Frank

Freak folková esej o kreativitě, vnitřních běsech, vysněných deskách a sociálních médiích zaujme především tím, s jakou lehkostí dokáže střídat polohy mezi srdceryvným patosem, zemitým humorem a vršením popkulturních odkazů. Zasazení zmíněných sociálních médií do samotného vyprávění, chcete-li do dramatického oblouku, můžeme číst tak, že tvůrci přicházejí s receptem na „vypořádání se s hypem" už během samotného filmu, bez nutnosti dalších ex-post diskuzí, přičemž to nelze vnímat ani trochu alibisticky. Nakonec je to vlastně takový malý osobní film, který v samém závěru možná hřeje o něco více než by měl, což plně vynahrazuje to, že jsem se u některých pasáží smál nahlas. (22.06.2014)

"Co se děje uvnitř té hlavy?" Zpočátku jsem si myslel, že by mě to mohlo zajímat, ale brzy jsem sám sebe vyvedl z omylu. Nezajímalo mě to, nebavilo mě to a ani mě to neinspirovalo k tomu, abych zašel do nejbližší psychiatrické léčebny a sestavil tam z pacientů kapelu. Přesto mě zaujala úchylka v souloži s figurínami či Frankovo nacházení inspirace ve vláknu z koberce, ale to byly jen takové výkřiky ze tmy, do které se nehodlám vracet. (22.09.2017)

I do not love you all! Hm, taká hipsteřina hrajúca sa zbytočne na niečo viac, resp. nasilu alternatívna komédia o alternatívnej kapele pre kvázi alternatívnych divákov. Na podivného Franka nosiaceho na hlave veľkú masku som sa dosť tešil a uznávam, že v jadre to je značne originálny, zaujímavo bizarný film s príjemnou dávkou sarkastického nadhľadu a s ironickými narážkami na život a vtipné to v pár momentoch skutočne je, lenže naplniť nejaké „vyššie – čítaj: artové“ ambície sa nepodarili, aj keď sa o tom film vehementne snaží. Nejakej kritiky tu je zúfalo málo a scvrkáva sa len do prázdnych a jednoduchých myšlienok typu „fuj, zlý mainstream – oslavujme alternatívu!“ bez širšieho kontextu. O nejakom hlbšom spracovaní témy sa veľmi nedá hovoriť. Na pozadí toho sa navyše pohybujú až príliš divní, prípadne nedostatočne výrazní členovia kapely, ktorí jednoducho nie sú zaujímaví a tak si k nim divák nevytvorí žiaden hlbší vzťah (prekvapivo aj inak môj obľúbený Fassy mi tu prišiel nejaký nemastný, neslaný). Tým pádom plnohodnotne nefunguje ani to záverečné preklopenie do osobnej drámy. Vo výsledku to určite nie je zlý film a je to taká zaujímavá alternatíva k mainstreamovej tvorbe, len tou alternatívou by film chcel byť možno až priveľmi a pritom v ňom chýbajú silnejšie myšlienky. Smiať sa pri tom až tak veľmi nedá, takže ako komédia to nezafunguje a aj tá dráma v závere nemá dostatočnú silu. Preto skôr priemer a sklamanie. Nabudúce si svoju povinnú dávku hipstera doplním radšej u Wesa Andersona, ktorý ma uspokojí určite viac. Frank mi nebol až tak po chuti. CELKOVO: 2,5* (5/10) (19.09.2014)

"I love your wall." Prekvapivá polohe pre Fass-a a konečne film, ktorý nahlas potvrdzuje môj názor, že "formulka o 5% talentu a 95% tvrdej práce" nie je zvrchovaná, absolútna, monopolná a svätá - preceňuje sa. Ak teda patríte k tým umelcom, ktorým ide o samotné umenie. Ak je umenie niečo, čo je vaším primárnym motorom. Niečo, bez čoho nemôžete skrátka existovať a fungovať. A nie len "prostriedok" na zapáčenie sa, slávu, peniaze a naplnenie svojho ego-vrecka. (03.11.2014)

,,NEŠŤASTNÉ DĚTSTVÍ. DUŠEVNÍ PORUCHA. KDE JÁ NAJDU TAKOVOU INSPIRACI?…" /// To by se z toho jeden voběsil. Kapela s hudbou podobnou nervovejm záchvatům a podivín Frank s hlavou… prostě s falešnou hlavou. Spíš než komedie drama, ze kterýho jsem nebyl moc vodvázanej. Možná proto, že mi je Frank Sidebottom ukradenej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože Chris Sievey. 2.) Nejsem spokojenej s hlavou. 3.) Thx za titule ,,bloodspill“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.11.2014)