Bažanti jdou do boje

V době, kdy svět ovládl herecký spolek Monty Python z Anglie, nemohla přece velká Francie zůstat pozadu, anebo to byl celosvětový trend, který se vyznačoval třeštěním na druhou neboli humorem ad absurdum. Možná si to srovnání nezaslouží, ale přišlo mi po celou dobu, že to jaksi kopíruje snahu o nenávazný humor, skeče a gagy zasazené do různých ikonických prostředí, zde kasárna nebo venkov, oblíbená i u Monty Pythonů. Proč nebýt konkrétní. Bažanti procházejí martyriem vojny tak, že na sebe lepí jednotlivé skeče: výcvik, kasárna, u lékaře, přehlídka, vězení atd. To vše najdeme i u Britů. On už i obal DVD evokuje legendární montypythonovský skeč o sportovním programu pro pacienty chirurgie. O to víc mi přijde zvláštní, že v totalitním Československu tehdy pouštěli francouzské bažanty, ale britské krajty ne. Každopádně, když se divák odprostí od této srovnávačky, u filmu se vydatně pobaví. Některé nápady, zvlášť ty originální, stojí za to. Některá místa vyzní dost trapně, ale věřím, že tenkrát se tomu museli lidi strašně řechtat. (05.02.2014)

Další bláznivá komedie s Bažanty Jena-Guyem (Jean-Guy Fechner), Philem (Gérard Filipelli), Gérardem (Gérard Rinaldi) a Jeanem (Jean Sarrus). Jejich gagy sice občas zachází do přilišného extrému, ale i tak to celkově působí příjemně zábavně a parodicky ve svém pohledu na stav armády. Bažanti svou nešikovností a stálým vzdorem k poslušnosti přivádí své nadřízené k šílenství a jsou proto většinou ve vězení. Touha po svobodě pak znamená uhájení jednoho statku před násilným záborem armádou a jedné velké svatbě plukovníka (Paolo Stoppa), který konečně našel svou velitelku v podobě statkářky Pauletty Brugnon (Marisa Merlini). Další zajímavé postavy: horlivý seržant Bellec (Jeacques Seiler), který snad nejvíce ze všech trpí počínáním Bažantů, a vojenská psycholožka (Heidy Bohlen). Pomocná práce jim moc nešla, sabotáž a útěk byla jejich silnou stránkou. (23.02.2011)

Když jste mladý, nevázaný, líný a neuznávající autority, tak není nic moudřejšího, než vstoupit do armády. Pokud kolem sebe máte další tři vaše duševní klony, tak je velmi pravděpodobné, že váš hřbet zůstane rovný a padat budou hlavy těch, kteří vás pustili do knihovny přečíst si něco o vašem dědovi Švejkovi. (29.11.2008)

Řekl bych, že stupeň obliby filmů s Les Charlots se dost odvíjí od toho, kterej z nich jsme viděli první. Proto u mě vždycky povede Velký bazar. Tihle bažanti jsou zábavní jenom průměrně, ale zvláště Jacques Seiler si to musel moc užít:-) Závěrečná část s bitvou o statek je sice narvaná vtipama, ale mě osobně se vnucuje srovnání s filmem Mandrin, který jsem viděl nedávno. Takže celkově jen lehce přes 50%. (24.02.2012)

Claude Zidi si na Bažantech postavil kariéru, protože těmito filmy začal. Já míním, že má za sebou úspěšnější komedie, ale chápu, že své fanoušky mají. Mě bohatě stačí jeden nemotora v podobě Pierra Richarda. Čtyři mladí kluci jsou místy zábavní, ale místy taky ne a jejich vtipy jsou leckdy hodně předvídatelné. Tento film má navíc působit jako parodie na armádu aneb co všechno zábavného se v armádě také může přihodit. Jenže...pro Jeana-Paula Farrého jde o jediný jeho scénář, u Jeana Bouchauda zase první. Na první pohled navíc chlapci působí, že jsou každý jiný, ale při detailním zaměření je jasné, že jsou si hodně podobní a snad jen jeden opravdu vyčnívá. Filmy Les Charlots mě nikdy moc nebavili... (29.12.2022)