Ve jménu...

Na začátku to vypadá, že se film bude snažit postihnout všechna "problémová" témata (homosexualita, šikana, epilepsie, mentální postižení), naštěstí se po chvíli zaměří pouze na rozvíjení vztahů uvnitř komunity a ještě konkrétněji na čtyři (?) gaye. Má to některé společné rysy s Venkovským učitelem, ale je rozhodně mnohem lepší. Místo oslavy krásného čistého venkovského života tu je nefalšovaná vesnická deprese. A místo osahávání tu jsou doteky alespoň opětované a jako celek to nabízí i jistou naději. Provokativní může být film snad jen tématem (a to jen v katolickém Polsku, festivalové publikum gay kněz ani moc nepřekvapí), jinak je to spíše taková příjemná konvence. Skvělá kamera a hudba. (18.02.2013)

Z hlediska symbolismu a pohrávání si s náboženskými znaky se jedná o nesmírně zábavný film, i když by se mu samozřejmě dalo vytknout, že se jedná o pomrkávání veskrze banální a jasně čitelné. Vždyť už jméno hlavní postavy je jasným odkazem na prvního člověka, Adama, který se zprotivil vůli boží a byl vykázán z ráje. I v tomto snímku je jeho pokušitelkou krásná Eva, která již jednoho seminaristu svedla na scestí, nicméně tentokrát jí odolá. Avšak v případě gnostického učení by tu Eva mohla být chápána stejně jako v biblickém příběhu had, postava, která dává možnost Adamovi nahlédnout do sebe samého a konečně pochopit, či spíše přijmout kým vlastně je. Adam je zde prezentován jako vnitřně rozervaná osobnost, která si volí cestu mezi bohem svými city. Velmi výmluvná je v tomto případě scéna, kdy učí Lukasze plavat. Drží jej nad vodou jordánskou, symbol Adamovi rozpolcenosti, a dává pozor, aby se do ní neponořil. Ve jménu je snímek, který příjemně překvapí i výbornou řemeslnou stránku a povedenými hereckými výkony. Tomu prvnímu napomáhá zejména režisérčin dvorní kameraman Michal Englert. Spolu s osvětlovači se mu podařilo vytvořit velmi zdařilý vizuál, kterému se daří podtrhávat dobrý dojem z většiny scén a vytvářet správné emoce. U hereckých výkonů je třeba kvitovat s povděkem kombinaci hereckých profesionálů v hlavních rolí a neherců v rolích vedlejších postav, které dodávají filmu větší míru autenticity. Nicméně co filmu ubírá v celkovém vyznění je zejména jeho ukončení. Závěr je zbytečně rozdělen do několika částí, kdy vždy dochází k jakémusi uzavření příběhu, ale snímek přesto pokračuje dál. V konečném důsledku se tak nepříliš příjemně táhne, působí rozdrobeně a vyznívá trošku naprázdno, i když by pravděpodobně chtěl končit úderně. (15.11.2013)

O symbolismu v tomto filmu již zde byla řeč, přidal bych však ještě jeden - běh. Jogging jako terapii proti "hříšným" myšlenkám ordinuje hlavní představitel kněz Adama. Na rozdíl od něj mladý delikvent Lukasz běží (ačkoliv je běh nasnímán stejnými filmařskými postupy) za svou lásku v okamžiku, kdy si ji plně uvědomí. Běh tak není terapií, ale naopak prozřením, což je velmi znejasněno závěrečnou scénou. Skvělá je na celém filmu zejména vizuální stránka. Osvětlovači provedli vážně výbornou práci a kameraman nabízené světlo dokázal plně využít ve prospěch emocionálního působení scén (že by práce produkční společnosti Zentropa?). Negativa zde již byla rovněž zmíněna - rozdrobenost závěru filmu, který vlastně žádné uspokojivé ukončení nemá. Pozitivum vidím v hudbě, která je využívána velmi sporadicky, ale výrazně. Soundtrack je spojením minimalistických skladeb (snad) smyčcového kvarteta a zvlášť používanými kytarovými kompozicemi. Poláci se po hudební stránce, jak je jejich zvykem, opět vyšvihli. Výborně byla využita i skladba od Band of Horses - procesí bylo rozhodně jednou z vizuálně-hudebně nejzajímavějších scén. (16.11.2013)

Jednoznačné zklamání. Tento rádoby průkopnický polský film, postrádá jakoukoliv hloubku, jednání postav je prapodivné, vše je ukázáno černobíle, bez reálného jednání. Velmi špatná je režie, kde režisérka jakoby poskládala dohromady natočené záběry, bez smysluplného pořadí. Scénář jak už jsem řekl postrádá hloubku a cíl. No a pokud některé filmy zachránili herci, není to případ tohoto filmu. Kosciukiewicz hodně přehrává a tím ještě více poukazuje na fakt, že svou roli dostal protekčně (režisérka je jeho manželka) a Andrzej Chyra je neslaný, nemastný a nudí. Pochválit pak mohu pouze ostatní zřejmě neherce, kteří autenticky poukázali na prostředí problémových chlapců. Film zřejmě nikoho neosvítí, tak jak se o něm hodně mluvilo, tak rychle zapadl. (04.03.2014)

Jeden z nejsilnejsich filmu na tema homosexuality, ozvlastneny duchovym prostredim, ve kterem se odehrava. Spiritualni zazitek v podobe pekla, ocistce a raje katolickeho kneze, jednotlive faze zretelne oddeleny vyraznou a skvelou hudbou. Ta zaverecna tretina s "gay love story", jak je to zde nazyvano, tam byt musela, protoze jinak by ta triada nebyla kompletni. Vousy a delsi vlasy si Andrzej Chyra pro tento film take nenechal narust nahodou. ___ Poukaz na veskere neduhy a pokrytectvi institucionalizovane viry. Verici si odbudou msi, prip. by si nejradsi koupili odpustek, pak se jdou ozrat a chovat se jako dobytci, protoze buh je v kostele a dale nevidi. Knez sam sebe do te instituce vyhnal, protoze by mu slusna a sporadana spolecnost neodpustila jistou abnormalii. Uvedomely krestan nechce bonzovat, ale hlasit se to musi.___Jeden z mala filmu, kde neni homosexual ani trapnou karikaturou, ani nejcistsim clovekem na svete. Charakterizace postavy odpovida chlapikovi, ktery sice pobral o mnoho vice rozumu nez vsechny ty ovecky kolem, ale zaroven kupi jednu chybu za druhou. Dokonaly na teto planete neni proste nikdo. A ze jde nyni zovna o homosexuala, jako by bylo nakonec tak trochu vedlejsi, protoze jde zejmena o lidsky pribeh.___Vynikajici Andrzej Chyra i Mateusz Kosciukiewicz v hlavnich rolich.___Po rezijni i formalni strance rovnez bez chyby. (19.11.2013)