Blázni ze stadiónu

Pro mě jedna z nejlepších francouzských komedií. Je to jedna z těch, které jsou zaprášeny nostalgickým a vzpomínkovým prachem. To už je doba, kdy jsem ji prvně viděla. Bláznivý příběh a jeho zpracování, "retro" atmosféra, nezapomenutelné, totálně odrovnávací scénky a dialogy, úžasné postavy a výborná hudba. Přirozené, osobité, inteligentní. Blázni ze stadiónu obsahují to speciální osobité kouzlo, jehož spousta amerických komedií, i ty nejlepší, nikdy nedosáhnou. (02.01.2006)

Další z řady bažantích šílenejch komedií se nese ve stejnym duchu jako všechny ostatní filmy s Bažantama. Od první do poslední minuty je to takovej slepenec nejrůznějších gagů a je nutný počítat s tim, že spousta gagů dost často balancuje někde na hranici (občas i za hranicí) trapnosti. To je u Bažantů zvykem a je nutný, aby si to divák tak nějak odfiltroval a soustředil se na ty lepší fórky. Pak se dá u filmu celkem slušně pobavit. Naštěstí těch trapnejch okamžiků je ve filmu docela snesitelný množství a naopak se tam našlo hodně scének, který mě rozesmály. Nicméně maraton bych teda neběžel ani kvůli Martine Kelly :-) (01.08.2012)

Jeden z nejlepsich filmu od bazantu. A taky asi nejblaznivejsi. Tady se fakt paradne vyradily, prakticky na co sahnou, tak z toho je nejakej vtipek a kdyz scenaristum obcas dojdou napady, tak je nechaj nekam utikat a ono to funguje. Je sice fakt, ze se ve filmu beha dost casto, ale pozdejc to je tim, ze zavodi. Film je sviznej, vtipnej, kratkej a nenudi, pribeh je v pohode a hlavni ctyrka jsou spravny sympataci. Nejlepsi je sledovat jejich ochcavky na mistrovstvi, ale i predtim, nez se dostanou na stadion, tu je spousta skvelejch foru. Slabsich 5*. (10.04.2007)

Nemôžem sa ubrániť pocitu, že po úspechu Bažantov, ktorí sú plní absurdného streleného humoru, si autori povedali, že znova zavítajú do rovnakej vody. Na tom by nebolo nič zlé, keby si zachovali aspoň trocha originality. Vtipy boli veľmi podobné ako tie predošlé, to akoby len niekto vzal tie staré a zmenil len postavy a prostredie. Filmu chýbal lesk, niečo, čo by ho robilo jedinečným a nezabudnuteľným. Popravde, pamätám si už len scénu s pretvorením sochy. I to asi len preto, že som to predvídala. 60% (24.07.2012)

Všechny ty klauniády, všechna ta artistická, kouzelnická, hudební čísla prováděná s jistou dávkou nadsázky a humorem, jaká můžeme vídat v cirkusu a varietních programech obvykle v podobě samostatných čísel, zde v bleskovém tempu vytváří v první polovině krásně pevnou součást souvislé grotesky. Blázni ze stadiónu představují ohromně vynalézavou smršť nejrůznějších gagů, prakticky od začátku do konce, přesto v druhé polovině, kdy se pak film přenesl do jedné tematické roviny (olympiáda a sportovní zápasy... v Zidiho prvním filmu s „Bažanty“ to byl zase vojenský výcvik) pro mě pomalu ten film začínal v jistém smyslu ztrácet dech a připadal zdlouhavý. Tady opět platí, že s Bažanty jednoduše le monde est joli, potěšila i vedlejší rolička svérázného obchodíka LaFugase v podání okatého Paula Préboista a rozesmála spousta výtržníckých nápadů. Ale také platí, že ve výsledku tomuto filmu dokážu dát jen lepší tři hvězdičky a přes nesmírnou originalitu prvních dvou filmů Claude Zidiho oceňuji jeho posun v tvorbě, s níž Zidi v dalších filmech od Velkého bazaru dále nabízel i víc, než jen hodinu a půl přehlídky novodobé grotesky. A sice i souvislejší zábavné příběhy (někdy i s myšlenkou). 65% (06.10.2020)