Drákulův sluha

Typický Paolo Villaggio, tentoraz má problémy s upírmi. Vôbec nie vydarená komédia. Kto má Paoloa Villaggia rád, tomu sa bude páčiť, ale ja som sa miestami celkom nudil. Neviem. Rád sa bavím Paolom Villaggiom. Pri filmoch s ním som sa smial na plný plyn. Tu som sa občas pousmial. Po polovici filmu som sa tak nudil, že som si v druhom okne na monitore pustil Governor of poker 2 a začal hrať. Masky boli smiešne, ale to je to jediné oživenie v celej snímke. Je mi veľmi ľúto, ale film si nezaslúži ani 3 hviezdy. A navyše ma koniec filmu suprovo vytočil. No, nech je ako chce, môžeme to brať ako horor, ale pocity mám všelijaké. Ako zaujímavosť aspoň napíšem, že v tom hrala čechoslováčka Zuzana Martínková. (19.09.2019)

Obtloustlý, nezkušený a zoufale neschopný realitní makléř „Fantozzi“ má poslední možnost jak si zachránit svůj flek. Prodat zámek kdesi v Transylvánii (jen půl hodinky cesty z Říma). Nebude to ale jen tak – zámek má vskutku vybrané „nájemníky“ – slepý sluha, Quasimodo, advokát Frankenstein, sám velký hrabě Vlad s pohlednou sestrou a hromada nemrtvých. Po úvodní celkem vtipné sekvenci následují bohužel naprosto prázdné minuty. Všechno připomíná rozhrkanou jízdu atrapou strašidelného zámku. Transfúze by byla na místě, nuda mi doslova upíjela krev. (10.09.2008)

Pan účetní v další z jeho početné várky komedií, které pobaví, ale jsou tak říkajíc na jedno brdo. On totiž stále hraje stejného břídila, ale i tak je to stále stejná ztřeštěná zábava. Pan účetní občas dokáže už být trochu otravný. Drákulův sluha je příjemné zpestření, odehrávající se až v dalekém Rumunsku na hradě hraběte Vlada a mně to všecko příjde takové příjemné, nenápadné, ale prostě průměrné, takové jaké to prostě vždycky s Paolo Villaggiem je. Zábavné. (20.06.2008)

Komedie Paola Villaggia na mě fungovaly řekněme tak v 11 letech. Od té doby uběhlo už hodně vody a když si jednou za dlouhý čas připomenu tenhle typ filmových dílek, musím konstatovat, že jsem se od nich vzdálil v řádu světelných let. Stejně jako komedie o dvou německých nosáčích nebo filmy o Šimonovi a Matoušovi. V řadě komentářů k tomuhle snímku se objevují věty typu "vůbec ne tak blbé, jak by se mohlo zdát". Já si bohužel myslím, že je to blbé víc, než si je většina diváků ochotna připustit. V tomhle filmu se projevuje nejen to, že se Villaggio specializoval na takový ten kvazilidový humor a la Troška, ale že se navíc hodně opakoval a ať už měly jeho scénáře jakoukoli kulisu, ta postava nešiky a smolaře byla stále o tomtéž. Celkový dojem: 10 %. (25.03.2012)

Uf, uf, uf... buď som už z Paola Villaggia vyrástla, alebo ma omrzel, alebo som mala najradšej jeho účtovníka Fantozziho. Ale k týmto jeho komédiám už nechovám žiadne horúce city a skôr sa nudím. O smiechu tiež ťažko môže byť reč. Ale! Ale bolo aj tu zopár originálnych momentov a milých čiernohumorných nápadov, a za ne dávam 2*. (29.10.2009)