Dva životy

Výborný koprodukčný film dvoch zemí, ktorých sa dej týka. Pomaly sa rozbiehajúca dráma postupne odkrýva životné osudy ľudí, ktoré ovplyvnila všemocná STASI, ktorej chápadlá boli rozprestreté ďaleko od Sowjetische Besatzug Zone. Je zaujímavé a príznačné, ako razantne sa dokážu Nemci vyrovnávať so svojou minulosťou, zatiaľ čo na našom dvorku iba falošne vzdycháme, ako to nie je možné a koľko prekážok nám stojí v ceste. Film ťaží zo silného príbehu, ktorý nie je ojedinelý a je na škodu, že je medzi užívateľmi ČSFD zatiaľ pomerne neznámy. (26.02.2015)

Velice silný příběh o ženě, kterou dostihla minulost, která zaskočí nejen její rodinu. Námětově snímek velmi připomíná Hřebejkův český film ´Kawasakiho růže´, ale tento německý počin je svým zpracováním o hodně stupínků výš. Příběh zpracovaný na základě skutečných událostí i dnes dokáže šokovat osud lidí, kteří svůj život v těžkých časech nijak nemohli ovlivnit a museli dělat to, co jim stávající režim nařídil. Dokáže to ale současnost vzít v úvahu? Hrdinka tohoto příběhu si to nemyslela a tak změnila své jméno. V době pádu berlínské zdi a snaze vyšetřit nacistické zločiny spáchané na "válečných dětech" ve východním Německu je i přes její snahu nesvědčit prozrazena i její poválečná (nucená) spolupráce s tajnou službou, což byla asi ta největší rozbuška pro okolí než fakt, že je dcerou norské ženy, která byla svého času znásilněna německým vojákem a které byla odebrána a dána do tábora Lebensborn. Snímek po psychologické stránce buduje velmi stísněnou atmosféru, která artovou kamerou a skvělým scénářem dává divákům téma k hlubokému zamyšlení. Jak by jsme v takové situaci reagovali my? Měli bychom pochopení? (03.12.2016)

Nepřestávám se v poslední době podivovat, jak se naši západní sousedé vyrovnávají se svou temnou minulostí a jeden kostlivec za druhým opouští přítmí, jejich na dlouho uzamknutých skříní, a spatřují světlo světa. Na druhou stranu, bylo zapotřebí pěkné řádky let, aby se obrousily všechny hranky, zacelily se rány a získal ten tolik potřebný odstup, aby následně, s potřebným nadhledem, začali pojmenovávat věci pravými jmény, byť to zcela jistě stále bolí. Nezbývá než doufat, že i my se jednou dočkáme syrové výpovědi a nikoli humorného (švejkovského) pohledu s autorskou visačkou Jarchovský-Hřebejk. Pravda, první plody sklízíme už i my, viz nekompromisní syrová industriální Špačkova Pouta. Nic to ovšem nemění na faktu, že to cosi vypovídá o stavu českého filmu, když se proti tomuto německému snímku (v norské koprodukci) postaví na oscarech bok po boku Menzelovi Donšajni. Pravda, měl tam hrdě „plápolat“ Hořící keř. Nicméně i zde bylo zapotřebí vydatné pomoci (odstupu a nadhledu) zvenčí. Zwei Leben nejsou nekompromisní syrovou výpovědí. Nejsou ani filmem bez chyb. Mohly být o poznání sevřenější. To několikeré prolínání přítomnosti s minulostí, stejně jako samotné míchání žánrů, má za následek jisté rozmělnění, nicméně hravě to vše přebíjí svou silnou výpovědní hodnotou. Jsou totiž v prvé řadě filmem nastolujícím celou řadu otázek, záměrně na ně neopovídajícím a ponechávajícím na samotném divákovi, ať si úsudek udělá sám. Nikoliv rozsudek. Ten bych s dovolením ponechal na lidech, kterých se to (ne)přímo dotýká. Jak už to totiž v životě tak chodí, nic není černobílé. Pravda, říkejte to hochům z turínského Juve... 80% [Příjemným překvapením, byl narvaný sál téměř k prasknutí, pražského kina Lucerna. Jak vidno, poptávka by tu byla. Teď ještě najít i adekvátní nabídky.] (18.10.2013)

Do první poloviny naprosto nesrozumitelný film, který jsem měl chuť opustit, neboť jsem vůbec nechápal, kdo je kdo, a nezdálo se, že se zlepší. Nakonec se z toho však vyklubalo nesmírně zajímavé drama z oblasti, o které jsem toho moc nevěděl - o osudech zavlečených dětí ze severských zemí do Německa a posléze zneužitých východoněmeckou tajnou službou. (07.12.2014)

Když jsem většinu času napnutý a vaří se mi mozek nad tím, co a jak se stalo, je to jasné znamení páté hvězdičky, kterou si Dva životy bezpochyby zaslouží. Nejenom, že to bylo zajímavé z pohledu historie, ale především se člověk pozastavuje nad osudy obyčejných lidí, které jsou zlem stiženy vždy nejvíc. 90% (24.09.2017)