Nástrahy velkoměsta

Jedna z těch lepších komedií z 80.let. Jeliman z vesnice vyráží hledat štěstí do Říma, kde ho však čekají jen trable a divák se tak pobaví situacema, do kterých se hlavní hrdina dostane. Jednoduché, primitivní, ale úžasně vtipné. Některé scénky se staly téměř kultovní... Zhlédnul jsem to znovu po 25 letech a opět jsem se pobavil. (28.09.2008)

Tak tohle je jedna z nejtrhlejších komedií. Stříhání nehtů, kohoutí budíček, ta rozkládací místnost. Nástrahy velkoměsta aneb pohádka o jednom vesnickém balíkovi, co chtěl objevit svět a nakonec se vrátil zpět do rodného hnízda. Hold město není pro každého! Romantický happy end na konci je sladkou tečkou za touhle kvalitní komedií! (22.05.2009)

Nemám sice tento typ filmů rád, ale tentokrát jsem se docela pobavil. Dal bych tři hvězdičky, ovšem několik velice důmyslných rad z filmu, jako je krájení chleba či použití holícího strojku se pro mě staly natolik nezbytnými, že své hodnocení musím zvýšit....ještě dodatek k textu o obsahu filmu - tam to vypadá na malé nedorozumění. (16.04.2006)

Hm, nic moc, Castellano nie je moc znamy reziser, jak tak pozeram, to si uz radsej pozriem stare talianske romanticke melodramy z prostredia talianskych vyssich crstiev - kvoli tomu, ze sa tocili v luxusnych atelierovych dekoraciach dostali nazov telefoni bianchi. Piesen lasky 1930 a Navzdy ta budem milovat 1933 . 50 % (23.10.2019)

Nádherná bláznivá komedie, jejíž hlášky používáme ještě dnes. „Dneska se mi zdál delší.“ či „Při holení dejte nohy od sebe. To by mě zajímalo proč?“ Jsou geniální gagy. A přesto má v sobě tahle bláznovina i něco hlubšího, člověk se nejen tlemí, až padá ze sedačky, ale pohne jím lítost či doufá v opravdovou lásku postav. (12.09.2011)