Upstream Color

Hvězdičku za snahu. Pan autor skutečně šel „barvouproti proudu“. Ale jen tím, že si vymyslím podle mne samotného originální nápad (v tomto případě, že lidi jsou prasata i květiny, podle chování, a záleží, zda podlehneme pokušení od ďábla, nebo ne) a divně sestříhám divné scény se fakt umění netvoří. Jako jo, zkoušeli to jiní, natočit mindfuck filmy a pak se bavili tím, jak se diváci snaží přijít na to, o čem byly, ale jen někomu se čirou náhodou povede a zadaří udělat z mindfucku kult, jako tomu je s Donnie Darkem (původní, podle režiséra nepovedenou, verzí). Navíc pan autor nepočítá s divákem a jeho zběsilé střihy a nicneříkající, ale podle něho nejspíše strašně hlubokomyslné scény mne jen jako diváka... ale jo, řeknu to, sr...aly. Navíc - když si člověk ty jím proházené střípky poskládá, tak je z toho tak jednoduchá a pitomá historka, až bolí, takový klasický revenge akčňák bez akce - ale s rádoby duchovním přesahem. To se stokrát raději podívám na Jesus Christ Superstar, kde některé symboly taky nejsou jednoznačné, ale ctí to diváka, filmařská pravidla, a něco to říká (osobně jsem si třeba až teprve díky JSCh uvědomil, že jeho učedníci byli ZKLAMANÍ, a žádní muži statečné víry). Ale kdyby mi někdo z JSCh nadělal sudoku, jako v tomto případě, kašlu jako divák na to - nevidím důvod, proč řešit rejžovy hádanky, když nejspíš ani on sám nemá jasno. Teda v jednom jasno určitě má - do hlavní představitelky je zamilován hodně, a navíc je foot fetišista. ... A málem bych zapomněl. Walden aneb život v lesích je vyhypeovaná knížka chlapa, který tvrdil, že žil v divočině a sám si vše pěstoval, přitom ve skutečnosti bydlel na zahrádce někde u města, chlapa, který nesnášel lidi a do knihy tu nenávist patřičně vetknul. Takže i tady je vidět, odkud vítr vane - hipster se dočetl o Waldenovi, přírodě a nad sojovým latte v oblíbeném coffee hubu vymyslel příběh o úpa úžasném propojení člověka s přírodou. (08.06.2021)

Viac ako spirituálneho Malicka mi Upstream Color ideovo pripomenul Avatara. Áno, toho Cameronovho. A že ma baví, ako sa dá obdobná myšlienka rôznorodo uchopiť, a že mi s ňou indie štylizácia ladí lepšie než trojdimenzionálny Hollywood, a že si Carruthovo čokoľvek rád pozriem znova, dávam plný počet. Vďačne. (21.06.2014)

Tento film jsem nedokázal pochopit a pořádně si ho užít, i když jsem se na něj těšil a vybíral jsem si ho dle vkusu od podobně smýšlejících uživatelů. Nakonec byl na mě moc těžký - spleť opakujících absurdních situací, dějové přesuny sem a tam, útržky rozhovorů, vzpomínek postav (které byli úplně mimo), zvláštní střih.... ztratil jsem se v něm a odcházel od něho hodně zmatený. Tento symbolismus a mnohovrstevnatost zatím nezvládám, ale myslím, že atmosféra byla budována dobře, stejně jako kamera byla zajimavá. Dám pro teď slabé 2 hvězdičky, takže ho úplně nezavrhuju a své artové diváky si nejspíš najde. Třeba časem zkusím znovu... [ PŘÍBĚH: X /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 3 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (18.12.2014)

Jak moc by chtěl být Carruth velký umělec! Tentokrát jsem se neztratil jako u Primeru - věděl jsem do čeho jdu. Proto byl zážitek lepší. Chápu, že má režisér potřebu vyjadřovat se takhle (doslova) květnatě, ale osobně mě to stále oslovuje jen místy. Závěr to vytáhl téměř ke čtyřem hvězdám, protože mě film začal zajímat. Bohužel ve chvíli, kdy mě zajímat už nefalšovaně začal, skončil. 3 a 1/2 (26.09.2013)

Nedokoukáno a nehodlám to napravovat.. Úchylnost nějakého rádoby avantgardního magora, kterému se bude tleskat, jak je nadčasový, geniální, skvělý, úderný, vševystihující a nepochopený a nedoceněný. Zvládl jsem to tak do třetiny, ale pak si řekl, proč se na to koukám, vždyť přeci nemusím. A šlo to do kytek k červům, kam to patří. Autor to nemá v hlavě v pořádku. Aktuálních 69% je nesmysl. Možná tam chybí desetinná čárka... (23.05.2013)