Tom na farmě

Pocitová žánrovka kladúca dôraz na šifrovanú psychológiu postáv, účelnú izolovanosť fikčného sveta a silu provokatívnych náznakov. Hľadať v tom vnútornú logiku či zmysluplné motivácie je celkom zbytočné, kedže sa jedná o záležitosť pudovú a teda racionalitu zámerne odopierajúcu. "Tom à la ferme" považujem skôr za dômyselnú hru s divákom, kedy sa nad jednotlivými výstupmi musí aktívne premýšľať, spájať ich do prípadných súvislostí a širších významových rámcov a predovšetkým pristúpiť na striktné pravidlá fráze "takmer nič nie je také jednoduché ako to na počiatku vyzerá". Táto čisto ponurá, prevažne depresívna a prejavom utlmená poloha je na Dolanovi zaujímavá a to či už na plátne alebo spoza neho... (17.07.2014)

Asi jsem si měl protentokrát přečíst obsah, protože filmy o gayích fakt nemusím. Tady na mě ale naštěstí nečekali žádné sexuální scény, tak to bylo v pohodě. Každopádně i tak se mi Tom na farmě nelíbil. První čtvrt hodina vypadá celkem slušně, ale pak to jde dost dolů. Celé je to takové chladné a bez atmosféry, hlavní hrdina Tom se chová strašně nelogicky (už po tom pohřbu, kdy se pořádně ukáže, co je rodinka jeho přítele zač bych v nejvhodnější a nejbližší chvíli zdrhl k jakémukoli autu a jel pryč (obzvlášť, když na té farmě byla auta dvě a on uměl řídit) nebo bych aspoň využil šance a zavolal policii, ale to Toma vůbec nenapadne, místo toho poslušně poslouchá magora Francise - a že těch příležitostí neměl málo), byl mi nesympatický a jeho jednání jsem vůbec nechápal. Resp. chápal bych ho, kdyby Dolan pořádně přitlačil snad na všechno, hlavně na psychiku postav, která je zde hodně slabá. Vlastně o Tomovi víme jen to, že chodil s Guillaumem (jak se poznali a jak umřel Guillaume film samozřejmě neřekne, to by bylo moc práce se scénářem) a že pracuje v reklamce - btw, to v té reklamce nebylo nikomu divné, že se Tom tak dlouho neozval? Prostě to je celé blbě vymyšlené a po stránce psychologického thrilleru sakra slabé. Přitom natočené a zahrané je to dobře, ale nedrží to pohromadě a ve scénáři je spousta mezer. A to z toho námětu šla vyždímat dost, ale Dolan na to evidentně neměl koule (což je u gaye celkem blbý, hehe) a tak z Toma na farmě zůstává jen zmršený a nevyužitý potenciál. Bohužel. 2* (28.05.2020)

Xavíkovu sofistikovanou tvorbu lze prakticky rozdělit do dvou skupin: 1) extravagantní; 2) seriózní. Přičemž snímek Tom na farmě je prvním impulzem Dolanova koketování s druhou alternativou, tedy vážným dramatem, v němž experimentuje, jestli se jeho signifikantní rukopis obejde bez nekonvenčních metod vyprávění a kreativního exhibicionismu. Vytváří se zde tak jistá kontraproduktivní ambivalence, která divákům na pohárcích jejich filmového jazýčku zanechá nechutně hořkou pachuť. Pojetí jako takový je až neuvěřitelně syrový a chladnokrevný, a jeho pochmurná atmosféra je neskutečně deprimující, až skoro nahání husí kůži - přičemž závěrečný 'Hitchcockovský antiklimax' ve finále vyšumí do ztracena. Xavík zde zkrátka mrhá svým jedinečným talentem a to je nesmírná škoda. (06.07.2020)

Ve srovnání s podobně laděnými filmy musím udělit psychologickému dramatu Xaviera Dolana nadprůměrné hodnocení. Příbuzní i kolegové zemřelého mladíka se zaplétají postupně do sítě lží, jednak aby matka zůstala ušetřena toho jaký její syn vedl život a také kvůli tomu aby se rodina nedostala do problému. Ze začátku to vypadá, že vývoj příběhu bude předvídatelný, ale naštěstí se tak nestalo a Dolan rozjíždí nápaditou dramatickou jízdu, která má spád. Také, jak jsem se dočetl v některých komentářích, občas nelogické chování hlavního hrdiny má ale v příběhu svou důležitou roli a připadalo mi uvěřitelné. (11.07.2014)

Už to predchádzajúce Dolanove "veľdielo" Laurence Anyways ma akosi nezaujalo, tak som trochu dúfal, že tento krát to bude o niečo lepšie. No s poľutovaním musím uznať, že Dolanov štýl mi proste opäť nesadol a ani Tom à la ferme u mňa nezaznamenal zmenu názoru na tohto kanadského režiséra/scenáristu/herca. Námetovo to ani tentokrát nebolo vôbec na zahodenie, ale ten štýl, ktorý sa silou mocou snaží pôsobiť nesmierne psychologicky pôsobí v konečnom dôsledku až neprirodzene. Obzvlášť, keď správanie takmer všetkých postáv zostáva pre mňa viacmenej nepochopiteľné... (04.08.2014)