Mrtvá jáma

Horor jsem si kdysi nahrál na vhs a pak si jej mnohokrát pustil. Trochu ze mě snad mluví nostalgie, trochu vášeň pro zombíky (a potažmo i horory obecně), nicméně já si to tehdy užil. Od té doby jsem však film neviděl, takže je pochopitelně možné, že dnešní kritičtější oko by na něm nespočinulo tak kladně. Mimochodem, závěr filmu byl skutečně úžasný a vymazal z paměti (téměř) všechny ty hlouposti předtím. (25.05.2011)

Vidět film před půl rokem, možná by na mne zapůsobil lépe. Od té doby jsem ale viděl tolik osdesátkových béčkových hororů, že jsem se jich doslova přejedl a nyní mě uspokojí asi tak jeden z deseti. The Dead Pit výjimečný není. Na těchto filmech mi teď nejvíc vadí to, že se u nich člověk prostě nebojí - hraje se tu hlavně na zábavnost, herecké výkony jsou tomu odpovídající, napětí aby divák pohledal. Proto nyní osobně dávám přednost hororovým sedmdesátým létům a současnosti, která je podle mne mnohem různorodější. (18.09.2008)

Mrtvou jámu jsem poprvé viděl v rámci pátečních hororů na televizní stanici Nova. Už tenkrát se mě líbila ta podivná atmosféra, která stále působí i po letech. Jsou už v tom hodně cítit začínající devadesátky. Prostředí psychiatrické léčebny, sklepení, kde šílený chirurg Colin provádí své experimenty a mrtvoly hází do jámy, naháněcí noční scény, sexy hlavní hrdinka, spousta oživlých a po mozcích lačnících zombíků, pěkné masky, to vše podbarvenou zvláštní hudbou dělá z tohoto kousku zábavnou podívanou, kterou se oplatí vidět. (03.10.2020)

Jedna hvězda je možná z mé strany příliš kruté hodnocení tohoto hororu, kterému nechybí ponurá atmosféra, ale přímo strašně mě otravovala hudba, která prostupovala téměř celou stopáž filmu. I tak je Mrtvá jáma ničím nevybočující osmdesátkový horor s plochými charaktery protagonistů a hlavní hrdinkou v kalhotkách:) (20.11.2011)

To takhle v druhé půlce 90. let člověk zasedl v pátek večer k bedně, prokousal se Tabu a nechal se polechat na dobrou noc od Playboye a pak, když už usínal ve stoje a neviděl na oči, konečně začal novácký páteční (vlastně sobotní) popůlnoční horor. Většinou šlo o nekoukatelné shity (GHOULIES IV, BORROWER), ale občas na vás vyskočil nějaký šťavnatý kousek jako LAMPA nebo právě MRTVÁ JÁMA. JÁMA je poněkud netradiční zombiárna od režiséra TRÁVNÍKÁŘE, která hraje modrými, zelenými a růžovými barvičkami jak Schumacherovi Batmani a kde se nešetří krví ani mozky a nechybí ani pohledná slečna, co ukáže kozy a krásně béčkové finále s odpálením vodojemu plným svěcené vody zlikvidující zombie. Pomocí skvělé kamery s různými obraz deformujícími předsádkami a křivými úhly dosáhl Leonard správně groteskní atmosféry blázince a výsledkem je béčkový horor, na který se dobře kouká i po letech. (17.06.2005)