Kohout na víně 2

Pokračuje ve šlépějích jedničky, je vidět, že se jedná o pokračování a tudíž samotný děj a zvraty nejsou příliš reálné. Pokud ovšem toto vezmete jako fakt, pak se dá s filmem strávit pohodové odpoledne. Hlavní přednosti => režie, netradiční střih, mimika a humor zůstávají a díky tomuto režisérovi začínám prozírat, že vrchol německé produkce nemusí být Kobra 11. Velmi lidské. Díky. Nemám důvod snižovat hodnocení ;-) (16.06.2014)

Vezměte jednoho chlapa ve věku kolem padesátky, přidejte k němu jeho dceru, kterou poznal až v jejích osmi letech, chlapíka, který tu holčinu do jejích osmi let vychovával, každému z těch pánů dejte partnerku, té malé slečně dejte kamaráda s jeho osamělou matkou, to smíchejte se slavným německým hercem, který ve filmu hraje sám sebe, s jedním režisérem a se sympatickou chůvou, a máte skoro dvě hodiny co vyprávět. Tento film je jeden velký vztahový propletenec, který v podstatě navazuje tam, kde skončil první díl. Bohužel však za prvním filmem toto pokračování tak trochu pokulhává. Zatímco jednička byla tak nějak přirozeně zajímavá a příjemná a překvapila mě až natolik, že jsem jí ohodnotil pěti hvězdama, toto pokračování už je spíše o vztahových propletencích, o párování jednotlivých postav mezi sebou, a nenabízí už téměř nic překvapivého. Ale abych filmu nekřivdil, pořád je to takový nenucený film, který by klidně mohl být ze života, pořád je to příběh bez zbytečného přehánění a patosu, pořád je to tak mile evropské a decentní, že to vlastně nelze považovat za špatný film. Tohle kouzlo si Til Schweiger jakožto režisér, scénárista a herec v hlavní roli dokázal přenést z prvního filmu i do tohoto pokračování, a už jen za to si film zaslouží vyzdvihnout. Film nic neřeší, nic nehrotí, jen konstatuje přirozený běh věcí, a to je na něm zajímavé. Ve výsledku tedy film vnímám jako určitý kvalitativní pokles oproti jedničce, ale pořád je to solidní komedie, která se dá zhlédnout bez problémů a a bez toho, aniž by nudila. Uděluji tři hvězdy. (04.05.2014)

Tak musím kompletně přehodnotit. Po Zhlédnutí obou dílů prakticky za sebou objektivně uznávám, že dvojka je o výrazný chlup lepší. Především Tilova dcerka už není tak otravná (ať už rolí, tak herecky), navíc má výrazně méně prostoru. Humorné scénky mají lepší vyznění, protože až na pár výjimek netlačí na pilu. A celým filmem táhne jakýsi good-feeling, který trefně okořeňují vcelku nahláškované dialogy. V rámci žánru se teda Til fakt nemá za co stydět. 75 %. (21.01.2018)

Til Schweiger je jako herec v pohodě, ale jako scénárista tentokrát vyhořel. Zatímco jednička byla zábavná a držela jakžtakž pohromadě, tohle už je vysloveně vztahová slátanina, plná ne vtipných, ale nesmyslných zvratů či náhod. Největší problém jsem ale měl s dětskými dialogy. Autorova představa, jakým způsobem se chovají devítileté děti, je pořádně mimo mísu. Sexistický monolog od malého kluka, jaký by se možná dal očekávat od zhýralého třicátníka, byl hodně nevhodný a trapný. Takhle to dopadá, když dospělý dá dětem do úst věty, které by samy nikdy neřekly, protože uvažují a komunikují jinak. Výsledek je tristní. O příběhu mluvit nelze, ten v podstatě neexistuje a film byl zjevně natočen jen proto, aby nějak pokračovala jednička, i když nikdo zjevně nevěděl jak. Situaci zachraňuje pár vtipných momentů a příjemná hudba. Nicméně se nemohu zbavit pocitu, že se jedná o omyl a naprosto zbytečný film, který kdyby nevzniknul, nebyla by to žádná škoda (15.05.2014)

Dvaja ockovia a ich trampoty s dcérou, ktorá od prvého dielu povyrástla, a ďalším dieťaťom, ktoré už nie je ich spoločné. Príbeh je občas zabavný, ale často nie je, a skĺzava do prázdneho tliachania. Prípadne ešte horšie, keď deti rozprávajú neprirodzene dospelo a pridávajú perverzné vtipkovanie, to už bolo príliš. (30.01.2017)