonham - čtyři pánové v letech, kolik rambajsu dovedou udělat. Netřeba doprovodných muzikantů a velkých efektů, pánové na svém - dost možná posledním společném koncertu - předvedli maximum a dali nadšeným divákům své srdce na dlani. Hit za hitem, dynamický střih, povedený zvuk. Silný zážitek... (17.10.2012)

Parádní.. Chlapům to někdy ujede, někdy se nestrefí tak přesně do noty jako za mlada, některé kousky už nemají tak kulervoucí dynamiku, ale to je jen dobře.. díky tomu je to opravdové, má to šťávu a napětí. Je extrémně sympatické jak si zde nikdo nehoní vlastní triko, ale opravdu se každý jeden z nich podřídil potřebám tohodle projektu. Robert ubral na hračičkách, odbočkách a kudrlinkách, které ve své sólové tvorbě(především posledních let) dovádí až do nekonečně protahované onanie. Jimmy ani Robert nedávají na odiv svou teoreticky lepší sehranost(přecejen mají za sebou pár společných projektů) a John ani junior nezůstávají na vedlejší koleji. Naopak, JPJ je zase tím gentlemanským a spolehlivým okem hurikánu a Jason nezůstal svému příjmení nic(ale absolutně nic) dlužný- krásně uzavřel ten generační koloběh, na okamžik tlačil ten stejný vozík jako jeho táta a jeho genový vzorec do toho celku prostě sednul jak prdel na hrnec.......... Po technické stránce je to špičkový záznam, který kombinuje perfektní kompozice a zaostření se vzdálenou roztřepaností ve střihové dynamice, která přesně odpovídá drajvu daného songu. Musím se přiznat, že tohle si budu pouštět asi radši než Song Remains The Same -a příbuzné vrcholové záznamy- protože je v tom více nadhledu, pokory a lidskosti.. Staříci už znají své limity, ví, že nejsou nesmrtelní, že pozlátko a sláva nejsou věčné a všemocné... Méně pózy, více magie.... Sapr! (25.05.2014)

Legendární vzducholoď na jeden večer opět vzlétla, o lístky projevilo zájem 2 miliony lidí a sám Robert Plant koncert označil jako nejlepší od roku 1975 - což je záruka velké kvality. Mám pocit jako kdyby tato super kapela již 35 let před celým světem utajovala své pravidelné koncerty. Nějaká pauza tady totiž vůbec není znát - holt tak se poznají praví mistři. Na bubenickou stoličku usedl syn Johna Bonhama - Jason a myslím, že jestli se táta ze shora díval, tak musel být pořádně pyšný - neskutečný výkon!!! Nejvíc mě ale bavilo sledovat kytaristu Jimmyho Page.. je prostě nejlepší a tady to opět dokazuje. (23.09.2013)

Famózní. Mám pocit, že Celebration Day má potenciál postavit se vedle DVD Led Zeppelin z roku 2003. Perfektně poskládaný set (ono, ať by zahráli v podstatě cokoliv, dopadlo by to povedeně), přesná souhra zbývající trojice doplněné o mladého Bonhama a našláplý zvuk. Na výjimečnosti všemu přidává i fakt, že ten reuninový koncert byl jeden jediný, žádné turné... A podle mě je to tak dobře. Mimochodem, vrcholem je Kashmir, ve kterém do toho Bonzův synek mlátí neskutečně, a rovněž Plant tam vytahuje ze svého hlasového rejstříku to nejlepší. Page se smyčcem v Dazed and Confused taktéž nemá chybu. (01.12.2012)