Mrtvá jáma

Osemdesiatkový horor obsahujúci všetky typické ingrediencie svojej dekády. Psychiatrický ústav, stratu pamäte, šialeného nemŕtveho chirurga, farebne snovú atmosféru s kúdolmi svetielkujúcej hmly a aj zombíkov v nočných košeliach a s tým spojené pojedanie želatínových mozgov. Bod k dobru má aj za to že nezdržuje a ide na vec. Chirurg vstáva zo svojho pivničného hrobu, vraždí osadenstvo ústavu, oči mu svietia radosťou a jediný kto o tom niečo tuší je pacientka s amnéziou a neskutočne špicatými kozami pod tielkom. Film má veľa pekných atmosférických záberov ( napr. to zeleno nasvietené schodisko do podzemia, či nočné prechádzky hrdinky v spodnom prádle ), pár solídnych gore efektov ako roztekajúce sa telá a riadne démonického záporáka s vystrelenou dierou na čele. Na druhej strane, je to síce štýlové, ale stále iba iba štandardné béčko, miestami vcelku bezradné ( naháňačka s chirurgom po chodbách ). Finálny útok zombíkov je diskutabilný, otázne je či boli skôr desivý alebo komický. Ich likvidácia pomocou explodujúceho vodojemu so svätenou vodou bol ale zaujímavý nápad. Taká jednohubka, ale na istej úrovni. (17.10.2015)

Horor jsem si kdysi nahrál na vhs a pak si jej mnohokrát pustil. Trochu ze mě snad mluví nostalgie, trochu vášeň pro zombíky (a potažmo i horory obecně), nicméně já si to tehdy užil. Od té doby jsem však film neviděl, takže je pochopitelně možné, že dnešní kritičtější oko by na něm nespočinulo tak kladně. Mimochodem, závěr filmu byl skutečně úžasný a vymazal z paměti (téměř) všechny ty hlouposti předtím. (25.05.2011)

Námět z psychiatrické léčebny pod níž se ukrývá šílený vědátor je sice lákavý, ale Mrtvá jáma je plačtivě nezábavné béčko. A když už přijdou konečně na řadu zombie úchylárničky, tak je pozdě bycha honit. Měl jsem co dělat s dokoukáním a kacířsky se přiklonil k proklikávání před kterým došlo na komfortní podřimování. Ale vždy od posledního místa nebdělého stavu přísahám, že jsem poctivě znovu zapínal. Jen jsem takhle usnul asi natřikrát, bohužel. Takže dvě hvězdy kvůli dvěma aspektům, které mě zaujaly. Líbila se mi netradičně pojatá kamera, která scény snímala ze zvláštních a pokřivených úhlů. Dodala tím filmu pěkný psycho nádech. Nu a poté Cheryl Lawson a její pobíhání v lascivním bílém prádelku, jenž lahodilo oku mému. Ach ta postavička! Hm a to je asi tak všechno vážení! (24.10.2017)

Mrtvou jámu jsem poprvé viděl v rámci pátečních hororů na televizní stanici Nova. Už tenkrát se mě líbila ta podivná atmosféra, která stále působí i po letech. Jsou už v tom hodně cítit začínající devadesátky. Prostředí psychiatrické léčebny, sklepení, kde šílený chirurg Colin provádí své experimenty a mrtvoly hází do jámy, naháněcí noční scény, sexy hlavní hrdinka, spousta oživlých a po mozcích lačnících zombíků, pěkné masky, to vše podbarvenou zvláštní hudbou dělá z tohoto kousku zábavnou podívanou, kterou se oplatí vidět. (03.10.2020)

Brett Leonard přichází s nikterak zajímavým béčkem 80. let, kde spojil prostředí blázince s hromadou zombies. Bohužel zde nejsou takovým lákadlem, jak jsem zprvu předpokládal. K čemu je tu horda zombies, když kamera je otřesná a osvícení nedá jasnější záběr. Takto zničit stěžejní prvek se jen tak nevidí. Neztotožňuji se ani s jejich likvidací svěcenou vodou, ale v koncepci filmu, tak jak je dělaný, to ani nepřekvapí. Mrtvá jáma je dlouhá nuda, která sice nabídne nějakou tu krev, ale svým stylem zpracování podráží nohy sama sobě. (17.04.2009)