Mrazík

Klasika ruské kinematografie a především českého dabingu, která je krystalicky čistým kultem, se vším co k tomu patří. Zábavná pohodovka nacpaná od úvodních po záverečné titulky hláškami, kouzelně bizarními situacemi i nezapomenutelnými figurkami. Legenda, kterou mnozí známe zpaměti a nestydíme se za to. (01.06.2011)

Vždycky jsem měl rád východoslovanské pohádky ovlivněné byzantskými a tatarsko-mongolskými vlivy a je škoda, že na jejich motivy vzniklo tak málo dobrých filmů. Za Sovětského svazu byly v kurzu spíš budovatelské ptákoviny, dnes na jejich výrobu chybí peníze, osvícení producenti a vlastně i společenská objednávka. Ve své době byl Mrazík něco jako zjevení v sovětské nekonzumovatelné filmové tvorbě, navíc umocněné kvalitním českým dabingem, u kterého se čeští herci Zímou počínaje a Filipovským konče bavili neméně než diváci. Řada z hlášek z pohádky zlidověla, a i když častými reprízami se Mrazík v českém prostředí poněkud opotřeboval, stále ho považuji za víc než přijatelnou a vtipnou filmovou podívanou. Celkový dojem: 80% - s ohledem na trochu té nostalgie. (01.12.2006)

« Bývam alergický na totálny filmový nevkus, a nemôžem si normálne pomôcť, ale toto je jeden z nich ! » 『 Nejako som sa premohol, ba ani neviem ako, keď som sa z čista-jasna rozhodol, že „prehodnotím” pôvodne ohodnotený odpad, veď to som musel byť nadrogovaný, že som napálil takú krutú známku, a čuduj sa svete, ono sa to nakoniec vyšvihlo až na jednu hviezdičku, ktorá nie je extra vzdialená od, no už viete, od čoho ? 』Zo všetkých postáv mi prišla najnormálnejšia iba Nástenka, ktorá bola extrémne ponižovaná, utlačovaná, šikanovaná, ba aj vyhnaná od svojej brutálne zlej Macochy, s ktorou bola Marfuška ! Ešte predtým stretla zženštilého, narcistického mladíka Ivana, ktorý bol až doteraz samoľúby, a tak ho čarodejník premenil na medveďa. Musel vykonať dobrý skutok, aby sa dostal do normálneho stavu. Taktiež som mal čo dočinenia so škaredou Babou-Jagou, ktorú Ivan prekabátil, či prídu banditi, ktorí dostanú dva-krát výprask ! Zo spomínaných rozprávkových charakterov bol najviac cool - Dedo Mrázik, a s príchodom jeho prvej sekvencie, ma film Alexandra Roua začal trochu viac zaujímať, ale nebolo to nič svetoborné. _ Nerozumiem, čo všetci vidíte na tomto neznesiteľnom nepodarku ? Prosím vás, prezraďte mi jeho plytké tajomstvo... ? (03.01.2019)

Nasťa, Ajvn a děd Prašifkin - nesmrtelná klasika, kterou v Rusku nikdo nezná. Začínám trpět podezřením, že je snad nějakým globálně rozšířeným záměrem, aby v pohádkách vše dopadlo zcestně. Špičkově vycvičená a kvalitně zorganizovaná četa lapků neporazí jednoho chcípáčka, ba naopak, sami skončí s hromadnou trepanací lebek. Zkušená magička, v podání Filipovského tak sexy, jak jen ježibaba může být, též nepochopitelně ostrouhá. Ani matka, pečující řádně o blaho své ocelovochrupé dcery, nedojde zadostiučení. Dokonce si před ní na konci ten její svraštělý buzíček dupne....podivné. Asi chceme vyslat potomstvo do světa plného kartelů a teroristických buněk zcela nepřipravené, omotané řadou nereálných představ a očekávání. Dal bych odpad, ale Česká stomatologická komora u mě decentně zalobovala. Pročež napodobte Marfušku a děkuji za obálku. (13.03.2013)

Vysoké hodnocení téhle pohádky je zřejmě vytvořeno kultem, který kolem téhle pohádky v českých zemích vznikl a podléhám mu patrně i já - kdybych měl totiž na tomhle filmu pochválit něco konkrétního, tak vlastně nevím ani (mimo geniálního českého dabingu), co bych tak napsal... Jako malý jsem někdy na počátku 80. let oceňoval především atypickou fyziku pohádkového světa - třeba to, že někdo vyhodí obušky do vzduchu a oni spadnou až někdy za půl roku, nebo to, že chaloupka na muří nožce se otáčí k mluvčímu na povel, jako dospělý divák bych mohl napsat něco o použití subjektivní kamery či o specifické práci s barvami...stejně ale převládá pocit nostalgie...a nedělám si iluze, že u jiných diváků i ostalgie... (26.01.2007)